Poprvé v osmnáctileté historii ročenky Massachusettského technologického institutu (MIT) sestavil seznam průlomových objevů externí přispěvatel, a sice zakladatel Microsoftu a jeho někdejší šéf Bill Gates. Byl to ostatně on, kdo v minulosti správně odhadl potenciál domácích počítačů, stejně jako operačního systému a internetu, takže není divu, že když měla redakce prestižní publikace sáhnout po někom zvenku, kdo by tradiční seznam top technologií sestavil, rozhodla se právě pro něj.
MIT Technology Review – jak zní plný název ročenky – zařazuje každoročně na svůj seznam klíčová řešení, která by v následujícím roce měla mít největší dopad na lidské životy. Kromě toho, že byl tenhle úkol poprvé svěřen externistovi, je také zřejmý posun v celkovém přístupu – místo toho, aby se seznam soustředil na věci, které lidské možnosti rozšiřují, klade větší důraz na ty, které mohou život zlepšit.
Řada položek z letošního seznamu cílí na dvě největší výzvy, jimž dnes lidstvo čelí – jde o oblasti zdravotní péče a životního prostředí. Mohou tedy výrazně přispět k vylepšení života každého z nás. A jak by se dalo očekávat, velkou roli ve většině z nich hraje umělá inteligence.
Jedním z nejzajímavějších bodů na seznamu je zásadní vylepšení dovednosti robotů. Všichni, kdo dlouhodobě sledují vzestup robotizace, vědí, kde je její hranice – a také tím často argumentují, když je řeč o jejích dalších potenciálních možnostech. V pečlivě monitorovaných prostředích jsou totiž dnes roboti nenahraditelní, jakmile jsou ale postaveni před nečekanou nebo pro ně neznámou situaci, zkolabují.
Zmiňovaný problém se týká mechanických zařízení – například robotických rukou -, která však mohou využívat umělé inteligence k tomu, aby rozpoznávala neznámá zařízení a prostředí, s nimiž přijdou do styku, vyhodnotila je a bleskově se na zjištěná fakta adaptovala.
Další vzrušující položkou na seznamu je hovězí burger bez hovězího. Právě on skvěle ilustruje, jak mohou nejvyspělejší technologie společně s těmi nejjednoduššími přispět k řešení téhož problému. V tomto případě, jak zredukovat čím dál větší množství emisí oxidu uhlíku, které jsou vedlejším produktem živočišné výroby a jako takové mají prokazatelně negativní dopad na změny klimatu. S tím si lze poradit dvojím způsobem – buď hledáním adekvátní rostlinné alternativy samotného masa, nebo jeho umělým vypěstováním, což je předmětem intenzivního výzkumu posledních 10 let.
První uměle vypěstovaný kus masa na burger vznikl v laboratoři Marka Posta na Maastrichtské univerzitě v roce 2013 a suma sumárum přišel na 300 tisíc dolarů. V roce 2017 už se ale náklady na jeho výrobu výrazně smrskly a činily jen zhruba 11 dolarů. Otázkou samozřejmě zůstává, jestli se lidem nebude příčit jíst maso vypěstované ve zkumavce. Gates je ale přesvědčený, že tohle řešení má budoucnost a potenciál změnit náš svět – už jen s přihlédnutím k faktu, že lidí na planetě neustále přibývá a je potřeba je nějak uživit. Současně je s ohledem na změny klimatu nutné snížit objem emisí, které produkují stáda dobytka i celý masný průmysl.
Když už je řeč o emisích uhlíkových plynů, místo na seznamu si zajistila i další technologie, která s nimi úzce souvisí. Jde o projekt jejich zachycování a ukládání. Ani v tomto případě nejde o nic úplně nového, ale teprve teď se tato technologie stává díky neustálému vývoji a vylepšování natolik cenově dostupnou, aby se dalo uvažovat o jejím zavedení do praxe. Vychází z myšlenky, že v místech, kde se do vzduchu dostává nejvíc oxidů uhlíku (například spalováním fosilních paliv v tepelných elektrárnách), budou nainstalovány lapače, které emise zachytí ještě předtím, než se dostanou do atmosféry. Skleníkové plyny budou následně bezpečně uloženy v podzemních úložištích. Někteří experti odhadují, že by právě tenhle způsob mohl pomoci zredukovat objem vypouštěných emisí z elektráren o plných 90 procent.
Podobně jako u většiny ostatních převratných řešení, která Gates uvedl na svém seznamu, má i v tomto případě realizaci výrazně napomoci umělá inteligence. Díky složitým algoritmům může poměrně přesně vyhodnotit, kam ideálně umístit podzemní zásobníky, stejně jako dlouhodobě monitorovat chování skladovaných plynů.
Co
se zdravotnictví týče, vybral Gates na svůj seznam taková řešení, která už osvědčila
svůj potenciál přispět k zásadnímu vylepšení procesu léčby nebo samotné kvality
života. V průběhu následujících několika let by pak měl být jejich dopad ještě
viditelnější.
Jde o náramkový elektrokardiogram, dále o pilulky, které po spolknutí zmonitorují lidský trávicí trakt, o individuálně vytvářené vakcíny proti rakovině, které budou vycházet z DNA jednotlivce a z analýzy jeho imunitního systému, nebo o nové krevní testy pro nastávající matky, které pomohou odhalit, zda hrozí, že se dítě narodí předčasně.
Šéfredaktor ročenky MIT Gideon Lichfield k tomu podotýká: „Billův seznam odráží jeho přesvědčení, že se blížíme ke zlomovému bodu v uvažování o technologiích – od těch, které většinou jen život prodlužují, k těm, co ho vylepšují. Vybíral je s tím, že chtěl současně zdůraznit, co jsou podle něj nejdůležitější výzvy a příležitosti naší doby.“
Ročenka MIT Technology Review je zveřejňována od roku 2001 a v minulosti vyzdvihla myšlenky a technologie, které se mezitím staly běžnými součástmi našich životů – řeč je například o cloudech, instant messagingu či o autonomních autech. Níže je tedy stručný seznam převratných ideí pro rok 2019 podle Billa Gatese – podrobnější informace ke každému z bodů najdete v už zmiňované ročence, která vychází 5. března.
1. Šikovnější roboti
Robotické ruce, které se budou schopny samy vyrovnat s nenadálými situacemi a předměty, s nimiž přijdou do styku.
2. Nová generace atomových elektráren
Zásadně vylepšené reaktory by měly výrazně přispět k omezení emisí skleníkových plynů.
3. Predikce předčasného porodu
Analýza jednoduchého krevního testu může odhalit nebezpečí hrozícího předčasného porodu, a tím pomoci zachránit životy mnoha dětí.
4. Vyšetření trávení pilulkou
Zařízení, které lze spolknout, umožní zmapovat celý trávicí trakt člověka, a dokonce provést biopsii (mikroskopické vyšetření vzorku tkáně).
5. Vakcína proti rakovině na míru
Léčba, která využívá specifik imunitního systému jednotlivce a cílí výhradně jen na rakovinotvorné buňky.
6. Hovězí burger bez hovězího
Hledáním vhodné alternativy masa i jeho umělým pěstováním lze výrazně snížit emise oxidů uhlíku, které produkuje chovatelství a masný průmysl
7. Lapače oxidů uhlíku
Technologie stahování oxidu uhelnatého ze vzduchu a jeho následného ukládání do podzemních úložišť.
8. Náramkový kardiogram aneb EKG na vaší ruce
Šance pro lidi se srdečními potížemi či onemocněním průběžně monitorovat svůj zdravotní stav a včas zjistit, že je něco v nepořádku.
9. Hygienická zařízení bez kanalizace
Nezávislá toaleta, která dokáže zabránit šíření nemocí a přispět k vylepšení životních podmínek ve většině zemí rozvojového světa.
10. Vlídní digitální asistenti
Nové objevy a pokroky na poli hlasového projevu dávají digitálním asistentům výrazně větší prostor k uplatnění.
