Chvíli to vypadalo, že sklárna Květná 1794 skončí. Nakonec se ale pro ni povedlo najít nové majitele. Ti tradiční výrobu zachránili. Do čela si také přizvali mladé designéry, Tomáše Kučeru a Kláru Janypkovou, kteří už téměř rok stojí v čele místní kreativy. Jak plánují sklárnu oživit? A proč je důležité umět potlačit vlastní designérské ego?
Do malé moravské obce Strání na samé hranici tuzemska a Slovenské republiky je to z centra Prahy přes 300 kilometrů a zhruba čtyři hodiny jízdy. Tuhle trasu pravidelně – alespoň dvakrát do měsíce – už téměř rok absolvuje tvůrčí tandem sklářského výtvarníka a designéra Tomáše Kučery a designérky a architektky Kláry Janypkové.
Po záchraně tradiční sklárny Květná 1794, které na konci roku 2023 hrozilo nejen kvůli zvyšujícím se nákladům na její provoz zavření, se tohle duo dostalo do čela kreativního vedení. Sklárna, proslulá především výrobou tenkostěnného a barevného skla, do té doby nikoho na obdobné pozici neměla.
„Noví majitelé (tím je od začátku roku 2024 hodonínský rodinný holding AF Group, pozn. red.) na nás přišli díky Michalovi Froňkovi,“ líčí Klára Janypková s tím, že právě profesor, dlouholetý vedoucí Ateliéru produktového designu na pražské UMPRUM a polovina dua Olgoj Chorchoj, je se sklárnou Květná 1794 dlouhá léta propojen.
Vedle dalších českých designérů, jako je například Rony Plesl nebo Lukáš Jabůrek, se i on podílel na podobě několika z místních nápojových kolekcí. „Osobně jsme se sice neznali, ale když ho majitelé oslovili s prosbou o tip, zdá se, že naše jména zazněla hned několikrát,“ líčí v jedné kavárně v centru Prahy absolventka Fakulty architektury na ČVUT.
O tom, zda nabídku vzít, či odmítnout, se tandem nerozhodoval. Tomáš Kučera, designér pocházející ze sklářské rodiny ze Světlé nad Sázavou, jedním z center výroby skla, s níž je Květná 1794 také spojena, připomíná, že podobný návrh přichází klidně jen jednou za kariéru.
Navíc – oba designéři měli se sklárnou předchozí zkušenosti. Když Klára Janypková založila před lety studio Monotropa zaměřené na produktový design, nápojovou kolekci Dunes z pera Tomáše Kučery nechávala vyrábět právě v Květné. Kvalitou, jak říká, se místní sklo nedalo srovnat s jinou výrobou v tuzemsku, které vyzkoušela při prototypování.
O důvod víc nabídku na kreativní vedení přijmout. Kde ale začít? Jak znovu nastartovat sklárnu, které ještě před pár měsíci hrozil krach? Jak k sobě přilákat nové koncové zákazníky? Jak se vymezit vůči dalším tuzemským sklárnám? A jak sestavit nabídku tak, aby vyniklo, v čem je výroba ve Zlínském kraji tak unikátní?
Designéři se nejprve vrhli na revizi stávajícího portfolia a vyřadili z něj několik nápojových kolekcí. „Například sad na víno bylo v nabídce až příliš, některé z nich se navíc ani dobře neprodávaly,“ říká Tomáš Kučera k prvním krokům tvůrčího tandemu.
„Nedělali jsme ale radikální řez, nabídku obměňujeme postupně. Nechceme tvořit zcela novou značku. Plynule navazujeme na to, co tu vznikalo před námi,“ dodává.
Foto sklárna Květná 1794
Foto sklárna Květná 1794
Foto sklárna Květná 1794
Foto sklárna Květná 1794
Zachování kontinuity je mimochodem faktor, který oba designéři zmiňují jako zatím nejtěžší část celého procesu. Oba do té chvíle fungovali samostatně – Tomáš Kučera i Klára Janypková se věnovali primárně autorským projektům – a své jméno do minulého roku s žádnou firmou nespojili tak pevně.
„Najednou člověk nepracuje jen na sebe, ale primárně pro značku, která zaměstnává desítky lidí. Je to zcela jiná odpovědnost, protože se do velké míry podílíte na úspěchu celého podniku,“ říká Tomáš Kučera. „I proto se musíte naučit upozadit své ego. Na pozici jste primárně proto, abyste sloužil značce, ne abyste do popředí dostával sám sebe,“ doplňuje.
I tak ale rukopis obou designérů v nových kolekcích Květné 1794 najdeme. Přírůstkům v portfoliu – řadě váz Desidére či nápojové kolekci Vial – vévodí minimalistické tvarosloví a důraz na onu vzpomínanou tenkostěnnost. Nové kreativní vedení chce také skrze nové produkty poukazovat na škálu barevnosti skla, která patří k nejširším v Evropě.
Barvy se objevily i v posledním počinu Kláry Janypkové a Tomáše Kučery: v po více než devadesáti letech obnovené nápojové kolekci architekta a urbanisty Bohuslava Fuchse. Ten ve třicátých letech minulého století založil vlastní značku zaměřenou na dekorativní a užitné předměty do domácnosti a právě sklo nechával vyrábět v Květné.
Na nápad, že by jeho historická kolekce mohla fungovat i v moderním kontextu, přivedl v Praze žijící designéry brněnský architekt Petr Pelčák. Tandem tak začal pátrat po kolekcích v historických archivech. Nakonec i díky podrobné dokumentaci Uměleckoprůmyslového muzea v Praze nápojovou sadu designéři objevili a odkoupili pro sklárnu od dědiců architekta autorská práva na její výrobu.
Znovuzrození setu z pera ikony meziválečné architektury se ale neobešlo bez komplikací. Ne všechny technologické postupy, jak se při rešerších ukázalo, byly v dobových výkresech detailně popsány, a proto současní designéři museli podstoupit několik kol testování a prototypování.
Foto sklárna Květná 1794
„Archiv je skvělý zdroj informací, ne vždy je však kompletní. Navíc je v něm mnoho návrhů s historizujícími tvary. Máloco se dá – podobně jako sklo od Bohuslava Fuchse – vzít 1:1 a uvést ho znovu,“ říká k poslední kolekci Tomáš Kučera. Inspiraci historickým sklem, které v Květné vznikalo, ale nevylučuje.
Jeho vztah ke karafám s výrazným optickým dekorem, které má díky oblíbenosti tohoto historického designu v nabídce nejen Květná, ale i Klimchi nebo Floriánova huť, ale naznačuje, že vizuál bude za vedení Tomáše Kučery a Kláry Janypkové spíše minimalistický.
V současné chvíli tvoří obrat sklárny z osmdesáti procent zakázková výroba pro klienty z celého světa (jde především o evropský a asijský trh), zbylých dvacet procent kapacit pak podnik vyhrazuje na produkci vlastních autorských kolekcí. Úkolem a přáním nového vedení je poměr alespoň částečně vyrovnat.
K tomu potřebuje sklárna nové koupěschopné zákazníky, kterých, jak věří, je nejen v Česku dost. Jednou z cest, jak cíle dosáhnout, je podle Kláry Janypkové a Tomáše Kučery rozšíření produktového portfolia.
Květná 1794 se tak pod jejich dohledem bude rozšiřovat i mimo klasické nápojové kolekce do této chvíle zaměřené především na pití vína. „Od alkoholu jsme se v našich prvních návrzích oddálili,“ připomíná Klára Janypková.
Ještě na jaře by tak měla sklárna představit set na přípravu kávy, do budoucna je v plánu i další sortiment, jako jsou dózy nebo mísy. Nové kolekce by měly vznikat několikrát do roka, jak ale designéři připomínají, ne vždy půjde o jejich vlastní návrhy. Už nyní jsou v jednání spolupráce se zahraničními designéry.
Foto sklárna Květná 1794
S nimi ostatně sklárna v minulosti také spolupracovala. Mezi jmény nechyběl francouzský designér Jean-Marie Massaud, portugalský designér Marco Sousa Santos či izraelský umělec žijící v Paříži Arik Levy. Tomáš Kučera a Klára Janypková moc dobře vědí, že i tohle je cesta, jak ke sklu z Česka přilákat nové, zahraniční zákazníky.
I proto se chtějí s výrobky po úspěšném debutu na říjnovém Designbloku – odkud si sklárna Květná odvezla za instalaci The Sound of Tradition cenu za nejlepší prezentaci výrobce – více ukazovat v zahraničí. Letos v lednu poprvé absolvovali Maison&Objet v Paříži, stejný veletrh bude značku čekat i letos na podzim.
Nyní je tvorba české sklárny k vidění i na světové výstavě Expo v japonské Ósace, kde z ní mohou návštěvníci české restaurace upíjet tuzemské víno. „Cílem je ukázat, že značka skutečně žije a má neuvěřitelné technologické přednosti. Takto tenkostěnné sklo strojově zkrátka nevyrobíte,“ připomíná Tomáš Kučera.
Ve výhledu je pak i uvedení první kamenné prodejny mimo tu podnikovou ve Strání. Radikálními změnami se ale nové tvůrčí duo příliš neohání. Je si moc dobře vědomé toho, že úplný restart sklářské výroby s tak dlouhou tradicí se neuskuteční ze dne na den. „V pozici musíte být minimálně několik let, abyste mohli začít pozorovat dlouhodobé výsledky,“ dodává Klára Janypková.
