Inovace si často spojujeme s nablýskaným světem technologických firem či startupů. Ale co když právě inovace mohou proměnit i životy těch, na které společnost často zapomíná? Melanie Zajacová ve Forbes podcastu Jak být lepší dokazuje, že sociální práce není jen „pomoc potřebným“. Je to strategie, díky níž může společnost fungovat efektivněji, chytřeji – a ve výsledku levněji.
Česká sociální práce má dlouhou tradici. Už v roce 1928 předsedala Alice Masaryková konferenci v Paříži, kde se řešilo, jak tento obor profesionalizovat. Dnes však systém působí spíš jako těžkopádný byrokratický kolos než jako pružný nástroj pomoci.
„Máme skvělé sociální pracovníky, ale často je svazujeme tak, že nemají prostor skutečně pomáhat,“ říká Melanie Zajacová, šéfka katedry sociální práce Filozofické fakulty UK a odborná garantka organizace Neposeda.
Sociální práce se netýká jen pomoci těm, kteří jsou na okraji společnosti. Ale i inovací či efektivity. Zajacová ve Forbes podcastu Jak být lepší rozebírá, proč rozdává lidem bez domova sto tisíc korun a jak mohou inovace proměnit nejen osudy jednotlivců, ale i celou společnost.
Jedním z nejkontroverznějších témat rozhovoru je právě experiment New Leaf, inspirovaný kanadským modelem, který testuje jednoduchou, ale odvážnou myšlenku: Co se stane, když dáme člověku bez domova sto tisíc korun?
Namísto byrokraticky rozdrobené pomoci, která ho jen udržuje na hraně přežití, dostane jednorázovou sumu – a šanci postavit se na vlastní nohy. Funguje to? To právě zkoumá tým odborníků.
Data z Kanady ukazují, že většina lidí, kteří dostali tento jednorázový příspěvek, si udržela bydlení, našla si práci nebo investovala do vzdělání. A to všechno za zlomek toho, co stát běžně vynakládá na dlouhodobou sociální péči.
Ostatně, už dávno neplatí, že sociální práce je jen pro ty „nejchudší“. „Každý z nás se může ocitnout v situaci, kdy si neví rady,“ říká Zajacová. „A právě tehdy může sociální pracovník sehrát roli majáku – člověka, který nám pomůže najít cestu ven.“
Zajacová podtrhuje, že životní nesnáze nejsou volbou, ale důsledkem série nešťastných událostí – ztráty zaměstnání, rozvodu, nemocí, a to i mezi nejbohatšími.
„Mám ve svém okolí lidi, u kterých bych před deseti lety nevěřila, že by mohli skončit na ulici. A přesto se to stalo,“ říká. Sociální pracovník pak není jen ten, kdo „pomáhá chudým“, ale i navigátor v labyrintu složitých životních situací.
Jaká je skutečná cena chudoby? Proč je výhodnější pomáhat efektivně? Proč se sociální pracovník může hodit každému? Jak chytře inovovat a investovat do budoucnosti celé společnosti? Dozvíte se v novém díle našeho podcastu!
