Často hyzdí vzhled měst a snižují hodnotu okolních nemovitostí. Naštěstí se zanedbané a nevyužívané oblasti daří proměňovat. Jako třeba Dolní oblast Vítkovice, dnes obdivovaný prostor hostící ostravské Colours. Podívejte se na další aktuální příklady, jak se ve stejném regionu daří měnit místa k lepšímu.
Místo chátrajícího areálu prostor pro kreativce
Smutný příběh se šťastným koncem. Tak lze ve stručnosti popsat víc než stoletou historii ostravské Ostravice.
Historie areálu sahá do první republiky a rakouské monarchie. V roce 1911 tady podle návrhu ostravského architekta Felixe Neumanna postavili Obchodní a nájemní dům Ignáce Schmelze. V roce 1929 na vedlejší parcele přibyl obchodní dům Textilia od berlínské avantgardní architektky Marie Frommerové.
V roce 1934 se železobetonová budova vykládaná mramorem a sklem propojila se sousední budovou Obchodního a nájemního domu Ignáce Schmelze. Polovinu komplexu na konci války poškodilo bombardování, ale do roka se budovu podařilo opravit. Od padesátých let se komplex jmenuje Ostravica.
Ještě na konci devadesátých let se v obchodním domě pořádaly dvě módní přehlídky, ale pak se situace začala rychle zhoršovat. Kvůli pokusu o nepovolenou rekonstrukci se v roce 2000 zřítily stropy a část střechy. Dům se musel kvůli bezpečnosti uzavřít. Po krátkém pokusu o opravy a otevření se Ostravica zavřela znovu na celá dvě desetiletí.
V průběhu let začala mizet okna a opadávalo zdivo. Právě před ním měl kolemjdoucí chránit provizorní tunel z roku 2011. „Zkázu Ostravice jsem těžce prožíval. V roce 2012 jsem podepsal petici za její záchranu a doufal, že znovu ožije,“ vzpomíná Daniel Zeman, který chátrající komplex o dva roky později koupil.
„Míra destrukce zvenku i zevnitř byla brutální. Ze střechy rostly pětimetrové stromy, uvnitř kvetly plísně a v suterénu jsem se brodil po kolena ve vodě,“ popisuje.
Po letech hledání investorů a plánování se věci daly do pohybu v době covidu. Po dvaceti letech chátrání tam tak najdeme prostory pro umělce, kreativce i startupy – coworking, kanceláře, akustické laboratoře, podcastové studio. Součástí je podzemní klub, kde se konají kulturní akce, i střešní vyhlídka na město. „Plánujeme ještě food zónu a kavárnu,“ dodává Daniel Zeman.
Zachráněná secesní památka i přeměněné dělnické kolonie
Bohumín je dvacetitisícové historické město na soutoku Odry a Olše. Proměnu brownfieldů si tady v posledních letech vzalo pod křídla přímo město. Prvním z nich byl chátrající secesní Národní dům z roku 1907, který radnice musela odkoupit od soukromníka, aby ho vůbec zachránila.
„Povedlo se nám zachovat budově původní secesní vzhled i její využití. Dnes je centrem kulturního života a sídlí v ní muzeum,“ chválí si Lumír Macura, místostarosta Bohumína, rekonstrukci, na kterou radnice dostala z EU úvěr ve výši skoro šedesát milionů korun.
I další chátrající část města měla kořeny hluboko v historii Bohumína. Šlo o poslední dochovanou skupinu osmi domů místních dělnických kolonií z roku 1908. „Vsadili jsme na ambiciózní myšlenku jejich přerodu na moderní bydlení. Po přestavbě tak vzniklo 52 nových bytů s terasami a vnitřním zateplením,“ dodává Macura.
Vzhled města hyzdila ještě nevyužitá plocha u ulice Petra Cingra. „Rozjeli jsme investiční akci za šedesát milionů korun. Vybudovali jsme tak 39 stavebních parcel pro výstavbu rodinných domů a relaxační zónu,“ říká místostarosta Bohumína.
Nový život pro architektonické skvosty
Dvoutisícové Hukvaldy na Frýdecko-Místecku jsou známé hlavně přilehlým hradem, který je součástí Muzea Beskyd. O něco méně už se ví, že místní oborou ze šestnáctého století se měl hukvaldský rodák Leoš Janáček inspirovat při psaní opery Příhody lišky Bystroušky.
A úplně nejméně se pak ví, že v historickém jádru Hukvald najdete dvě stě let starý Hukvaldský dvůr. Tři zemědělské budovy bývalého panského dvora, kravín, sýpka a teletník. „Z hlediska architektury se jedná o cenné skvosty,“ je přesvědčená místostarostka obce Ivana Hrčková.
Místo bylo doteď nevyužité. A i když jsou budovy poměrně zachovalé, postupem času by stále víc chátraly. Radnici to postavilo před rozhodnutí, jestli je zbourat a postavit něco nového, nebo do nich naopak investovat a dát jim nový život.
Hukvaldy se rozhodly pro druhou cestu. Pokud se všechno povede, návštěvníci Beskyd budou mít o důvod víc zařadit do itineráře i Hukvaldy. Do rekonstrukce přitom radnice investovala skoro 46 milionů korun. Necelých 25 milionů pokryla dotace ministerstva pro místní rozvoj, zbytek si obec musela půjčit.
„V první etapě se rekonstruuje bývalý kravín, kde vznikne nová obecní knihovna a obřadní síň. Ta najde využití i jako výstavní síň nebo malý konferenční sál,“ doplňuje Hrčková. V podkroví obec plánuje třídy základní umělecké školy, výtvarný ateliér a pohybový sál.
Brownfieldy v moravskoslezském regionu
Brownfieldy často hyzdí vzhled měst, snižují hodnotu nemovitostí a někdy i ohrožují zdraví kolemjdoucích. Jen v Moravskoslezském kraji je jich kolem šesti stovek.
Region se s tím ale nechce smířit a snaží se postrčit pozitivní změnu. I za využití evropských peněz na podporu uhelných regionů. „V našem regionu stále roste zájem o podporu a obnovu brownfieldů, ať už ze strany soukromého, či veřejného sektoru. Díky Operačnímu programu Spravedlivá transformace máme možnost získávat dotace a hledat financování pro naše projekty,“ říká hejtman kraje Jan Krkoška.
Angažuje se i Rozvojová regionální agentura MSID. Ta obcím pomáhá získat na přeměnu brownfieldů dotace ať už od ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu, nebo z Evropské unie. Poradí jim, který titul je pro ně nejvhodnější a jak mají vyhovět jeho kritériím. Případně je propojí s angažovanými soukromými investory.
„Jejím prostřednictvím jsme po pečlivé analýze vybrali ze zmapovaných 650 brownfieldů přibližně 150 s větším tržním či veřejným potenciálem. Těm budeme v současné době věnovat pozornost a úsilí, aby se z nich staly nové prosperující objekty, které posunou náš region zase o krok dále.“
