V posledních dnech ty oslavy sledují média z celého světa. Každý viděl, kdo z královské rodiny se nakonec objevil na balkoně Buckinghamského paláce, kde královna spolu se svými nejbližšími přihlížela přehlídce Trooping the Colour a slavnostnímu přeletu stíhaček, které na nebi nejen předvedly klasické „barvy“, které daly přehlídce i jméno, ale dokonce i formaci ve tvaru velké sedmdesátky.
Byly tu desítky a desítky slavnostních akcí, od páteční mše v katedrále sv. Pavla v Londýně, přes sobotní dostihy Epsom Derby, až po „platinový koncert“, v němž panovnici složily hold nejen hudební hvězdy celého světa, ale především její syn princ Charles a vnuk princ William.
„Vaše Veličenstvo, mami,“ zahájil svůj projev princ z Walesu a v dojemné řeči poděkoval za sedmdesát let služby, kterou královna za sedm dekád svého vládnutí neúnavně prokazuje svou úctu, podporu a respekt svému národu, své vlasti i zemím Commonwealthu. A vlastně celému světu. „Jste nám celý život oporou, celý život jste tu pro nás, pro svou zemi,“ řekl princ Charles a neubránil se dojetí.
Královna se osobně účastnila jen některých oficiálních částí oslav svého platinového jubilea. Kvůli omezené hybnosti a únavě v pátek i v sobotu sledovala jednotlivé součásti oslav z pohodlí svého paláce a v televizi se koukala jak na dostihový den v Epsomu, tak i na večerní koncert, který se konal doslova před branami jejího domu. Ten se stal dokonce objektem videomappingu.
Ovšem právě královnina fyzická přítomnost, ať už na balkoně, kde za ohromného jásotu pozdravila stovky tisíc přihlížejících, nebo později ve Windsoru, kde rozsvítila symbolický světelný „strom života“, proč je šestadevadesátiletá všeobecně milovaná a respektovaná panovnice pro svůj národ a svůj lid tak důležitá.
Není to jen ten samotný prostý fakt, že je prostě stále tady, že zvládla zdravotní obtíže, které ji potkaly na přelomu roku a které vyvrcholily únorovým překonáním covidu, a že může se svým národem v dobré náladě a s tradičním přívětivým úsměvem oslavit nejenom svoje dubnové 96. narozeniny, ale i oněch sedmdesát let panování.
Královna Alžběta II. si přitom svůj nástup na trůn připomněla už onoho 6. února, kdy před sedmdesáti lety, zemřel její milovaný otec král Jiří VI. Nynějšími červnovými oslavami znovu ubezpečuje miliony svých poddaných, ale i příznivců po celém světě, že je stále tu, a tak je svět pořád ještě v pořádku.
Sedmdesáti let na trůně se britská panovnice dožívá jako vůbec první anglický a britský monarcha v historii. A koneckonců láme rekordy i v evropském a světovém kontextu.
V žebříčku nejdéle vládnoucích panovníků v historii lidstva už Alžbětu II. předstihuje už jen francouzský král Ludvík XIV., který panoval 72 let a 110 dnů (ten ovšem začal „vládnout“ už ve svých pěti letech v roce 1643, a první roky jeho „panování“ za něj rozhodovali regenti) a před královnou Alžbětou II. bude už jen několik dní v pomyslném žebříčku figurovat ještě thanský král Bhumibol Adulyadej, známý jako Rama IX., který vládnul 70 let a 126 dnů. Toho královna Alžběta II., dá-li Bůh, v době vlády překoná už za týden, o víkendu 11. června 2022.
Ještě mnohem důležitější nejen pro svůj lid, ale i pro naši současnost, je však dnes britská královna Alžběta II. coby symbol. Obdivuhodný symbol stability, tradic, kontinuity, ale také odhodlání, soustředěné, neúnavné služby své vlasti – a vlastně celému světu. Královna představuje v současném zrychleném světě jakousi kotvu, jistotu. Představuje klidnou sílu, kterou potřebujeme. I tím vzbuzuje všeobecnou úctu a respekt.
A pak jsou tu samozřejmě všechny ty světské radosti. Všeobecné veselí – i dojetí – například o víkendu vyvolala skeč, kterou královna Alžběta II. k oslavě svého jubilea natočila s fiktivní postavičkou mimořádně populárního britského medvídka Paddingtona.
„Děkujeme vám za vše, Vaše Veličenstvo,“ sdělí pohnutě medvídek panovnici. „Děkuji, to je od vás velmi milé,“ odpoví usměvavá královna poté, co si s medvídkem potvrdí, že i ona pár oblíbených sendvičů s marmeládou „nosí stále při sobě“ (samozřejmě ve své tradiční malé černé kabelce).
Půvabná scénka navázala na několik dalších podobných vstupů panovnice do světa zábavního průmyslu. Před deseti lety takto zcela neohroženě vystoupila s představitelem Jamese Bonda Danielem Craigem, aby zahájila olympijské hry v Londýně, a oficiální twitterový účet Buckinghamského paláce připomněl i pár dalších zábavných momentů s královnou v hlavní roli.
Média i veřejnost celého světa se samozřejmě bavila i desítkami dalších záběrů z celého prodlouženého víkendu oslav platinového jubilea. Byl to třeba vzdušný polibek, který vévodkyni z Cambridge v katedrále poslal na pozdrav její tchán, princ Charles. Byly to záběry celé rodiny, která se rodinné slavnosti účastnila.
Svět obletěly nejrůznější důvěrné momentky královniných blízkých, pozornost na sebe strhla zejména její pravnoučata, dětí vévody a vévodkyně z Cambridge.
Popularitu rychle získaly třeba momenty, kdy sedmiletá princezna Charlotte v kočáře během prvního dne oslav nejdříve dirigovala svého mladšího bratra, čtyřletého Louise, kdy má a nemá mávat davům, načež pak zvídavě nakukovala do kabelky vévodkyně Camilly, která spolu s ní, jejími bratry a jejich matkou vévodkyní Catherine absolvovala příjezd vojenskou přehlídku společně.
Vévodkyně z Cornwallu dnes ostatně zastupuje roli jedné z babiček dětí vévody a vévodkyně z Cambridge. Její muž, princ Charles, má ostatně mezi dětmi vtipnou přezdívku Grandpa Wales.
Malý princ Louis pak po boku královny Alžběty II. na balkoně Buckinghamského paláce k všeobecné radosti novinářů i přihlížejících předvedl celou škálu emocí a výrazů, když sledoval přelet stíhaček, načež živě vtipkoval i se svou prababičkou královnou.
Oslavy královnina platinového jubilea jsou pomalu za námi. Přinášejí nám jednu jistotu. Totiž přání, aby tu s námi panovnice se svým vlídným úsměvem a klidnou silou zůstala ještě mnoho dalších let.
Bůh ochraňuj královnu!
