Jezdit v taxíku Uber, což není pravý taxík, se už Češi naučili. Obejít se dá i realitka, směnárna nebo hotel. A v poslední vlně, která právě dorazila, i banka.
Ve světě se tomu říká „peer-to-peer lending“ a zjednodušeně řečeno jde o seznamku mezi těmi, kdo mají peněz nazbyt, a těmi, kdo si chtějí půjčit.
Stovky let platilo, že tyto lidi mezi sebou propojovaly banky. To se ale mění. Nová móda vypadá v ideálním případě tak, že dlužníci a věřitelé se mezi sebou propojí napřímo, respektive že místo těžkopádné banky mají mezi sebou jen internetové tržiště. Sami si domluví úrok a výsledkem je, že kromě ekonomických výhod mají ve finále i dobrý pocit z toho, že se účastní něčeho inovativního.
Dva bývalí čeští bankéři – Roman Kakos (ex Citibank a ex Česká spořitelna) a Lubor Žalman (ex Raiffeisenbank, na fotografii) – včera spustili portál pujcmefirme.cz, který funguje přesně na tomto principu. Jak už název napovídá, půjde tu jen o půjčky na podnikání, a to pro menší podniky nebo pro živnostníky. Což je skupina, která se do bank dobývá mnohem hůř, než by si představovala.
Ti, kdo shánějí peníze, naplní portál svými účetními daty, nechají se prolustrovat ve všech možných registrech, nastaví si výši úvěru a strop na úrokovou sazbu a odstartují aukci. Na jejím začátku dostanou rating, který obstarává nezávislá firma CRIF – Czech Credit Bureau – a pak tři týdny čekají na nabídky.
Ti, kteří chtějí někomu půjčit, vidí anonymní karty žadatelů a přihazují. Můžou půjčit celou částku, nebo jen část. Buď kývnou na požadovaný úrok, anebo zabojují a jdou s úrokem níž. Kdo dá na konci nejlepší nabídku, vyhraje. Podmínkou účasti je, že investor předem složí na účet aukčního portálu peníze. Jeho nabídka je tím pádem závazná. Když vyhraje, peníze jdou rovnou dlužníkovi. Když dlužník poctivě splácí, jeho identita se k věřiteli nikdy nedostane – odtajnění nastává, až když splácet přestane. Vymáhání pak může věřitel nechat na aukčním portálu, anebo se do něj pustí sám.
Provozovatelé portálu žijí z poplatků, které vybírají od obou stran. Dlužník odvádí tři procenta z úvěru plus procento za rok, pokud je půjčka delší než tři roky. Věřitel platí půl procenta z úvěru plus 15 procent z toho, co dostane od dlužníka na úrocích.
Roman Kakos podniká ve stejném oboru už čtyři roky s portálem Bankerat, který má ale jiné zaměření –zprostředkovává neúčelové (tedy hlavně spotřebitelské) půjčky pro retailovou klientelu s úroky v průměru kolem 30 procent. Uvádí, že už zprostředkoval úvěry za čtvrt miliardy korun, to je ale prý jen začátek. Jeho vize je, že úvěrování napřímo bude jednou stejně běžná věc jako bankovní úvěr. „Existují odhady, že formou peer-to-peer půjde do deseti let minimálně 25 až 50 procent všech úvěrů,“ tvrdí Kakos.
Podniků, které zkoušejí štěstí na stejném trhu, jsou ve světě už stovky. Největší z nich – americký Lending Club – se postaral o druhé největší loňské IPO (prodej nových akcií). Na burze prodal akcie za 870 milionů dolarů a hodnota celé firmy v tu chvíli dosáhla devíti miliard dolarů.
Podobných portálů, jako pujcmefirme.cz, vznikne víc nejspíš i v Česku. Svůj vlastní projekt chystá firma Symfonie Capital, která původně fungovala v koalici právě s Romanem Kakosem. Se stejným nápadem si údajně pohrává i skupina PPF, ale o tom zas někdy příště…
Největší IPO loňského roku
1. Alibaba 22 mld. $
2. Lending Club 870 mil. $
3. King Digital Entertainment 500 mil. $
4. GoPro 425 mil. $
5. Virgin America 306 mil. $
Pozn.: IPO (Initial public offering) = prodej nových akcií na burze. Částky ukazují, kolik peněz se firmám podařilo na burze získat.
