Dohromady osm dubových sudů se uprostřed tohoto týdne ponořilo do přítmí a téměř posvátného klidu. Obsah, který v sobě sudy ukrývají, nic víc nepotřebuje. Leží v nich litry pivní pálenky a whisky, novinky pivovaru Bernard.
Zatímco pivo, jímž se podnik za třicet let své existence proslavil, se tradičně vyrábí v Humpolci, za výrobou pálenky je třeba vyrazit jinam. Je nutné opustit vláčné kopce Vysočiny obklopující pivovar a nechat se ohromit dramatickou krajinou Českého středohoří. Do ní jsou zasazeny Zámecké sady Chrámce, v jejichž biolihovaru se pálenka z piva a surovin od Bernarda vyrábí.
V kamenném sklepení Zámeckých sadů leží po levé straně pět sudů, po pravé tři. Všechny sudy jsou z amerického dubu, nikoli však totožné. Pětice sudů vlevo, z nichž každý má objem 225 litrů, je zcela nových a zraje v nich pivovice. Ve třech menších, 190litrových sudech už v minulosti ležel bourbon. Právě použité sudy jsou pro whisky potřeba. V tomto případě pro Whisky Bernard.
Právě whisky je naprostá novinka, Bernard ji dosud nikdy nedělal. Jako o novince jde ze specifického úhlu mluvit i o pivní pálence, byť její první šarže byla vyrobená předloni a na trh už šly čtyři šarže, vyprodukované střídavě z ležáku a svrchně kvašeného kvasnicového speciálu Bernard Bohemian Ale.
V čem tedy spočívá novinka v souvislosti s pálenkou? Když to majitel lihovaru Jiří Syrovátka objasňuje, nechtěně se u mu u toho povede slovní hříčka – řekne, že pálenku nechali zrát po zralé úvaze. „Přitom nám není známo, že by někdo pivovici v sudech zrát nechával,“ tvrdí Syrovátka.
Před dvěma lety, kdy se Bernard o pálenku z vlastního piva ve spolupráci se severočeským lihovarem premiérově pokusil, přivezl Syrovátkovi jen nezbytné množství piva. Mistr experimentoval – výroba pivovice je podle něj ve srovnání s jinými pálenkami náročnou disciplínou a své know-how si pečlivě střeží –, až vyladil finální nápoj. Po ochutnání už jel z Humpolce do Chrámců plný kamion piv.
První šarži tvořilo dva a půl tisíce lahví. „Jeden z uznávaných expertů, se kterým jsem množství uvedené na trh konzultovali, odhadl, že budeme mít zásoby na tři roky. Šarže byla za odpoledne pryč a za lahev za necelých šest stovek se následně v dražbách platil i desetinásobek,“ líčí Jiří Syrovátka.
Úspěch pálenky byl motivací, aby se s ní dále pracovalo. Kromě dalších šarží a střídání typů piv, ze kterého se vyrábí, je nyní výsledkem této práce i aktuální zasudování.
„Brzy po uvedení prvního ročníku jsme zjistili, že pálenka velmi dobře zraje, získává výjimečnou hebkost. Nyní jsme tedy tisíc litrů uložili do dubových sudů, kde bude nápoj dlouho odpočívat a vyvíjet se,“ komentuje to spolumajitel pivovaru a jeho hlavní tvář Stanislav Bernard.
O jak dlouhé době Bernard mluví, neví ani on a neví to ani Jiří Syrovátka. Každopádně půjde o několik let a bude záviset na vývoji chuti, která se bude průběžně sledovat.
S whisky je to v tomto směru jistější. Alespoň v tom, že lze mluvit o minimálně třech letech, po které bude v sudech ležet. Takový čas je nutný, aby mohl být nápoj označen za regulérní whisky „skotského střihu“. „Ve Skotsku a také v Irsku jsme byli na výzvědách, takže věříme, že se vše povede,“ svěřoval se Syrovátka v okamžicích, kdy byly ze tří požadovaných let odkrojeny první minuty.
Pivovar má kvalitní slad z vlastní humnové sladovny, i od toho se odvinula idea vlastní whisky. „Je z takzvaného sladového vína, které se vyrábí obdobným způsobem jako pivo, ale nepřidává se chmel,“ představuje novinku vrchní sládek pivovaru Josef Vávra. Nová whisky bude nést označení single malt, tedy sladová whisky z jedné šarže, nebo dokonce jen z jediného sudu.
Vzhledem k tomu, že whisky od Bernarda zraje ve třech ani ne dvousetlitrových sudech, půjde o hodně limitovanou edici, avšak v plánu je, že se s výrobou whisky bude pokračovat i v budoucnu. I v budoucnu půjde Bernard vlastní cestou, v tomto případě z Vysočiny do středohoří.
