Začínal jako web designér, vždy ho ale lákal streetart a užitá grafika. Navrhoval řadu coverů pro hudební label Bigg Boss, vytvářel plakáty pro klub Roxy nebo autorské filmové plakáty pro Aerofilms. Jaká byla cesta Michala Škapy od pouličního writera až po jednoho z nejuznávanějších umělců u nás?
Michal Škapa je matadorem české streetartové subkultury. Z dob, kdy byl aktivní v rámci pražské graffiti scény v devadesátých letech minulého století, si nese také své nejvýznamnější umělecké jméno TRON.
„Šlo o hledání identity a cesty v městské džungli. Utváření si mapy města v hlavě skrze toulky po jeho ulicích a touhu je vstřebat a také dotvářet,“ vysvětluje Škapa.
Přezdívky jsou ve streetartové scéně důležité – jde se za ně schovat, přesto však streetartoví kolegové vždy vědí, o koho jde a kdo za dílem stojí. Zároveň je TRON poslední Škapovou přezdívkou – je totiž z doby, kdy se v něm zlomila touha běhat v noci po ulicích, zavřel se do ateliéru a začal intenzivně pracovat jiným způsobem.
A možná i proto dnes znáte tvář, která přetváří vizuální identitu hlavního města a jejíž díla se prodávají za stovky tisíc korun.
Jen za tento rok stihl Michal vytvořit v Praze a po Čechách osm muralů, tedy velkoplošných maleb ve veřejném prostoru, od roku 2008 jich má na kontě bezmála stovku. V červnu 2023 maloval například v právě vznikajícím projektu Vysočanský mlýn na ploše 600 metrů čtverečních.
„Malovat v takovém měřítku na strop pro mě byla zcela nová zkušenost. Tento mural s názvem Hlava plná myšlenek se připravoval několik let dopředu,“ vzpomíná Škapa a následně vysvětluje, jak vůbec tak velký projekt vzniká.
„Nejdůležitější je najít vhodné místo a to je pro mě vždy směrodatné. Pak vznikají skici v malém měřítku a konzultace se všemi zainteresovanými stranami, přičemž si v co největší možné míře vyhrazuji volnou ruku,“ líčí.
Následuje plánování projektu, výběr barev a sestavení produkčního týmu. „A pak už probíhá realizace na místě, kde se maluje buď z vysokozdvižné plošiny, nebo z lešení. Vše začíná skicováním jednou barvou a následným vybarvováním, s tím mi často pomáhá kolega Ondřej Klíma,“ popisuje.
A poté přichází nejdůležitější část: vytažení motivu konturou. „To musím dělat výhradně sám, protože to vtiskne celému obrazu můj charakteristický rukopis.“ Samotné náklady na jeden mural se tak mohou vyšplhat až na několik milionů korun.
Přesto je hlavním těžištěm Škapovy tvorby malba obrazů, v níž autor paralelně rozvíjí dvě hlavní linie. Tou první je hra s písmem, kde používá svou autorskou abecedu.
„Písmo jsem ovládl do úrovně rukopisu a používám ho na kódování různých vzkazů do mých děl. Například na podkladu soustředných kruhů, což je mimochodem analogie k modernímu zápisu dat typu hard disk,“ říká autor.
Druhou linií jsou městské krajiny, které vznikají na základě koláží: „Poskládám si výjev plný budov, ulic, monumentů, soch a různých struktur a následně ho přemalovávám na plátno akrylem a také airbrushovou stopou.“
Mimo to Škapa rád experimentuje, například prací s neonovými trubicemi, které kombinuje s plátnem nebo z nich tvoří samostatné objekty. Svoje písmo nechává pálit laserem do kovu a pak pláty používá jako prvky v architektuře.
Vytvořil i skleněný objekt pro letošní výstavu Glass Soul, vystavoval v galerii Václava Špály, na veletrhu Scope v rámci Art Basel Miami nebo vytvořil Fever Tree stánek na festivalu Letní Letná.
Mezi nejšílenější projekty, na kterých kdy pracoval, řadí Škapa mural na skladové hale sousedící s letištěm Václava Havla.
„Šlo o plochu zhruba pět tisíc metrů čtverečních, bez možnosti nasvěcování projektorem, což by v tomto případě zásadně pomohlo, ale bylo to díky striktním pravidlům v těsné blízkosti letiště zcela nemožné,“ vzpomíná umělec.
„Celý mural jsem tak přenesl na stěnu v podstatě od ruky. Vše se ale povedlo a oko, které je středem motivu, tak od té doby pomrkává na pasažéry, kteří do Prahy přilétají nebo metropoli opouštějí,“ vzpomíná umělec.
Nejen finančně byla pro Škapu zásadní účast na Expu 2010 v Šanghaji na začátku jeho kariéry.
„Tam jsem měl na tu dobu nebývale vysoký rozpočet a také se jednalo o poměrně složitý objekt, včetně několika elektronických součástí. A celé jsem to musel znovu sestavit na druhé straně zeměkoule!“ směje se a dodává, že prostředky se pohybovaly ve stotisícových řádech.
Nejsložitějším a zároveň nejlépe finančně ohodnoceným projektem byl mural Kosmos, který vznikl na skladové hale u letiště.
„Jeho příprava trvala v počáteční fázi dva roky, samotná realizace 23 dní s podporou osmičlenného týmu. Zakázka byla v hodnotě pěti milionů korun,“ říká Škapa a zmiňuje i podobně finančně velkorysý projekt, který realizoval minulý rok pro Hotel W v centru Prahy.
Nejčerstvější dobře honorovanou zakázkou je malba ve vstupní bráně zmiňovaného Vysočanského mlýna za více než milion korun.
Cena Škapových obrazů začíná na šedesáti tisících korunách, vyšplhat se ale může až k půl milionu: „Peníze jsou vzájemná dohoda lidí mezi sebou ve společnosti. Stejně tak vidím i trh s uměním. Moje díla stojí adekvátně k tomu, co svým sběratelům přinášejí,“ míní umělec.
