Ta kombinace je smrtící. Červená barva, nízká karoserie a poznávací značka začínající písmeny EL. S tímhle se zájmu okolí nedá uniknout. Ale kdo si koupí elektromobil s výkonem 646 koní za skoro pět milionů, není ten typ, kterému by pozornost nedělala dobře.
Když si vezmete klíčky od takového auta, tušíte, že se bude dít něco výjimečného. Z výkonu Audi RS e-tron GT jde strach, ale zároveň vás přitahuje. Je to ďábel, který vás láká dělat něco, co se nesmí. Něco, co je ale nad síly každého, kdo má zálibu v autech. Tomuhle pokušení se nedá odolat. Jde jen o to, jak moc velká cesta hříchu je před vámi.
Tváří se jako beránek. Za normální situace by auto s tímhle výkonem hřmělo a dunělo tak, že by se za vámi otáčeli i lidé s naslouchátkem v uchu. Tady je ticho, jen bzučení elektromotoru. Vlastně dvou, které tohle rudé zvíře pohání, protože každá náprava si zasloužila jeden. Tady je to ale se zvukem jinak.
V Ingolstadtu si s tím totiž vyhráli, i když je to jen taková lakýrka. Zvuk je totiž umělý. Prostě ho na počítači zkomponovali tak, jak si mysleli, že by mělo jedno z nejvýkonnějších elektrických aut současnosti znít. Dost ale taky záleží na režimu, který si při jízdě zvolíte.
V tom úsporném je vážně ticho, klídeček. Když ale přeskočíte do toho nejostřejšího, z reproduktorů směrem dovnitř i ven z auta se začnou ozývat tóny, které odpovídají jak rychlosti, tak i tomu, jak momentálně elektromotorům šlapete na krk. Ten zvuk je nový, jiný, zvláštní, ale tak nějak k téhle zhmotněné automobilové budoucnosti patří.
Ale zpátky k hříšným myšlenkám. Ve městě se ještě daří je udržet na uzdě, i když už tady se někde v podzemí začínají roztápět pekelné kotle, protože prostě ten pocit, kdy po červené na semaforu tiše a ladně vystřelíte z místa, zatímco ostatní ještě řadí jedničku, má v sobě něco na úrovni heroinu.
Jestli ale tohle bylo zahrávání si s ohněm, na dálnici přichází napalmové radovánky. Sobota hodně brzy ráno, provoz široko daleko nula. Nastal čas probudit bestii a vyzkoušet funkci over-boost.
Za normální situace má totiž Audi RS e-tron GT výkon 598 koní. Jenže když naplno sešlápnete pedál, tahle rudá věc vám na 2,5 sekundy pod zadek pošle ještě o dalších skoro padesát koní víc.
Výsledek je jasný – zrychlení z nuly na 100 tak rychle, že než se proberete z přetížení, které vám možná na chvíli neudělá dobře, head-up displej promítající rychlost na silnici před vámi ukazuje rychlost, která by stačila na zabavení řidičáku. Dvou řidičáků. A auto pořád zrychluje. Stopkou pro něj je limit daný výrobcem. A ten končí na rychlosti 250 kilometrů za hodinu.
Jenže tahle sranda něco stojí. A stojí elektřinu v bateriových článcích rozložených po celém podvozku. Papírově by měla stačit na víc než 400 kilometrů. Ve skutečném světě budete rádi za 350. Ovšem za cenu toho, že se vaše jízda bude odehrávat ve stylu nasazeného klobouku a plata vajec pod zadním oknem.
Ve světě „zla“ počítejte s tím, že nanejvýš po 250 kilometrech řádění budete dobíjecí stanici hledat se stejnou intenzitou jako dealera vaší oblíbené drogy, jejíž účinky přestávají fungovat. Elektrické šlehnutí vám pak v závislosti na síle drogy (výkonu nabíječky) nějaký čas zabere.
Na takzvané supernabíječce s výkonem 350 kW energii na dalších 100 kilometrů jízdy dostanete za něco málo přes pět minut a nabíjení z pěti na osmdesát procent kapacity baterie pak zabere 23 minut.
Jenže. Těchhle nejvýkonnějších stojanů je v Česku jen pár. Častěji potkáte stojan, který bude mít výkon 50 kW a tam už je při vysosané baterii potřeba počítat se třičtvrtěhodinou čekání, aby mělo smysl pokračovat někam dál. Samozřejmě ideální je mít doma wallbox a nabíjet přes noc, ale při cestě přes 100 kilometrů a s plánem na návrat domů je lepší počítat s tím, že zastávka bude nutná.
A tohle je zatím ta jediná smutná část tohohle příběhu, tedy při odhlédnutí od toho, že základní RS e-tron GT stojí 3,8 milionu a testovaný díky příplatkové výbavě milionů skoro pět.
Pohled na elektrickým kabelem nabíječky přivázané stádo víc než 600 koní, který trvá až desítky minut, prostě nějakým způsobem bolí. Jenže cesta ven z toho do budoucna nejspíš není.
