Co mají společného muzikant, řezník a modelář? Když mu bylo deset, tlačil se Petr Muzikant v Praze na Národní třídě ve frontě do dveří DTM – Domu techniky mládeže. Bývala to tenkrát největší modelářská prodejna v ČSSR a když dostali zboží, měli tam vždy narváno. A pak, to když došlo na rozhodování o kariéře, vyučil se řezníkem.
Dnes ale spíš než nože a ocílky do rukou bere skalpel a lepidlo; z klukovského hobby totiž udělal byznys a z kdysi obdivované značky chce zase udělat takovou, co se jako tenkrát prosadí na světových trzích. Petr Muzikant resuscitoval tradiční, ale skoro dvacet let mrtvý modelářský brand Kovozávody Prostějov.
Tomu na první pohled rodinnému domu v Křenicích u Říčan by asi sotva kdo hádal, že odtud za posledního 2,5 roku vyletělo na sto tisíc letadýlek, která generují roční obrat v milionech korun a která dělají radost modelářům v polovině světa. To vše v kvalitě, jakou si žádá 21. století, přitom za ceny, jimž konkurence nestačí. „Taková je naše filozofie – udělat dobrý, ale levný model,“ vysvětluje Muzikant u sebe v ředitelně a z vitrínky vytahuje letoun, co se vejde do dlaně.
Petr Muzikant oživil modelářskou ikonu svého mládí.
Že vám tady něco nehraje? Značka z Prostějova na dohled Prahy? Často to majitel i jeho šestičlenný tým slýchal, tedy že Pražáci ukradli moravskou značku. Na to ale Muzikant povytáhne svetr, aby odhalil obrázek a logo na triku, a pochlubí se: „Jsem čestným členem Klubu plastikových modelářů v Prostějově. A to zavazuje. Ale lidi už si začínají zvykat, že modely teď vznikají tady, u Prahy.“
Čtěte také: Hračky Kovap: zdobily váš pokojíček, dnes z nich je milionový byznys
Ono to s tou Prahou ale taky není úplně pravda, protože kromě sídla firmy a kompletování zde fyzicky nevzniká nic. Vyrábí se na třech jiných místech: největší podíl zušlechtěného plastu dodává lisovna v Kolíně, další subdodavatel funguje v Ostravě, třetí v Lysé nad Labem. „I tak ale výroba nestíhá,“ připouští majitel.
Vedle v místnosti praská v krbu dřevo a do designově tradičních žlutočervených krabiček tu spolu s plánky a obtisky pěchují plastové výlisky, ze kterých pak pod rukama modelářů vznikají (povětšinou dvaasedmdesátkrát) zmenšené kopie nejslavnějších letounů z historie československého letectví. Za dalšími dveřmi je už jen studený sklad s policemi zásob.
V centrále firmy v Křenicích za 2,5 roku existence zkompletovali na sto tisíc krabiček.
Ten teplotní kontrast nemůže být symboličtější. Žhavá 70. a 80. léta minulého století, kdy Kovozávody patřily k evropské modelářské elitě a rovnaly se značkám jako Airfix, Revell nebo Matchbox zchladily rané „devadesátky“, které aktivitu prostějovských lisů po pětadvaceti letech existence zastavily. Firma totiž začala ztrácet v lavině japonské a hlavně čínské konkurence výšku a v roce 1993 zanikla.
Dvacet let na to Petr Muzikant, tou dobou už majitel prosperující značky AZ model, seděl na afterparty modelářské soutěže v Prostějově a dal se do řeči se Slavomírem Goldemundem, někdejším ředitelem podniku Kovozávody Prostějov. To je škoda, že zanikly, postěžovali si jeden druhému. Bylo by hezké produkci obnovit. „Vždyť ty vyrábět umíš. Co takhle adoptovat nové dítě a vypiplat je?“ hecoval Goldemund kolegu Muzikanta. A tím nastartoval příběh renesance.
Čtěte také: Nafukovací hračky z Fatry vyhrály Czech Grand Design. Teď míří do světa
Stát, jemuž ochranná známka KP patřila, za ni zprvu požadoval 22 milionů. Po deseti letech se nabízela za polovic, ale ani tehdy se kupec nenašel. Po další dekádě propadla známka mezi volné a tehdy Muzikant vyrazil na Úřad průmyslového vlastnictví, kde si vyslechl: Zaplaťte, kolik chcete, tamhle je pokladna. Složil 20 tisíc, 90 dnů se strachoval, jestli někdo nepřijde s vyšší nabídkou, a 2. října 2013 se stal výhradním majitelem.
První model z obnovené výroby Kovozávodů Prostějov – letoun Trenér v měřítku 1:72
Ale svým kolegům vzápětí oznámil: Kovozávody jsem si koupil pro radost, vyrábět pod tou značkou nebudeme. „Říkali mi, jestli jsem se nezbláznil,“ směje se šéf, ale za jeho šokujícím rozhodnutím stál strach. Strach, že nově adoptovaná značka zničí tu šlapající starou, která má dodnes větší podíl na finančních výsledcích. Bylo za tím ale ještě něco – racionální úvaha. „Všichni víme, že tento obor nemá budoucnost. My modeláři vymíráme.“
Rozený optimista Muzikant tuto pomalou smrt pesimisticky odhaduje v řádu několika let a aby konec tradice a taky svého podnikání co nejvíc oddálil, pustil se do odvážného projektu – ministerstvu školství nabídl výrobcem dotovanou cenu na speciálně vyrobené modely pro školy.
„Zase se volá po polytechnické výchově, jsou na to granty z EU, tak by žáci mohli slepovat ve vyučování,“ plánuje Muzikant a pilotní projekt už rozjel v říčanských školách. „Možná je to velké sousto, ale děti byly nadšené. A to je první krok k tomu, aby si další model koupily samy, a třeba nám z nich časem nějací modeláři opět vyrostou.“
A vybírat určitě budou mít z čeho, protože sortiment firmy je opravdu bohatý. Třeba Zlín Z-126 Trenér, úplně první model z nové kapitoly Kovozávodů, nebo Lavočkin La-5FN, který se stal Modelem roku 2016, případně prodejně nejúspěšnější kit z Kovozávodů verze 2.0, kterým je Avie S-199. Té už vzniklo k 10 tisícům kusů.
Co měsíc vydá firma osm až deset novinek, byť často jen kamuflážních derivátů stejných výlisků. Za dobu obnoveného fungování takto „Prostějovští“ vytvořili přes osm desítek modelů a jednou by rádi zopakovali celý výrobní program původních Kovozávodů.
Tím to ale skončit nemá, protože když se Petr Muzikant zasní, nechá rozehrát tóny své fantazie. „Nápadů je spousta,“ říká. „Jenže to bych tady musel být asi tak 300 let.“
