„Knižní byznys není byznys,“ říká Ivan Harman v útulných prostorách přístavby žilinské Nové synagogy, nasáklých vůní knih, kam se po loňském požáru předchozího sídla přestěhovalo nakladatelství Artis Omnis.
Malá rodinná firma, která začínala v roce 2001 jako reklamní a mediální agentura, dnes naplno dýchá knihami. Navzdory tenké hranici, která zejména menší slovenská nakladatelství dělí od ekonomického přežití nebo zániku, se Artis Omnis daří finančně udržet nad vodou.
V knižním byznysu Harmanovy drží vědomí, že tituly mají u čtenářů úspěch. Když před rokem zachvátil jejich předchozí sídlo požár, rozpoutala se napříč čtenářským Slovenskem velká vlna podpory. Lidé uspořádali sbírku, někteří knihkupci prodávali knihy nakladatelství bez nároku na zisk, a dokonce nabídli nové prostory k podnikání.
Andrea a Ivan Harmanovi ve svém žilinském nakladatelství | Foto Miro Nôta
Andrea Harmanová dříve pracovala jako redaktorka v několika vydavatelstvích, kde pokrývala regionální zpravodajství. Ivana Harmana si lidé mohou pamatovat jako politika – působil ve Slovenské demokratické a křesťanské unii a v roce 2006 byl prvním politikem, který v komunálních volbách v Žilině porazil dlouholetého primátora Jána Slotu.
Cesta k vydávání knih však byla o něco složitější. Přestože je pro mnoho slovenských čtenářů a čtenářek Artis Omnis spojeno především se slovenskou fantasy scénou, firma se do dnešní podoby plnožánrového knižního nakladatelství vyvinula postupně z původní mediální agentury. A první kniha, kterou vydali, nebyla fantasy, ale sbírka poezie.
Dodnes se drží pravidla, že publikují pouze původní slovenské autory, i když loni ho výjimečně porušili dvěma překladovými tituly: překladem české žánrové hvězdy Františka Kotlety, vlastním jménem Leoše Kyši, a překladem knihy Do výšin od Vanessy O’Brien, americké horolezkyně a bývalé bankéřky se slovenskými kořeny.
Za téměř dvacet let se někteří z nakladatelstvím vydávaných autorů či autorek stali celonárodním fenoménem. Mezi nimi září Juraj Červenák, jemuž Artis Omnis dlouhodobě vydává dobrodružné série jako Černokněžník, Bohatýr nebo Černý Rogan, ale i další tituly.
„Dnes se mi to zdá tak dávno, že ani nevím, jestli to, co se chystám říct, je skutečně realita, nebo jen moje posunutá vzpomínka na ni. Firmu jsme založili s jiným zaměřením, i když v podvědomí jsme asi vždycky měli touhu věnovat se také knihám,“ vzpomíná Ivan Harman.
„Do okruhu našich známých vždy patřili různí spisovatelé a autoři, mnozí z nich začínající. Nějak přirozeně jsme se dostali do prostředí žilinského literárního klubu Silans, který působí při Krajském kulturním středisku. Z těchto kontaktů vznikla v roce 2005 naše první vydaná kniha: sbírka poezie Pavla Urbana Obrázky z ráje,“ ohlíží se ke knižním začátkům.
Postupně rostoucí knižní nakladatelství kontaktovali další autoři a autorky. Přestože se stále jedná o malé nakladatelství, kde ročně vydají kolem dvanácti titulů, jsou dnes osvědčenou slovenskou značkou – přestože slovenská fantastická literatura, s níž si mnozí čtenáři nakladatelství nejvíce spojují, je stále menšinovou záležitostí.
„Každému, kdo chce v oboru podnikat, bych především řekl, že nakladatelství není v zásadě nějaký velký byznys. (smích) Samozřejmě i my se musíme dívat na ekonomiku,“ říká Ivan Harman, který je zároveň členem předsednictva Sdružení nakladatelů a knihkupců na Slovensku.
V rodinném byznysu jim kromě sítě externích spolupracovníků, ilustrátorů, grafiků, korektorů a editorů pomáhá i syn Dominik, který má na starosti online marketing a PR, přípravu newsletterů a správu sociálních sítí.
„Vydávání knih, obzvlášť na Slovensku, snad s výjimkou velkých knižních nakladatelství, je především o dobrém vnitřním pocitu, o důvěře a rodinné atmosféře. O tom, co tu po nás zůstane,“ dodává Ivan Harman a jeho manželka Andrea souhlasí. „V knižní branži jde hlavně o lásku ke knihám, slovu, umění. Přesně takoví lidé se jí většinou věnují,“ připomíná Harmanová.
Právě ona kdysi soustředila svou energii na rodinnou firmu a položila základy a vybudovala strukturu pro další rozvoj nakladatelství. I díky tomu má dnes Artis Omnis na kontě sto padesát knižních titulů a začínající i etablovaní autoři a autorky jim ročně zasílají kolem tří set rukopisů.
„Je to obrovské množství a k mnohým z nich se ani nedostaneme. Není v našich silách to vše přečíst,“ přiznává Ivan Harman. Na slovenský trh nicméně přivedli řadu dosud neznámých slovenských fantasy autorů a vznikla také edice románů pro ženy Květy vášně.
V posledních letech rozšířili v rámci edice Paměť své žánrové portfolio o společenskovědní a historicko-politické tituly. „V rámci ní jsme vydali řadu knih, týkajících se jak našich dějin, včetně tématu rozdělení Československa nebo událostí spojených s listopadem 1989, tak úspěšné lékařsko-vzdělávací knihy z oblasti medicíny nebo odhalování hoaxů,“ vyjmenovává Harman.
Zvláště zajímavá však byla jejich cesta ke slovenské fantasy literatuře. „Slovenské fantasy scéně se dlouhodobě cíleně věnujeme. Ostatní nakladatelství o žánr neměla zájem a slovenským fantasy autorům vlastně ani nedávala prostor. Koneckonců i Juraj Červenák začal vydávat své knihy nejprve v češtině, kde je fantasy komunita mnohem silnější,“ rekapituluje Ivan Harman.
Ve světě i na Slovensku podle něj obecně platí, že literatura faktu má vyšší prodejnost než klasická beletrie. „Lidé si rádi vyhledávají informace, nakupují různé encyklopedie, zajímají se o historii, baví je různé faktografické a naučné knihy,“ připomíná Andrea Harmanová.
Výjimka však často potvrzuje pravidlo a zřejmě v duchu tohoto hesla se nedávno vyšplhal do nečekaných výšin právě beletristický titul Kde ses vdala, tam mléko žádej od autorky Julie Marcinové. První výtisk se velmi rychle prodal, druhý se na pulty dostal ještě před Vánocemi a v současné době se připravuje další dotisk.
„Příjemně nás to překvapilo,“ konstatuje Andrea. „Zvláště u nových autorů nemůžete předvídat, jak bude trh na knihu reagovat. Každý nakladatel vám řekne, že má na kontě knihy, o kterých si stoprocentně myslel, že budou hitem, a přitom se vůbec neprodávaly, a zároveň knihy, od kterých moc nečekal, ale čtenáři si je doslova zamilovali,“ dodává její manžel.
Slovenský čtenář je velmi konzervativní, říkají manželé Harmanovi. Foto: Miro Nôta
Podle Harmanových v knižním byznysu obecně platí pravidlo 20 : 80 – pouze dvacet procent titulů vydělává, zbylých osmdesát je ztrátových. „Na Slovensku je to možná trochu vyrovnanější, ale v principu to tak funguje,“ vysvětluje Harman.
Úspěch knih podle něj do značné míry závisí na dobrých doporučeních spokojených čtenářů. Často diskutovaným tématem jsou přitom poměrně vysoké ceny knih. Slovenský trh je totiž dlouho uměle udržoval na stejné úrovni a nedávná krize přispěla k prudkému zdražení.
„Ceny se u nás držely na úrovni kolem jedenácti eur. Tolik stála kniha v roce 2006 a přibližně stejně i před pěti lety. Mezitím rostly reálné mzdy a zvyšovaly se i ceny vstupních materiálů, energií a dalších nákladů potřebných k výrobě,“ vyjmenovává Harman.
Mají manželé ještě nějaké nesplněné nakladatelské sny? „Každý nakladatel čeká, že objeví novou J. K. Rowling nebo alespoň nového Dominika Dána, když už jsme na Slovensku… Ale to trochu žertuji. Každý asi tajně doufáme, že alespoň jednou za život objevíme autora, jehož knihy se stanou hitem,“ krčí rameny Ivan Harman, a se ženou si proto neklade nedosažitelné cíle.
„Jsme malé nakladatelství. O nikoho nesoutěžíme, nechceme nikoho přebrat ani přeplatit. To necháváme na větších hráčích na trhu. Je možné, že se v budoucnu začneme trochu více věnovat překladové literatuře, ale zatím zůstáváme věrní původním slovenským autorům,“ uzavírá.
