Film Spider-Man: Bez domova je první snímek, který od propuknutí pandemie přinesl tržby nad miliardu dolarů. Netrvalo dlouho a vyšvihl se také do pozice osmého nejvýdělečnějšího snímku všech dob. Co dělá takovou bombu ze story o chlápkovi, který skáče v barevných kamaších z jednoho mrakodrapu na druhý? Vezměme to zkrátka a začněme třeba… u Homéra.
1194–1184 př. n. l.
Trojská válka. Takhle ji alespoň datuje geograf antického světa Eratosthenés z Kyrény, o jehož fundovanosti snad něco napovídá, že po něm lidé pojmenovali i kráter na Měsíci. Navzdory relativně přesné dataci je samotná trojská válka opředená tak hutnou dávkou mýtů, že se z jejího pojetí v Homérových eposech Ilias a Odysseia stal základní kámen řecké mytologie, jak ji známe dnes – a který zásadně ovlivňuje dosavadní vypravěčství celé západní civilizace.
Skazky o postavách zosobňujících lidské hodnoty a příběhové archetypy se v historii objevovaly o milénia dříve, ale hledáme-li prototyp příběhů o nadlidech s nadpřirozenými schopnostmi, které učí celé generace o odvaze, zodpovědnosti a vykoupení, nemusíme chodit dál než k Homérovi.