Brněnská filharmonie konečně dostane špičkový koncertní sál a Brno krásný veřejný prostor v centru místo stávající betonové plochy. Zahájení stavby dlouho očekávaného Janáčkova kulturního centra v samém srdci Brna se konečně nachází před cílovou rovinkou.
Janáčkovo kulturní centrum bude disponovat nejmodernějším koncertním sálem s nejlepší akustikou v Česku. S výstavbou se má začít ještě letos a dveře kulturního centra, které má být pojmenováno po slavném skladateli, se mají otevřít v roce 2025.
Srdcem i duší Janáčkova kulturního centra bude koncertní sál s přibližně 1200 místy, jedním z největších jevišť v Evropě a akustikou srovnatelnou s nejslavnějšími sály světa. Budova má být vybavena také zázemím pro domácí i hostující hudebníky nebo nahrávacím studiem.
Hlavním účelem budovy je ale velký koncertní sál Filharmonie Brno. Právě ta zkouší v malém Besedním domě, do kterého se nevejde celý orchestr, a roky účinkovala v Janáčkově divadle. V sále budou pravidelně hrát i další brněnské orchestry, aby i jejich zvuk mohl zaznít v adekvátních akustických prostorách a využila se jeho celá kapacita.
To by se po dokončení Janáčkova kulturního centra mělo změnit, za akustickým řešením sálu totiž stojí renomovaný Jasuhisa Tojota. Jeden z nejlepších světových akustiků, který získal celosvětové jméno prací na koncertních sálech Suntory Hall v Tokiu, Walt Disney Concert Hall v Los Angeles, Labské filharmonie v Hamburku či Philharmonie de Paris.
Pro filharmoniky je navíc existence budovy klíčová. „Sál nám opravdu chybí. Ne včera, ale před sto lety bylo pozdě. Rádi bychom třeba uváděli velké symfonické skladby, ale to bohužel ve stávajících prostorách není možné,“ říká mluvčí Filharmonie Brno Kateřina Konečná.
Dodává, že brněnská filharmonie má ve světě své jméno. Doma však nemá vhodné prostory, kde by mohla hrát v plném obsazení a s dobrou akustikou. Názor, že filharmonici pracují v nevyhovujících podmínkách a posluchači koncertů jsou ochuzováni, sdílí i patronka nového koncertního sálu, světově uznávaná mezzosopranistka Magdalena Kožená.
Nový koncertní sál na rohu ulic Besední a Veselé bude propojen s Besedním domem, současným sídlem Filharmonie Brno. Kulturní centrum bude šestipodlažní a v úrovni ulice před koncertním sálem také vznikne náměstí Ludvíka Kundery, otce Milana Kundery. Kromě samotného sálu pro 1200 posluchačů bude mít i sklady, zkušebny a technické zázemí.
„Sál s přirozenou akustikou pro symfonickou hudbu pro víc než tisíc posluchačů v Česku nevznikl přes sto let. Lidé uslyší každý jednotlivý nástroj krystalicky čistě, to bude úplně nová dimenze,“ dodává Konečná s tím, že bude úplně jedno, kde v sále se člověk posadí, protože uslyší a uvidí všude stejně a z každého místa dokonale.
Právě akustika se prověřovala na modelu, prvním svého druhu u nás. Šlo o věrnou zmenšeninu sálu v měřítku 1:10 a testovalo se s posluchači i bez, přičemž živého člověka zde simuloval panáček z materiálu se stejnou pohltivostí zvuku jako lidské tělo.
Do Brna tak konečně budou moci jezdit světové hvězdy, které ho teď míjejí, protože nemají kde hrát. V novém sále se budou uvádět velké koncerty a v krásném Besedním domě, který je zmenšenou kopií vídeňského Musikvereinu, pak budou filharmonici uvádět komorní věci.
„Konečně Brňané nebudou muset jezdit jinam, aby slyšeli, jak skutečně zní jejich filharmonie. Konečně zahrajeme Janáčka tak, jak máme – třeba Glagolská s velkým varhanním sólem se nikde hrát nedá, nikam se totiž nevejde orchestr, sbor a ještě skutečné varhany,“ nechala se slyšet ředitelka Marie Kučerová.
Právě na varhany, jejichž cena se pohybuje v desítkách milionů korun, vypsalo město sbírku, ta umožní jednotlivým dárcům i korporacím přispět na špičkový varhanní nástroj, vyrobený na míru novému sálu.
Výtvarná vize nového nástroje má být inspirována Stromem života. Zcela konkrétní podoba varhan a jednotlivých píšťal vzejde pak následně z výběrového řízení na varhanářské firmy.
Základy sálu se třemi podzemními patry s parkovištěm, které není doteď využívané, jsou už hotové. Předpokládaná cena celé stavby jsou pak dvě miliardy korun a podílet se na financování bude Jihomoravský kraj, stát a samotné Brno, které zaplatí více než 960 milionů korun.
To se totiž konečně dohodlo se sousedícím hotelem International, který vlastní společnost Hib Development, s níž smění pozemky a budovy za trafostanici, která výstavbě sálu doteď bránila. Město za trafostanici do směny vloží čtyřpodlažní dům na ulici Starobrněnská 20 včetně nádvoří, přičemž vlastníci hotelu doplatí 39 milionů korun.
Za vzhledem budovy pak stojí Ateliér M1 Architekti, který v roce 2004 vyhrál vypsanou mezinárodní architektonickou soutěž, projektanty a architekty interiéru jsou Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, Konior Studio a Nagata Acoustics. Po dohodě města s hotelem se tak může konečně vyhlásit soutěž na zhotovitele.
Janáčkovo kulturní centrum je téměř dvě dekády velkým brněnským snem o koncertním sále špičkové úrovně, který by mohl díky unikátní akustice přitáhnout nejlepší světové umělce a symfonické orchestry. Zároveň pak vytvoří podmínky pro pořádání operních, divadelních nebo filmových festivalů, a dostane tak Brno na kulturní mapu Evropy.
