Netradiční v mnoha směrech. Vystudovala archeologii a evoluční antropologii na Oxfordu, získala ocenění od britského ministerstva zahraničního obchodu a teď se v Česku věnuje popularizaci umělé inteligence.
Do režimu Out of Office se hlásí fanynka steampunku a starých knih Sara Polak, která se v roce 2022 stala součástí výběru Forbesu 30 pod 30.
Můj osobní styl v oblékání
Oblékám se buď jako šedesátiletý profesor v Anglii (takže kriketové svetry, jezdecké boty a podobně), jako wanna be Kapitán Nemo (mám víceméně všechno pruhované), nebo pseudo-emo-anarchista, čistě v černém.
Podpatky ani šaty moc nenosím, tedy pokud nezapadají do nějaké zmíněné kategorie. Úplně nejraději bych možná chodila v kostýmu westernového morového doktora, který jsem dostala k třicátým narozeninám. Časem bych si pak chtěla pořídit steampunkovou mechanickou ruku.
Místo, kam nejraději cestuji
Kdekoli, kde je archeologie. Teď naposledy mě naprosto uchvátil Abú Simbel. Mám ráda a chybí mi ale i Vietnam, kde jsem částečně vyrůstala. Celkově miluji historii, takže kdekoli to zavání muzei, galeriemi nebo zříceninami, se mi líbí.
Abú Simbel, Egypt
Hudební album, po kterém vždy ráda sáhnu
Caravan Palace, Ondřej Havelka a jeho Melody Makers. Pak cokoli od Daft Punk nebo starý dobrý Don Giovanni.
Oblíbený suvenýr, který jsem si přivezla z cest
Komiksy Tintina z Bruselu, které se podle mě za chvíli už ani nebudou tisknout. Pak také lebka antilopy, kterou jsem našla během vykopávek v Botswaně (nešlo o archeologický materiál). Chtěla jsem ji přivézt babičce, ale bohužel mě donutili ji nechat na letišti.
Předmět, bez kterého nemůžu být
Telefon, můj stříbrný přívěsek robota Gustava a plyšový medvěd, kterého mám pětadvacet let a se kterým stále spím. A také bez mých knih. Nerada cokoli vyhazuji, všechno je archeologický materiál.
Nejlepší kniha a podcast
Nemusím fiction knihy, tedy kromě Pána prstenů. Nejoblíbenější je, už jen kvůli vzpomínkám na zesnulého profesora, The Prehistory of Music od Iaina Morleyho, který mi dělal oponenta disertační práce.
Podcast mám vlastní, ale ostatní skoro vůbec neposlouchám. A když, tak Cimrmany nebo britský sitkom Peep Show. To mi hraje pořád dokola.
Sitcom Peep Show
V mé lednici vždy najdete
Kečup, kefír a prosecco, kdyby přišla nečekaná návštěva a obskurní asijské omáčky. V tuhle chvíli i lilek, který jsem z fitness pohnutky plánovala ogrilovat a teď tleje.
Poslední věc, kterou jsem si koupila na sebe
Sluneční brýle Ray-Ban Round Flat Lenses, abych se díky nim přiblížila svému snu být steampunkový hrdina průmyslové revoluce.
Předmět, se kterým se nikdy nerozloučím
Knihy a časopisy po dědovi. Třeba čísla Junáka z období po protektorátu nebo knihy o napoleonských výzkumech v Egyptě z 19. století. Pak taky dárky od rodiny a blízkých. Jinak se snažím investovat do věcí, které vám nikdo nemůže vzít, což pro mě znamená především vzdělání.
Film nebo kulturní akce, která mě v poslední době obohatila a donutila se zamyslet
Skvělá byla naše loňská listopadová konference Technologie ve společnosti. Velmi mě překvapilo, jak se speakeři, od muzejních pracovníků až po AI experty, spojili a dokázali mluvit stejným tónem.
Největší zážitek pro mě ale loni byl příspěvek na příměstském táboře SUKI, kde jsme s dětmi a mladistvými s kochleárními implantáty společně řešili technologie. Bylo to jedno z nejlepších osazenstev publika, co jsem kdy zažila a moc jim fandím.
