Je unikátní, stojí hromadu peněz a je z Prahy. Ondřejové Zbytek a Svoboda, studenti Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, spolu s Valerym Mezentsevem z Vysoké školy ekonomické vyvinuli pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN) nejvyspělejší mlžnou komoru světa. Taky nevíte, co to je? Jde o fyzikálně-chemický přístroj zobrazující dráhy těch nejmenších částic, ze kterých se skládá celý náš svět. A Češi ho umí vyrobit skvěle.
Zařízení, jehož základní model stojí přes milion, vzniklo v rámci startupu Nebulo a vidět ho teď mohou návštěvníci výstavy Mikrokosmos v Ženevě. „Náš příběh ukazuje, že když člověk nehledá výmluvy a jde vytrvale za svým snem, může dosáhnout něčeho neuvěřitelného,“ říká Zbytek, student programu Elektrotechnika, energetika a management a hlavní inovátor společnosti.
Mlžná komora je přístroj zobrazující běžně neviditelnou radioaktivitu. Jeho aktivní plocha má velikost 90 na 40 centimetrů a zařízení disponuje několika světovými unikáty. Tvůrci do něj implementovali technologii CrystalView, díky níž je možné pozorovat děje v mlžné komoře v dosud nebývalém kontrastu a ostrosti.
„V úplných začátcích nikdo nevěřil, že můžeme uspět. Před pár dny jsme se ale stali nejmladšími partnery CERN, kteří mu takto komplexní zařízení dodali,“ raduje se Zbytek.
Valery Mezentsev a Ondřejové Svoboda a Zbytek oslnili vědce z CERN.
Prototyp jedinečného zařízení studenti vyrobili ještě jako středoškoláci na Gymnáziu Opatov. Právě tato mlžná komora zaujala tehdejšího generálního ředitele CERN Rolfa-Dieter Heuera, který si přál, aby ji následně zkonstruovali pro CERN. Nebulo mlžná komora je v tuto chvíli nejpokročilejším přístrojem svého druhu na světě, který slouží k výuce, demonstraci a popularizaci částicové a jaderné fyziky.
„Chtěli jsem vytvořit něco unikátního, co nemá obdoby,“ dodává Zbytek, který se v roce 2013 stal držitelem ocenění Česká hlavička za projekt Supravodivý setrvačník – alternativa k elektrochemickým zdrojům elektrické energie. „Chtěli jsme ukázat světu známku absolutní kvality, důvtipu a vynalézavosti, které neznají hranic. Povedlo se nám to, tou známkou je Nebulo.“
Tuto na míru šitou mlžnou komoru studenti poprvé v historii vybavili robotickým systémem vsouvání radioaktivních zářičů, který umožňuje spatřit i umělou radioaktivitu. Aparát zahrnuje automatickou injektáž radioaktivního plynu radonu, jehož malé množství v mlžné komoře ilustruje poločas rozpadu jednotlivých chemických prvků.
První mlžnou komoru 20 let vyvíjel a v roce 1911 konečně spustil skotský fyzik Charles Thomson Rees Wilson. Za objevení principu zviditelnění drah elektricky nabitých částic za pomoci kondenzace sytých par pak v roce 1927 získal Nobelovu cenu za fyziku.
Takže kdoví, jakého ocenění se dostane českým studentům.
https://youtu.be/_XTp3SM-oUU
