Jezdí na nich princové William i Harry, taky hollywoodská star Hugh Jackman nebo olympijský šampion Bradley Wiggins. A v Londýně pro majitele skládacích kol v předpisovém dress codu v saku a s kravatou pořádají závody. Taky u nás teď kola, co za pár okamžiků složíte do velikosti nákupní tašky, prožívají renesanci. Pro svou praktičnost, a taky proto, že s tímto bicyklem se může hýbat i ten, koho jinak na cyklistiku neužije.
Jak můžou „skládačku“ využít tři různé typy lidí – manažer, rodič a dobrodruh?
DO PRÁCE
Udělat si volno, sundat kolo z držáku ve sklepě, nasoukat se do dresu, vyjet. Možná na to taky nemáte čas a přece chcete zůstat aspoň v nějaké formě, občas se pohnout. Nebo ráno zase stojíte v koloně a je vám jasné, že rychlejší by bylo odstavit někde auto a těch posledních pár kilometrů do kanceláře už dojít pěšky. Nebo dojet na kole.
Skládací kolo se nejen proto stává trendy dopravním prostředkem do města. „Protože i takový manažer ho může mít pořád v kufru auta a použít, kdy se mu hodí,“ tvrdí Ondřej Brunecký z obchodu cyklospeciality.cz, který se právě na kola „do kapsy“ zaměřuje. Třeba na značku Brompton, která je v oboru „rozlož-slož-jeď“ legendou, a ročně z Londýna do světa vyšle přes 40 tisíc kol. Mimo ocenění za design od prince Philipa získal taky Cenu britské královny Alžběty za zahraniční obchod a inovaci.
„Je to vlastně prostředek pro snadno dostupné zdraví, co umožní žít „kolem“ a pohybem i jinak nesportujícím lidem. Každý den mohou dát aspoň pár kilometrů.“ Rychle, levně a bez starostí s parkováním. Složené kolo má totiž rozměry necelých 60 × 60 centimetrů, takže nebude vadit v tramvaji, v kanceláři se vejde pod stůl a v divadle zase do šatny.
NA VÝLET
Rajónem skládacích kol však nemusí nutně být jen městská aglomerace, dokážou dost dobře zastat úlohu dopravního prostředku i na delší vzdálenosti. Třeba na rodinné dovolené. Na horské přejezdy, ačkoliv jsou kola vybavena šesti rychlostmi, na kořeny nebo v extra závodním tempu s nimi nejspíš nevyrazíte.
„Ale to s dětmi stejně dost dobře nemůžete,“ říká Slávka Chrpová, cestovatelka a šéfredaktorka časopisu Cykloturistika, pro niž jsou skládačky kvůli své praktičnosti při tomto typu výletů první volbou. Tak proč s rodinou nevyrazit kolem třeboňských rybníků, do Korutan nebo si u moře na chvíli neodpočinout od nečinnosti na pláži?
„Čtyři skládačky snadno uložíte do zavazadlového prostoru i v malém sedanu. Nemusíte tedy vlastnit zrovna dodávku.“ A když na vyjížďku nakonec nezbude čas, nemusí vás aspoň mrzet čas strávený montováním nosičů na střechu auta.
NA EXPEDICI
Už jste někdy řešili na letišti odbavení klasického kola? Musí být rozložené v krabici, a v každém momentu, kdy ho ztratíte z dohledu, se obáváte jeho poničení nebo ukradení. Malé rozměry a nízká hmotnost skládaček umožňují snadnou přepravu i tam, kde může být s běžným kolem problém; třeba na lokálních linkách v exotických zemích obsluhovaných jen malými vrtulovými letadly.
Znáte Heinze Stückeho? Je mu 77, na kole jezdí už přes půl století a mapa míst, kudy projel, už je pěkně hustá. „Kolo mi to umožňuje,“ říká německý dobrodruh, který projel Afriku, Srí Lanku, Nepál, Polynésii a mnoho dalších, těžko uvěřitelných lokalit. „Kolo je můj pas.“
Prvních čtyřicet let jezdil na ocelovém bicyklu, ale pak mu došlo, že 25kilové kolo je pro jeho putování vážně nevhodné a taky neskladné. „Na tom skládacím jezdím od roku 2010 a má pro mě samé výhody,“ vyzdvihuje Stücke praktičnost a absolutní možnost kombinování s dalšími formami cestování – vlak, letadlo, autostop, bus. „Na Bromptonu jsem dosáhl nedosažitelného, včetně třeba ledových plání Kanady. Pro skládací kola prostě hranice neexistují.“
