Igor Klajmon, šéf developmentu realitní skupiny CPI, vletí do dveří restaurace Polpo by Kogo jako vítr a hned míří k prvnímu stolu. U něj sedí architekti Jakub Cigler a Vincent Marani, s nimiž se krátce pozdraví a plynule přejde k realitnímu podnikateli Sebastianu Pawlowskému. Ten právě dopíjí kávu, spokojeně se usmívá a dívá se přes výlohu ven na pohyblivou sochu Davida Černého. Je to obří stříbrná hlava Franze Kafky, která se otáčí různými směry a podle umělce, který také poletuje kolem, se jmenuje prostě K.
Je pátek 31. října půl jedné odpoledne, přesně 79 minut po otevření nejdražšího realitního projektu letoška s názvem Quadrio. Ten se tyčí nad stanicí metra Národní třída, nabízí 16 tisíc metrů čtverečních kanceláří, nákupní galerii se 66 obchody a 13 exkluzivních bytů, z nichž na prodej zbývá už jen jediný. Samozřejmě ty nejdražší s cenou kolem 160 tisíc za metr čtvereční už jsou dávno pryč. Klajmon spolu s výkonným ředitelem CPI Zdeňkem Havelkou přestřihli slavnostní pásku v 11:11 a pustili tak dovnitř první stovky návštěvníků, kteří se rozptýlili po obchodech. A v restauraci Polpo, která je součástí Quadria, se pak vlastně náhodou najednou sešli všichni významní protagonisté jeho příběhu. Architekt Jakub Cigler, který stavbu projektoval, strůjce myšlenky Pawlowski, lidé z CPI i David Černý. Tedy kromě jednoho.
„Ještě jsem projekt po dokončení neviděl,“ vzkázal po mailu z Francie na adresu Quadria Radovan Vítek, šéf a majitel realitní skupiny CPI, který zatím do stavby investoval 3,1 miliardy korun. Muž, který se letos dostal do žebříčku dolarových miliardářů Forbesu a je čtvrtým nejbohatším Čechem, se dokázal před třemi lety dohodnout s developerem Sebastianem Pawlowským a koupil od něj nejprve polovinu v projektu, jenž tehdy ještě nesl název Copa Centrum Národní.
Rozkliknutím obrázku se dostanete do naší encyklopedie nejbohatších Čechů, kde najdete také řadu informací o Radovanu Vítkovi.
Z pozice investora se ale rychle dostal do pozice developera, řízení stavby předal Klajmonovi a na jaře roku 2013 dokoupil od Pawlowského, který si vzal finančně trochu velké sousto, i zbylý podíl. Kolik přesně zaplatil, nechce uvést, Pawlowski ale původně pozemek koupil od Dopravního podniku v roce 2003 za zhruba 425 milionů korun. A podle informací Forbesu na dealu rozhodně neprodělal.
„Byl to zatím nejtěžší projekt, který jsme dodělali. Byla to kombinace komplikovaných obchodních vztahů, stavby v historickém centru a nad metrem. Navíc vše pod dohledem magistrátu,“ prohodí nad cappuccinem hlavou Klajmon směrem ke Škodově paláci, kde sídlí pražský magistrát, jenž teď spolu s Quadriem ohraničuje malé náměstí s Černého sochou. „Když se moc ze stavby prášilo, hned bylo třeba začít kropit,“ dodává s nadsázkou. Za sebou má slavnostní party do tří do rána, kam bylo pozvaných 1400 pozvaných hostů z řad spolupracovníků, nájemců a lidí z realitní branže, aby si mohli dokončený projekt prohlédnout s předstihem.
[gss ids=“2190,2234,2209,2228,2210,2227,2229,2158″]
CPI převzala řízení projektu na jaře 2012. Měla sice stavební povolení, ale musela provést další změny kvůli archeologickým nálezům gotických sklepů pod ulicí Spálená. Tím se projekt také o něco zmenšil a logicky tak mírně poklesla jeho výnosnost. Dnes jsou sklepy zakonzervovány a může se do nich vlézt poklopem, který je u zastávky tramvaje před Quadriem. „Potřebovali jsme udělat takzvanou změnu stavby před dokončením a po převzetí se také dohodnout s MHD o zavření stanice metra,“ vyjmenovává zásadní kroky Klajmon.
Stavbu, která svým rozsahem v centru Prahy neměla dosud obdoby (přes 10 tisíc náklaďáků postupně odváželo zeminu), provázela také řada pochybností. Přetřásala se jak Pawlowského nákupní cena (podnikatel má pověst muže, který dříve „uměl“ vedení Prahy a stále je živá kauza jeho pronájmu Škodova paláce magistrátu za pro něj velmi výhodných podmínek), tak doba uzavření stanice metra Národní a náklady na její rekonstrukci, jakož i samotná architektura a výška stavby.
„Odmítám přístup líbí – nelíbí. Taková architektura se musí hodnotit až s odstupem času,“ uvedl k poslednímu starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09), který byl otevření také přítomen. Klajmon dnes říká, že si kvůli jistotě dodržení termínu dokončení CPI sama pod sebe vzala hrubé stavební práce týkající se přístupu do metra, což firmu stálo asi 100 milionů korun a Dopravní podnik tak prováděl hlavně vnitřní modernizaci stanice.
CPI má na projekt půjčeno od dvou bank dvě miliardy korun a zatím počítá s roční výnosností kolem 6,5 procenta. Prodávat ho nechce s výjimkou bytového domu, který stojí těsně vedle čtyřlístku Quadria. Ten se pochopitelně dostává do vlastnictví majitelů bytů, byť stojí na pozemku náležícímu ke Quadriu, což umožňoval ještě starý občanský zákoník. Mimochodem byty, jejichž cena se pohybovala od 130 do 160 tisíc za metr čtvereční a největší apartmán zabírá celé jedno patro (přes 300 metrů čtverečních), si prý koupili hlavně Češi a Slováci.
Z některých je výhled na poznávací znamení projektu, již zmíněnou motorizovanou Kafkovu hlavu od Davida Černého za 30 milionů korun. Ten původně Radovanu Vítkovi přednesl tři různé návrhy, ale nakonec byl vzhledem k místu vybrán Kafka, který v těchto místech dříve tvořil. Odkaz na minulost ještě doplňuje sousoší Dobří Duchové ve vstupní hale do kancelářské části od Maxima Velčovského. Je to černý kůň, bílý lev a bota, což má symbolizovat domy U černého koně, U bílého lva a U bílé boty, které tu kdysi stály. Mimochodem, Radovanu Vítkovi se nejprve do utrácení za umění příliš nechtělo. Nakonec ale uznal, že bude tvořit nejlepší marketing.
A tady je několik čísel Quadria: 16400 m2 kanceláří, 8500 m2 nákupní galerie, 13 exkluzivních bytů, 1 hlava Franze Kafky od Davida Černého, která má 21 motorů, 11250 náklaďáků odváželo zeminu, 21 zkušebních jízd metra kvůli vibracím, 5000 m2 zastavěného pozemku, 3,1 miliard Kč investice.
