Působí jako čtyři mušketýři, byť je jich ve skutečnosti pět plus jedna. Jsou v Česku dva měsíce i přes dvacet let. Ukrajinci, které živí byznys s designem, krásou, módou a dobrým jídlem. Věcmi, které ve chvíli, kdy na jejich vlast padají bomby, nemají žádný smysl. Nebo je to právě naopak? Pokud v posledních měsících ztrácíte optimismus, příběhy Anastasiye, Alexandry, Oksany s Darjou a Ihora vám vrátí chuť překonávat překážky.
Před focením pro Forbes Česko se nikdy nesetkali. Během několika minut ale působí, jako by se znali odjakživa. Proto ona asociace s mušketýry, jen počty nesedí. Na snímku je osob pět plus jedna, která se má za několik dnů Alexandře Rambouskové, majitelce kosmetického concept storu Beloved, narodit.
„Přidejte si mě na Instagramu a třeba něco společně vymyslíme,“ říká jí designérka a podnikatelka Anastasiya Skoromets. V Česku je pouhé dva měsíce, utekla z Poltavy, která se nachází na severovýchodě Ukrajiny, společně s čtyřletou dcerou. Majitelka dvou tanečních studií a návrhářka sportovního oblečení přijela do Brna a šla na pohovor k tamní značce GoldBee na pozici krejčové.
Už na pohovoru ale bylo vedení firmy jasné, že před nimi sedí zkušená manažerka. „Ukázala jsem jim sociální profily svých značek, vysvětlila marketingové a byznys strategie. Druhý den jsem měla udělat střihy na dva topy, ale vymyslela jsem hned několik nových. Díky tomu jsem dostala šéfovskou pozici a uvedla vlastní kolekci Anastasiya pro GoldBee,“ vzpomíná Skoromets.
A na svou stranu si získala i ty podřízené, kteří zprvu neměli podle jejích slov radost, že jim „velí ukrajinská uprchlice“. Křehce Anastasiya Skoromets, která v Česku uspěla a cítí velkou motivaci, i když se těší, až se vrátí zpět domů, působí jen v okamžiku, kdy vzpomíná na válečná traumata.
V očích se jí objevují slzy, které rychle utírá, zatřese hlavou a řekne: „To nevadí, zvládneme to a postavíme si svou zemi znovu.“ Ihor Sabadosh jejímu vyprávění tiše naslouchá. Jak sám později přiznává, nerad sebe a značku, kterou spoluzaložil a jež nese jeho jméno, propaguje na válečné vlně.
Rodák ze Zakarpatské Ukrajiny žije v Česku od sedmi let a otázku své identity, kam patří a kým vlastně je, nemá vyřešenou. „Jsem Evropan, necítím se teď být stoprocentně ani Čechem, ani Ukrajincem,“ říká oceňovaný designér, který každou neděli volá své babičce do Zakarpatí, kdy diskutují o umění.
Má cenu tvořit krásu, když na jeho vlast padají bomby? „Náš proces vedoucí k vytvoření něčeho nového je dost dlouhý a většinou řešíme všední problémy, pracujeme. Proto jsme se asi nedostali do konfliktu, že bychom tu dělali něco rozmařilého, zatímco jinde lidé trpí. Naším dosavadním úsilím jsme si vytvořili řadu nástrojů, kterými se snažíme pomoci.
„Zároveň věříme, že má smysl pokračovat v tom, co děláme, a tím se propracovat k větším projektům, které budou mít daleko větší přínos pro daleko více lidí,“ říká Sabadosh, který byl spolu se svou kolegyní a partnerkou Sárou Matysovou loni nominován na cenu Czech Grand Design v kategorii Objev roku.
Objevem pro vás možná budou i croissanty a další sladkosti, které peče bankéřka z jihoukrajinského Chersonu Oksana Kulachek. Do Česka přijela před čtyřmi lety, když její dcera, která v Praze studovala architekturu, ležela v nemocnici s těžkým poraněním hlavy.
Ihor Sabadosh, Oksana a Darja Kulachek, Anastasiya Skoromets a Alexandra Rambousková„Darja měla nehodu na kole a bez zásahu kolemjdoucích by zemřela. Přijela jsem okamžitě za ní a během její dlouhé rekonvalescence jsem si uvědomila, že život je příliš krátký a musíme realizovat své sny,“ vzpomíná charismatická podnikatelka.
A protože Oksana zbožňovala pečení, rozhodla se po třiceti letech v bankovnictví začít v Praze od nuly. Díky velké pracovitosti a pozitivnímu přístupu, v rámci kterého neustále za něco Čechy chválí („Zachránili jste život mé dcery, pomohli mi vysvětlit, jak zde začít podnikat…“), vybudovaly s Darjou dva podniky pod názvem Defidu
Od místní gastroinfluencerské scény sklízí matka s dcerou nadšené recenze a zakázky od Designbloku nebo Lemarketu. „Válka doma nás samozřejmě strašlivě trápí, nyní u nás pracuje několik uprchlic. Snažíme se zároveň, aby naše pečivo bylo únikem z tíživých myšlenek. Jako když pohladíte štěně nebo se na vás usměje náhodný kolemjdoucí,“ tvrdí Darja.
Vypnout na několik dnů Instagram a distancovat se od všeho. To byla reakce Alexandry Rambouskové na to, když ruská vojska vpochodovala do její vlasti. Ačkoli v Praze žije od svých deseti, část rodiny zůstala v rodném Doněcku.
Podnikatelka, která vybudovala kosmetický concept store Beloved, jehož motto je „hřejivý minimalismus“ a meziroční růst činí 250 procent, odmítala své zákazníky motivovat k tomu, aby „dál utráceli za krémy, když tak blízko umírají lidé“.
Nyní na sociálních sítích komunikuje tým Rambouskové, ona sama se i pár dnů před porodem snaží aktivně pomáhat obětem konfliktu i akceptovat myšlenku, že se sami potřebujeme cítit dobře, abychom mohli být užiteční.
„Díky konfliktu na Ukrajině jsem ale definitivně hodila za hlavu onen dětský komplex, kdy jsem se styděla, protože jsem slýchávala posměšky ohledně svého původu. Nyní jsem na něj skutečně pyšná, stejně jako na Čechy, kteří tak neúnavně pomáhají,“ uzavírá.
