Brněnský startup World from Space radí městům, jak se vypořádat se znečištěním vzduchu nebo změnou klimatu. Farmářům a zemědělcům potom jejich technologie založená na analýze družicových dat pomáhá monitorovat všechno od sucha, zdraví rostlin po kvalitu půdy.
Komplexní analýzy World from Space kombinují umělou inteligenci a strojové učení se silně akcentovaným posláním šetřit přírodní zdroje. A šetří přitom i náklady svých klientů.
Na začátku byli v týmu World from Space spoluzakladatelé Jan Labohý a Roman Bohovic sami, dnes jejich tým čítá dvanáct lidí. Za necelých šest let existence už stihl tento brněnský startup pracovat pro Rozvojový program OSN, Světovou banku i Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Jak se firma z moravského Silicon Valley dokázala dostat alespoň pomyslně do vesmíru a přitom bořit zavedené pořádky v jednom z nejkonzervativnějších odvětví na Zemi?
Vystudoval jste politologii a média a environmentální studia. Jak jste se dostal ke startupům, umělé inteligenci a kosmickému průmyslu?
Už delší dobu jsem si pohrával s myšlenkou založit firmu, která by se zabývala ochranou životního prostředí. V roce 2017 jsem potkal Romana Bohovice, dávného kamaráda, který zrovna v té době dokončoval doktorát z analýzy satelitních dat.
Satelitní monitorování naší planety není nic nového – podobné programy probíhají už od šedesátých let. Ale po celou dobu byla data dostupná pouze pro velké univerzity, obranný průmysl nebo jako špionáž pro státní uživatele. Asi před deseti lety se však Evropská unie rozhodla tento status quo změnit a data z programu Copernicus zpřístupnila všem. A my jsme se této příležitosti chopili.
Co tedy z vesmíru přesně sledujete?
Aktivity směřujeme do dvou hlavních odvětví: městům pomáháme s adaptací na změnu klimatu a v zemědělství se soustředíme na optimalizaci skrze efektivní nakládání se zdroji. Bez zemědělství bychom jako lidstvo nepřežili, ale zároveň má negativní vliv na stav krajiny.
Je to také jedno z nejkonzervativnějších odvětví, které v inovacích dlouhodobě zaostává za ostatními. Což ale také znamená, že je zde obrovský potenciál propojit postupy, které často zůstaly v devatenáctém nebo dvacátém století, se současnými technologiemi. Když změníme zemědělství, změníme všechno, co je kolem nás. Navíc já rád jím, takže vím, jak je důležité mít kvalitní potraviny.
Většina zemědělců totiž stále nevyužívá ke své práci satelitní monitoring. Ale jakmile to udělají, efektivita se zvýší až o čtyřicet procent. V okamžiku je jasné, kde vzniká problém, co je připraveno ke sklizni nebo kde to potřebuje pohnojit.
Díky monitoringu dochází například k efektivnějšímu využívání hnojiva: využívá se ho méně a přímo tam, kde je zapotřebí, což má nižší dopad na životní prostředí. Je to takový trojitý win win win: pro zemědělce, spotřebitele i přírodu.
Jsou to právě hnojiva, která v rámci intenzivního zemědělství negativně ovlivňují biodiverzitu a celkový stav životního prostředí. Jak tomu předejít?
V nedávné době vzrostl počet lidí na Zemi již na osm miliard. Jak uživit takové množství lidí v podmínkách, kdy z důvodu eroze a změny klimatu dochází k úbytku úrodné půdy?
Cesty jsou v zásadě dvě. Business as usual je založen na intenzifikaci: od tzv. zelené revoluce v šedesátých letech dvacátého století bylo zemědělství založeno na zvyšování množství vstupů a intenzivnějším čerpání zdrojů, které následně zvyšovaly výnosy a tím i množství produkce.
To ale může fungovat jen v podmínkách levných fosilních zdrojů energie a nevyčerpané půdy. Že tato doba skončila, začíná být už naprosto zřejmé. Dopady eroze, degradace půdy, chemizace prostředí a změny klimatu nelze přehlédnout.
Naše aktivity podporují alternativní koncepci zemědělství, kde pomocí digitalizace, efektivizace a změn managementu dochází ke stabilizaci výnosů současně se zlepšováním kvality půdy i životního prostředí.
Hovoříme proto o precizním, regenerativním nebo uhlíkovém zemědělství. Jako firma vytváříme nástroje pro tento typ zemědělství založené na družicových datech. Každá část každého pole si zaslouží jinou péči a naším cílem je poskytovat tyto informace automatizovaně pro jakékoli pole na světě.
Díky vašemu programu pomáháte mimo jiné i drobným zemědělcům v Nigérii.
Před pár lety jsme navázali spolupráci s Rural Farmers Hub. Je to komunitní iniciativa zaměřená na digitální zemědělství, která pomáhá nigerijským mikrofarmářům. Ti tvoří kolem sedmdesáti procent veškeré populace této západoafrické země.
Využívají náš systém DynaCrop založený na satelitních datech, který analyzuje stav plodin a půdy pomocí družic Sentinel. Ty mohou často vidět věci, které lidské oko nezachytí. Lze například analyzovat množství aktivního chlorofylu v rostlině, což napoví, jestli jí něco nechybí. Pokud se objeví problém, pošle farmáři systém esemesku s konkrétním řešením.
Ten projekt má neuvěřitelný dopad: výnosy drobných zemědělců se zvýšily o osmdesát až 150 procent. Mělo to pozitivní dopad i na celou komunitu, protože díky lepší finanční situaci mohli farmáři poslat své děti do školy místo toho, aby jim pomáhaly na poli. A celé rodiny potom mohly investovat do další půdy.
Dalším velkým tématem jsou pro vás města.
Města se musejí přizpůsobit klimatickým změnám, aby zůstala těmi oblíbenými a vyhledávanými lokalitami, ve kterých rádi žijeme, chodíme na kávu a obecně si je užíváme.
Během vlny veder se některé části města přehřívají a vytvářejí se z nich tepelné ostrovy. Když víte, které lokality nejvíce trpí, je jednodušší směřovat pomoc a řešení. Zelené plochy opravdu potřebujeme, aby město ochladily. Jenže když je půda vysušená, tak to nefunguje.
Kromě toho pomáháme také sledovat míru znečištění ovzduší. Je to jedno z největších environmentálních rizik, které má na svědomí životy tisíců lidí ročně. Měření znečištění ale často neodpovídá reálným potřebám a díky satelitním údajům můžeme tato data upřesnit.
Jak se na vaší práci odrazila válka na Ukrajině a související energetická krize?
Válku prožíváme hodně intenzivně, zejména na osobní rovině. Pro mnoho z nás znamenala proměnu názoru na svět, budoucnost a definici toho, co znamená udržitelná společnost. Samotná energetická krize se paradoxně na naší práci projevila spíše pozitivně.
V zemědělství významně stouply ceny vstupů, zejména hnojiv závislých na zemním plynu. A jako v jiných oblastech, tam, kde je pain, může být i gain. Stoupající ceny významně urychlily adopci digitálních řešení, která pomáhají snižovat množství vstupů. Jak my, tak naši klienti proto zažíváme extrémní růst zájmu.
Jaké máte cíle, co se týče růstu?
Naším cílem je do roku 2025 obsluhovat sto milionů hektarů orné půdy, což je zhruba šest procent celkové orné půdy ve světě. Příští rok se chystáme podpořit růst firmy finanční investicí, která nám pomůže zrychlit vývoj a prodej pokročilých AI produktů. Očekáváme poměrně turbulentní rok jak v ekonomice, tak ve společnosti, a proto míříme na konsolidaci větších příležitostí a další nárůst kompetencí týmu.
Jaká jsou bezpečnostní rizika práce s daty v kontextu vaší práce?
Hlavním problémem je možnost ztráty klíčového zdroje dat. Jsme závislí za družicové infrastruktuře, která je ve vesmíru mimo naši kontrolu. Letos například došlo k výpadku družice Sentinel 1, kterou pro práci využíváme, a v takovém případě jsou ohroženy služby pro naše klienty. A jak je vidět v případě války na Ukrajině, i civilní infrastruktura, ke které evropské družice patří, se může stát cílem útoku – fyzického i kybernetického.
Do této oblasti se dostáváme s naším novým produktem ORBIS, který umožňuje zpracování družicových dat přímo stahovaných z vesmíru. Ten by měla využívat i česká družice AMBIC, na jejímž vývoji pracujeme společně s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem a Evropskou vesmírnou agenturou.
Zde je primárně třeba chránit integritu dat, tak aby je nikdo nemohl v rámci zpracování mazat, nahrazovat nebo měnit. Laicky řečeno, aby se nemohlo stát, že je kolona tanků v datech nahrazena prázdnou silnicí a nikdo si ničeho nevšimne.
Právě v brněnském podnikatelském inkubátoru Evropské vesmírné agentury působíte. Jak se žije v moravském Silicon Valley?
Na Brno a na místní startupovou komunitu jsme opravdu hrdí. Je to do velké míry zásluha Jihomoravského inovačního centra, které vynakládá opravdu velké úsilí na to, aby byly správné myšlenky namířeny správným směrem.
Nedávno jsme také spoluzaložili Brno Space Cluster, který sdružuje firmy působící v kosmickém průmyslu. Česká republika je opravdovým centrem kosmického průmyslu a my věříme, že to bude v budoucnu opravdu ještě větší věc.
Když se jednotlivé firmy spojí, tak skutečně mohou nabídnout produkty s větší přidanou hodnotou, než když tak činí samostatně. Jedna z našich vizí je vytvářet komplexnější produkty, které se budou prodávat na světovém trhu. Naše vize je zkrátka využívat vesmírná data k tomu, abychom udělali svět lepším místem. Jinou planetu už nemáme.
