„Dobrý den, jak vám mohu pomoci?“ ptá se operátorka call centra mé banky. „Potřeboval bych zjistit, proč mi včera z účtu odešla jedna platba, které si nejsem vědom?“ pokládám dotaz. „Samozřejmě, hned to bude. To máme dnes ale krásně, že?“ pokračuje v konverzaci operátorka. I když se divím, proč zmiňuje počasí, pár slovy jí přitakávám. Vzápětí už mě informuje o stavu mého účtu a provedených platbách.
Pozornému čtenáři z popsaného hovoru neunikne jedna věc – ověřování vaší totožnosti dle PIN či rodného čísla začíná být minulostí. K verifikaci toho, že účet opravdu patří vám, stačí díky brněnské firmě Phonexia v podstatě už jen váš hlas.
Čtěte také: Smysly internetu. Nový operátor v Česku sází na chytrou budoucnost
Brněnský startup Phonexia je příkladem úspěšné spolupráce soukromého a univerzitního sektoru, který se zrodil trochu netradičně – díky zájmu bezpečnostních složek. Jejich experti přišli před více než dekádou na půdu Vysokého učení technického (VUT) v Brně za výzkumnou skupinou Speech@FIT, která patří ke světové špičce v řečových technologiích, tedy v oblasti přepisu řeči a rozpoznávání hlasu.
„Chtěli na zakázku vyvinout software vycházející ze znalostí univerzity. Fakulta ale nejdříve musela vyřešit, zda lze vyvíjet na zakázku a prodávat či licencovat výsledky univerzitního duševního vlastnictví,“ vysvětluje Michal Hrabí, dnes ředitel Phonexie. Ten startup sice zná dlouhá léta už z Jihomoravského inovačního centra, kde dlouhá léta pracoval a Phonexia využívala tamní služby, přímo u jeho vzniku ale nebyl. Do týmu se oficiálně připojil až před dvěma lety.
Michal Hrabí, ředitel Phonexie.
Ale zpět ke zrodu. Bezpečnostní experti se nakonec po čase na univerzitu vrátili, to už ale mohli jednat se soukromou firmou. Několik vědců totiž mezitím opustilo řečový tým vysoké školy a založili společnost. „Vznikla soukromá firma, která nejdříve licencovala duševní vlastnictví z univerzity, ale postupem času vytvořila vlastní duševní vlastnictví a know-how,“ říká Michal Hrabí s tím, že dalším důvodem založení firmy bylo i to, že vývojem produktu nic nekončí.
Důležitá je totiž i následná implementace a servis, na což by škola přinejmenším neměla kapacity. Dodnes ale spolu intenzivně spolupracují a Phonexie se pro VUT stala takovým tykadlem zákaznických potřeb na reálném trhu.
Co přesně tehdy bezpečnostní experti chtěli, zůstává kvůli dohodám zahaleno pod rouškou tajemství. Jisté ale je to, k čemu dnes software Phonexie používají. „Náš software například pomáhá najít speciální artefakty v hlase, které by forenzní analytik hledal ručně složitě a dlouho,“ vysvětluje Hrabí. V praxi to znamená, že třeba dokáže dle telefonních hovorů rychle a přesně určit, že opravdu mluví hledaný narkobaron, či anonyma, který telefonicky ohlásil bombu. Brněnský software také umí zaznamenat a přepsat hovor v cizí řeči.
Příjmy Phonexie ale z většiny plynou ze zahraničí. Dodává do Německa, Izraele, ale i Spojených států – tedy do zemí s vysokou vyspělostí služeb pro zákazníky. „To, že nejsme americká firma, se líbí zákazníkům v podstatě z celého světa a Američanům se zase líbí, že nejsme ruská nebo arabská firma,“ pochvaluje si Hrabí český původ.
Spoluzakladatel Phonexie Petr Schwarz.
I když Phonexia vyrostla na bezpečnosti, která jí dnes tvoří zhruba 70 procent celkového obratu, rychleji rostoucím segmentem je pro ni v současnosti komerční sektor. Jde například o callcentra firem, která si nenápadně ověřují, zdali opravdu mluví s vámi, nebo pojišťovny, které díky Phonexii mohou odhalit podvodníka, jenž zkouší po telefonu stále dokola stejné triky, jen pokaždé na jiné operátorky.
Tím vším firmy nejenom odhalují podvody a zvyšují tak prevenci případných ztrát, ale zároveň zvyšují kvalitu poskytovaných služeb. „V tomto se na nás ale obrací bohužel zejména zahraniční firmy. Zdá se, že v Česku kvalita služeb poskytovaných přes telefon nikoho nezajímá,“ popisuje Hrabí současnou poptávku.
Velké sousto by pak na Phonexii mohlo čekat v rámci nastupujících osobních virtuálních asistentů, kde brněnská firma vidí příležitost zejména v hlasovém zadávání příkazů. V současné době management firmy intenzivně řeší, zdali se do tohoto segmentu opravdu pustit, vypadá to ale, že jej přenechá velkým hráčům na trhu, jako je Facebook nebo Google.
Ti se o tuto oblast zajímají hlavně z pohledu reklamy, myslí si Hrabí. „Třeba si představte asistentku, které řeknete, ať vzhledem ke svátku manželky objedná kytku a zerezervuje stůl v restauraci,“ vysvětluje s tím, že virtuální asistentky se časem stanou prvním kontaktním bodem firem se zákazníkem a cílem reklamy budou spíše ony než samotní zákazníci.
Druhým důvodem je, že orientace na mainstream by si vyžádala značné rozšíření dnes 40členného týmu Phonexie, který se vyznačuje vysokou, často až vědeckou kvalifikací. „Phonexia už nenajme moc dalších vědců na řečové technologie, protože prostě nejsou. Jsou vyluxovaní. To se stalo před několika lety, kdy si je rozebrali velké korporace,“ říká šéf firmy.
Čtěte také: Jak opička z Ostravy řídí e-shopy. MonkeyData dostali další investici
Pokud ale jde o finanční výkony, pak je nadmíru jasné, že to jde i bez mainstreamu. Phonexia totiž letos očekává tržby na úrovni 23 milionů korun, příští rok už to má být 40 milionů. „Výhled na rok 2018 je dokonce 70 milionů korun,“ počítá Hrabí.
Firma od samotného zrodu žije ze svých příjmů a ani ve střednědobé budoucnosti na tom nehodlá nic měnit, i když se investoři ozývají neustále. „Máme pocit, že bychom se nyní prodávali dost levně. A také máme za sebou změny, které si musí sednout.“
Další ze zakladatelů Phonexie – Pavel Matějka.
Zmíněné změny proběhly v létě a dotkly se i vlastnické struktury Phonexie. Největší podíly (vždy po 30 %) nyní drží tři z původních zakladatelů Petr Schwarz, Pavel Matějka a Lukáš Burget. Zbylých 10 procent si rovnoměrně rozdělili právě Michal Hrabí a dlouholetý člen Phonexie Radim Kudla. A přibyli o noví členové managementu. Nové uspořádání firmy se tak nyní připravuje na razantní zrychlení jejího řečového byznysu.
Foto: Jiří Hloušek, 2foto.cz
