Nejen Brno se může pochlubit skutečností, že se do jeho tváře vepsal rukopis uznávaného jména světové architektury dvacátého století. Zatímco v případě jihomoravské metropole je to Ludwig Mies van der Rohe, autor slavné vily Tugendhat, o nějakých 200 kilometrů severněji najdeme zčásti zapomenutou stavbu jiného z proslulých architektů – Ericha Mendelsohna.
Jeden z hlavních představitelů expresionismu v oblasti architektury je mimo jiné autorem prvorepublikového obchodního domu Bachner v Ostravě. Stavba z roku 1933 je jeho jedinou realizací na území někdejšího Československa a rovněž poslední stavbou v prostoru kontinentální Evropy.
Ke stavbě moderní budovy se použila technologie vyzdívaných ocelových konstrukcí z produkce Vítkovických železáren. V obchodním domě bylo rovněž zavedeno teplovzdušné topení a automatická klimatizace. Plášť tvořila hladká keramická fasáda s atypicky stlačenými obdélníkovými okny.
Na rozdíl od vily, která slaví dvacet let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO a rekonstrukcí naposledy prošla v minulé dekádě, však zapomenutý symbol rozkvětu města v období mezi dvěma světovými válkami už řadu let chátrá. Opadané kusy kachlového obložení, nepůvodní okna, která změnila zamýšlený výraz budovy. Zmizely neony i impozantní poutač s velkým písmenem B, který ve třicátých letech minulého století zdobil roh její fasády.
Menší upomínkou zašlé slávy v našem kontextu jedinečné stavby je pro kolemjdoucí snad jen informační cedule u hlavního vchodu někdejšího obchodního domu, který stojí na jedné z nejrušnějších ulic v centru města a denně kolem něj projdou stovky lidí. Místní budovu znají také pod jejím pozdějším názvem Horník.
Podobně jako tomu bylo u vily Tugendhat, také osud této stavby výrazně ovlivnily společenské změny v Evropě třicátých let. Když se proto Mendelsohnovi naskytla v roce 1932 příležitost realizovat stavbu podobného rozsahu, jako byl plánovaný obchodní dům obchodníka Mořice Bachnera, dlouho neváhal.
První skici vznikly jen krátce po jejich prvním setkání ve švýcarském lázeňském středisku Svatý Mořic, kde úspěšný obchodník z moravské Ostravy zrovna na přelomu let 1931 a 1932 trávil zimní dovolenou.
Na sever Moravy přišel Bachner na konci 19. století ze západní Haliče a rozjel tam svůj – původně malý – obchod se smíšeným zbožím. V průběhu let však prosperující podnik rostl, až mu stávající prostory přestaly stačit.
Zkraje třicátých let se proto podnikatel rozhodl najít architekta pro stavbu, která by nahradila starou školní budovu na Zámecké ulici. Při jejich setkání ve Svatém Mořici měl už Mendelsohn za sebou řadu úspěšných realizací napříč Evropou, a to včetně několika obchodních domů.
Mezi nimi třeba obchodní dům Rudolf Petersdorff ve Vratislavi nebo obchodní dům Schocken v Saské Kamenici. Doslova ikonickou stavbou, která vznikla podle návrhu Ericha Mendelsohna, je však observatoř Einsteinturm v německé Postupimi, která byla dokončena v roce 1924.
S vzestupem národně socialistických tendencí v Evropě se německý architekt židovského původu, který stál v čele jedné z nejúspěšnějších architektonických kanceláří v Německu, stěží dostával k tolika zajímavým projektům, jako tomu bylo dříve. Ještě před dokončením stavby svého posledního návrhu na území kontinentální Evropy se proto rozhodl hledat útočiště jinde ve světě.
Einsteinturm | Zdroj Profimedia
Ještě před válkou pobýval několik let ve Spojeném království, kde rovněž realizoval několik svých projektů, včetně venkovského domu Shrubs Wood. V průběhu třicátých let pak řada jeho staveb vyrostla také na území dnešního Státu Izrael.
V roce 1941 však uzavřel i svou jeruzalémskou kancelář, kterou založil v půlce třicátých let, a definitivně se usídlil ve Spojených státech, kde pokračoval v kariéře architekta až do své smrti v roce 1953. Podle jeho návrhů tam v období po druhé světové válce vyrostly nejen obytné a komerční objekty, ale také nemocnice a několik synagog.
Mnohé z realizací tohoto rodáka z tehdy ještě pruského Olštýna jsou dodnes obdivovány jako klenoty avantgardní architektury. Jeho jediná realizace na našem území však na svou obrodu zatím čeká. Někdejší duch noblesy a luxusu, který budově dokázal Erich Mendelsohn vdechnout, se v průběhu devíti dekád od jejího vzniku z velké části vytratil.
Největší plochu kdysi slavného ostravského obchodního domu dnes zabírá zábavní centrum, které na několika patrech provozuje arény pro Laser Game, Archery Game nebo VR. Bachner tak sice nezeje prázdnotou, původní prvorepublikovou atmosféru by zde ale člověk (alespoň prozatím) hledal jen stěží.
