Když přesvědčíte svůj mozek, že vás čeká něco doopravdy nepříjemného, máte mnohem větší šanci, že se do toho pustíte a danou věc uděláte, než když zůstanete u toho, že je to jen otrava.
K tomu, že věci, které vnímáme skutečně negativně, máme tendenci splnit dříve než ty, které považujeme jen za mírně protivné, došla trojice nových studií z University of British Columbia.
Ty zkoumaly právě sílu pozitivní a negativní motivace v našem rozhodování, co udělat dřív a co odložit. A i když se pozitivní motivace potvrdila jako ta nejsilnější, překvapivě mocná byla i ta v očekávání silně negativních dopadů. Víc o tom, co a jak rychle nás dokáže vyprovokovat k akci, najdete tady.
Princip je jednoduchý. Když víte, že máte před sebou něco opravdu nepěkného, tak to ve vás zákonitě vyvolává nepříjemné pocity a stres, kterých se budete snažit zbavit. Ideálně tím, že to, co je zdrojem vašeho diskomfortu, vyřešíte. Abyste měli pokoj a ulevili si.
Vědci sílu negativní a pozitivní motivace zkoumali na tom, jak účastníci studie vnímali přechod do penze. A zjistili například, že lidé, kteří byli přesvědčeni, že na tuto životní etapu nemají ušetřen dostatek financí, vykázali o 43 procent vyšší odhodlání něco s tím udělat než ti, kteří se na důchod jednoduše těšili.
A tak i když zůstane touha po rychlé, pozitivní odměně – třeba v podobě příjemných pocitů poté, co sníte kousek čokolády – vždycky spolehlivější než síla, která vás přiměje pustit se do toho, čeho se obáváte, můžete zkusit využít i tohoto principu.
Zkuste si třeba živě představit, jak si kazíte páteční večer placením účtů nebo uklízením místo toho, abyste ho trávili s přáteli. Pokud vás to vystraší a nakopne, minimálně pro vaši váhu to bude lepší, než se když se za splnění každé věci, do které se vám nechce, odměníte čokoládou.
