Jedno virální video. Jeden senzační titulek. Jeden screenshot z pochybné stránky. I to často stačí, aby se ve společnosti začala šířit „zaručená pravda“. A právě o tom, jak s informacemi zacházíme, mluví v podcastu Forbes Jak být lepší Adéla Šimková – organická chemička a zakladatelka populárního projektu Zeptej se vědce.
Negativní a skandální zprávy se šíří rychleji než ty ověřené. Lidé jim častěji věří a málokdy je kontrolují. „Já sama jsem jako dospívající věřila, že farmaceutické firmy vypouštějí nemoci, aby se na nich obohacovaly,“ popisuje a vysvětluje, proč je důvěra ve svět informací tak těžká – a co s tím může každý z nás dělat.
Právě to, jak náš mozek informace přijímá a jak s nimi dál pracujeme, je podle ní klíčové. Jako jednu z nejčastějších chyb vědkyně uvedla konfirmační zkreslení.
„To je mechanismus, kterým nevědomě dáváme přednost informacím, které potvrzují to, co už si myslíme. Nikdo si nechce nabourávat své vlastní postoje a svůj světonázor. Nedej bože, aby nás nějaká informace donutila náš postoj přehodnotit, protože to je mentálně náročné a bolí to,“ řekla.
Projekt Zeptej se vědce založila s Kristýnou Blažkovou a Terezou Ormsby v době, kdy internetové diskuse během pandemie přetékaly konspiračními teoriemi. Na platformě dnes sdružuje přes 450 vědců a vědkyň, kteří odpovídají na dotazy veřejnosti – od těch populárních až po ty ryze odborné.
Důležitá je podle ní kombinace dvou věcí: důvěry a kritického myšlení. Zní to jako protimluv, ale Šimková vysvětluje, že právě vyvážení těchto dvou postojů je to, co nám umožňuje nezbláznit se z informačního chaosu. Naopak úplná nedůvěra ke všemu vede k paralýze, kdy lidé mají pocit, že nemůžou věřit ničemu.
V rozhovoru upozorňuje i na další chyby, které děláme při zpracování informací. Například máme často pocit, že víme všechno, co se k danému tématu dá vědět. Velmi zranitelnou skupinou jsou podle ní senioři.
„Velkou část života prožili s mnohem menším informačním chaosem a méně dramaticky. Jsou zvyklí brát jako důvěryhodné to, co se někde píše.“
Šimková zároveň uklidňuje: Kritické myšlení se dá trénovat. A začíná to jednoduchými otázkami. Kdo to říká? Proč to říká? A co z toho má? Je třeba naučit se vnímat, že informace mají různou kvalitu. A že to, co se šíří rychle, není automaticky pravda.
Proč je těžké poznat pravdivé informace a jak na to jednoduše? Jakých chyb se dopouštíme při vyhodnocování informací? Jak se chránit před manipulací pomocí dat a statistik? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!
