Jeho tvarově i dekorem jednoduché hrnky, vázy nebo misky znáte, i když o tom možná nevíte. Keramik Martin Koller je totiž už několik let dodává do předních pražských restaurací a bister. „S keramikou nutně nemusíte dělat umění, abyste ji povýšili na jinou úroveň,“ myslí si.
Vstup do keramické dílny Martina Kollera ve středočeské vesnici nedaleko od Berouna je ukrytý za nenápadnými dveřmi. Nacházíme se v rodinném domku nedaleko Hudlické skály, stačí však jen projít chodbou, zahnout místo směrem do kuchyně na druhou stranu a ocitnete se ve zcela jiném světě.
V tomhle světě často hraje Rádio 1 a jeho jediný obyvatel, keramik Martin Koller, tu tráví většinu svého času. Místnost s výhledem do okolní krajiny je od podlahy ke stropu osázená keramickými výrobky z místní produkce, v den naší návštěvy tu zrovna vznikají velké misky na polévku.
Abychom byli přesní – nevznikají přímo v malé dílně, ale venku na zahradě, kde keramik pracuje vždy, když to jen trochu jde. „Dlouhou dobu byl náš domek poslední v řadě, takže jsme měli výhled nejen na louku, ale i nedaleký les,“ říká muž, který z častých procházek po okolí čerpá inspiraci pro svou tvorbu.
Od pracovního stolu s rozdělaným glazováním mě vede k dominantě zahrady, kterou překvapivě není bazén ani posezení u grilu, ale na míru vyráběná velká pec na dřevo. V ní Martin Koller zatápí alespoň dvakrát do roka – v květnu a říjnu v ní vznikají například kameninové konvičky na čaj či kávu nebo hrnky ostřené šamotem.
Pokud dílo Martina Kollera, který se pravidelně objevuje na trzích na Náplavce a na náměstí Jiřího z Poděbrad, znáte, pravděpodobně to bude díky jednoduše tvarovaným porcelánovým hrnkům bez uch, jež nabízí nejen v dnes tak populárním modrém dekoru, ale i v jiných barevných kombinacích, nebo díky kropenatým miskám a talířům.
Když později upíjíme čaj, pijeme právě z těchto hrnků, navíc ze stejných, ve kterých vám donesou kávu v populárním bistru Karel v pražské Troji. Keramiku od Martina Kollera ale najdete i v pražské Almě, karlínské Etapě či Esce. Právě v Esce jeho štace po vyhledávaných pražských podnicích začala.
„Do Esky jsem se nedostal tak, že bych zaklepal na dveře a nabízel se. Našli si mě sami na trzích na náměstí Jiřího z Poděbrad. A kuchaři si to pak mezi sebou asi řekli,“ krčí rameny Martin Koller, který s podnikem ze skupiny Ambiente spolupracuje už od roku 2017.
Že jeho užitná keramika obstojí nejen esteticky, ale vydrží i v náročném kavárenském a restauračním provozu, se pak rozkřiklo a přidaly se další podniky: vedle výše zmíněných to byla liberecká Mikyna, pražský Goodlok, Letka, Dalejka a The Bowls, unhošťský Lívanec nebo bratislavský Fach.
Foto Lucie van Vuuren
Foto Lucie van Vuuren
Foto Lucie van Vuuren
„Práci pana Kollera jsem sledovala dlouho. Líbily se mi jednoduché vkusné produkty, které mají přírodní charakter. Když jsem se pak byla podívat přímo v křivoklátské dílně, úplně mě uchvátila rodinná atmosféra, která přesně odpovídá tomu, co máme rádi i my v Karlovi,“ popisuje Karolína Pomahač, majitelka bistra Karel.
„Při otevírání Almy jsme měli problém najít talíře, které by vyhovovaly všem našim požadavkům – vždy jsme museli dělat kompromisy. Po roce provozu jsme museli hledat nového dodavatele, a tak jsme narazili na Martina Kollera. Ten vyrábí keramiku, která je nadčasová, precizně vypálená a každý talíř je originál,“ říká zase šéfkuchař Michal Daněk.
Martin Koller vystudoval keramickou školu v Bechyni a pracoval v dílnách Keramo, Keramika Buchler, V&V nebo u Patrika Daiče. Tady podle svých slov získal řemeslný um, který roste s počtem – v případě našeho keramika to jsou desetitisíce – vytočených kusů keramiky či porcelánu.
Svou vlastní dílnu, kde nyní vzniká na šest set kusů měsíčně, si založil na konci devadesátých let. Pracoval tehdy ve sklepě jednoho motolského paneláku a oproti dnešnímu designu produkoval o poznání rustikálnější kusy. Jednu misku z počátku milénia mi Martin Koller přináší na ukázku: je hrubá a hlavním dekorem jsou malá zvířátka na okraji.
Od té doby se rukopis keramika s kořeny ze Šumavy výrazně proměnil, stejně jako způsob fungování dílny. Co ale zůstává stejné, je důraz na řemeslo. Martin Koller několikrát za rozhovor opakuje, že v jeho oboru není nic důležitějšího než právě léty cvičený um, schopnost z hlíny vytvořit opravdu kvalitní keramický nebo porcelánový výrobek.
Foto archiv Martina Kollera
Foto archiv Martina Kollera
Foto Archiv Martina Kollera
„Spousta lidí snadno podléhá iluzi, že keramika je jednoduchá. Bohužel se tak v posledních letech objevují na trhu i výrobky, které nejsou dobře vytočené. Že mají populární design, například dnes tak často používanou polévanou glazuru, neznamená, že jsou kvalitní,“ myslí si Martin Koller.
Další nepostradatelnou charakteristikou nádobí Martina Kollera je praktičnost. Řídí se podle hesla: Dělej keramiku tak, abys ji sám chtěl používat. Vytvoř takový hrnek, ze kterého se ti bude nejlépe pít, nebo takový talíř, na němž jídlo v restauraci nejlépe vynikne. Nedekoruj, abys oslnil, dekoruj pouze proto, abys dodal výrobku charakter a osobnost.
Může to znít banálně, ale právě kombinace léty cvičeného řemeslného umu, důrazu na praktičnost a jednoduchého, atraktivního (nikoli však podbízivého či přehnaně trendy) designu pomohla jednapadesátiletému keramikovi prorazit a najít si své místo na trhu.
Nutno dodat, že jeho tvůrčí cestu značně ovlivnilo stěhování za Prahu, kam se před lety přemístil společně s rodinou. „Jsem si jistý, že kdybych pořád bydlel v paneláku, dělal bych úplně jiné věci,“ dodává.
