Když se letos v Brně ve velkém slavilo dvousté výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, byl to velký svátek, na který se sjeli vědci a nobelisté z celého světa. Je to totiž právě Mendel, který společně s Darwinem otevírá učebnice biologie po celém světě.
Slavný vědec se narodil ve Slezsku v tehdejším Rakousko-Uhersku jako Němec. Cítil se však být spíš německy mluvícím Moravanem. Je paradox, že v zahraničí je mnohem slavnější než u nás. Za první republiky se mu totiž nedostalo velkého uznání pro jeho původ, za totality zase vadil jeho kněžský stav.
Mednel tak byl opět uznáván a znovu objeven až po sametové revoluci. Mluvilo se o něm vždy jako o badateli, opatovi a meteorologovi, ale měl i jinou stránku. Byl totiž výborným ekonomem a matematikem. Jeho vědecká práce byla jedna z prvních, která aplikovala matematické metody na biologický výzkum.
Svého času byl dokonce i ředitelem Hypoteční banky v Brně a vydal se i do Londýna na Velkou hospodářskou výstavu v roce 1862. Mendel, který žil v celibátu a zůstal bezdětný, avšak nebyl jen geniálním vědcem, ale také člověkem s neduhy. Byl nervově labilní, což vedlo k tomu, že třikrát nedokázal složit univerzitní zkoušky. Na jeho nervové problémy mu bylo doporučeno kouřit tabák, a tak se stal vášnivým kuřákem.
Mendelův dopis matce, který jí napsal po vstupu do kláštera, se vydražil ve slavné Sotheby’s za neuvěřitelných tři sta tisíc dolarů, což byl 45násobek vyvolávací ceny.
Mendelova génia má připomínat projekt, který vyrostl v místech, kde genetik působil. Augustiniáni nechali v areálu opatství obnovit původní skleník z roku 1954, v němž vědec dělal pokusy s hrachem, a položil tak základy genetiky. Nový skleník navrhli architekti ze studia Chybík+Krištof.
Z původního skleníku se zachovaly jen základy. V sedmdesátých letech 19. století totiž stavbu smetla bouře, přesněji tornádo. Tento meteorologický jev tak zůstal navždy spjatý s Mendelovým jménem, který ho jako první člověk na světě popsal.
„Brno je jedno z mála měst, které se opravdu pojí se vznikem konkrétního vědeckého oboru, a to právě genetiky. Vědci z celého světa se sem léta jezdí poklonit Mendelově památce a zbytky skleníku přitom nikdy neminou. Chtěli jsme tak, aby pro tento účel vzniklo i fyzické místo, které nebude pouhou zdí s pamětní deskou,“ říká Jakub Carda z obecně prospěšné společnosti Společně, jež se o připomínání Mendelovy památky stará.
Architekti z Chybík+Krištof Mendelovy genetické zákony zakomponovali i do podoby obnoveného skleníku. Jejich návrh čerpá z archivních materiálů, kopíruje originální půdorys budovy a má totožné tělo s výraznou střechou. Konstrukce je však speciálně vyvinutá na základě tří genetických principů Gregora Johanna Mendela.
„Systém je složený z několika druhů stavebních prvků od největších po nejmenší, které své vlastnosti dědí podobně jako Mendelův hrách. Větší množství elementů nám pak umožnilo subtilnější konstrukci, než by byla standardně možná,“ přibližuje princip architekt a finalista Forbes 30 pod 30 z roku 2015 Ondřej Chybík.
V novém skleníku se propojuje všechno, za co Česko i svět Mendela uctívá, lákat totiž bude odborníky i laiky. Ti první se tady budou potkávat na vědeckých konferencích a akcích, ti druzí můžou taky tak trochu zkoumat – díky závěsné aeroponii se budou moci podívat na všechna stádia růstu hrachu, a vžít se tak do Mendelovy badatelské role.
Nový skleník za téměř čtyřicet milionů korun má transparentní konstrukci tvořenou ocelí a sklem, takže tak trochu splývá s okolím. Co by splynout nemělo, to jsou setkání a nápady, které tady budou bujet.
Obnova skleníku, který se slavnostně otevře za necelý měsíc – 12. listopadu, je totiž od počátku vedená myšlenkou, že se stavba má stát dalším místem, které postrčí pověst Brna znovu o kousek dopředu.
