Je to právě on, kdo by si s klidem mohl říkat pan Starbucks, neb z lokálního řetězce vybudoval globálního giganta s více než 28 tisíci pobočkami po celém světě, jehož tržby přesahují 20 miliard dolarů. Řeč je o Howardu Schultzovi, který k 26. červnu letošního roku opouští pozici výkonného šéfa kavárenského řetězce.
Schultz, který se s majetkem 2,7 miliardy dolarů řadí mezi tisícovku nejbohatších lidí světa, svůj plán skončit údajně vyslovil již před rokem, když za zavřenými dveřmi promlouval k představenstvu.
Jedno menší odcházení zažil už v roce 2000, kdy kvůli vyčerpání opustil ředitelskou židli a „uklidil“ se na pozici globálního šéfa pro strategie. Po osmi letech se však z důvodu klesajících prodejů vrátil a znovu měl na vizitce CEO.
Tentokrát nicméně odchází nadobro. Dlouhou dobu se diskutuje o tom, že by se v roce 2020 mohl ucházet o křeslo amerického prezidenta za Demokratickou stranu. Je známým kritikem Donalda Trumpa a dle svých slov má nyní o svou zem velké starosti.
Konkrétní plány svého budoucího působení zatím nemá. „Otevírám další životní kapitolu a přemýšlím, jak můžu dát něco zpět… Může to být veřejná služba, ale zatím je k rozhodnutí opravdu daleko,“ řekl Schultz deníku New York Times.
Starbucks zažil pod Schultzovým vedením zcela bezprecedentní růst. Od IPO v roce 1992 akcie firmy dramaticky vzrostly, a pokud jste do nich tehdy investovali 10 tisíc dolarů, máte dnes přes dva miliony dolarů.
Než (a zda) se Howard Schultz vrhne do politiky, připomeňme si několik jeho byznysových lekcí.
Nespokojit se s prvním odmítnutím
V roce 1981 Schultz pracoval ve firmě Hammarplast, která vyráběla různé věci do domácnosti. Jednoho dne blíže studoval prodejní statistiky a všiml si zvláštní věci – jistý malý prodejce ze Seattlu si objednával velké množství překapávacích kávovarů, více než řetězec Macy’s. Nedalo mu to a letěl se do Seattlu podívat.
Tajemným odběratelem byl obchod s kávou pojmenovaný Starbucks Coffee Company. Schultz byl uchvácen, s jakou vášní majitelé Starbucks budují, a rozhodl se je požádat o pozici ve firmě. Po prvním odmítnutí se s majiteli scházel pravidelně, aby jim povídal o svých nápadech (a prodával se).
První Starbucks v americkém Seattlu
Jeden ze zakladatelů, Jerry Baldwin, po několika měsících nakonec souhlasil alespoň s tím, že Schultze přizve na večeři s investory společnosti. Druhý den ráno už Baldwin nadšenému mladíkovi po telefonu vysvětloval, proč není přijat – prý představoval příliš velkou změnu.
Ne však pro Schultze nebyla odpověď. Spustil monolog o tom, proč by pro Starbucks bylo životní chybou, kdyby ho nepřijali. Baldwin povolil a následující den Schultze přijal.
Inovace nade vše
Byl to právě Schultz, kdo po návratu z Itálie, fascinován tamějšími espresso bary, lobboval za to, aby se Starbucks proměnil v kavárnu. Věřil, že přesně takový typ podniku v Americe chyběl, a představil jeho koncept Baldwinovi. Ten po nějaké době znovu povolil a pilotní kavárna byla na světě.
Nakonec se však majitelé rozhodli kavárny dále nerozvíjet, protože nechtěli naplno vstoupit do pohostinského byznysu. Schultz se osamostatnil a s urputností sobě vlastní sehnal investorské peníze pro svůj sen. Otevřel první kavárnu v italském stylu a o dva roky později už kupoval Starbucks od původních majitelů.
„Inovovat znamená mít kuráž vsadit na nové věci. Budoucnost Starbucksu je pevně navázaná na schopnost vytvářet game-changery,“ řekl Schultz v roce 2014 na půdě Harvad Business School.
Jedním z produktových „game-changerů“ firmy je například frappuccino. Ledový rozmixovaný nápoj na bázi kávy se stal miliardovou značkou sám o sobě a existuje v desítkách tisíc chuťových kombinací.
Jít proti proudu
Velká část úspěchu Starbucksu a Schultzova vedení spočívá ve schopnosti vybočit ze zajetých kolejí. Tento nekonformní přístup asi nejlépe demonstruje strategie otevírání nových poboček. Starbucks nebere v úvahu pouze demografické údaje a statistiku provozu na daném místě, ale zkrátka otevírá další kavárnu blízko té existující.
Díky této taktice se firmě daří dominovat dané oblasti velice rychle a snižovat náklady na zásobování. Satirický magazín The Onion dokonce na toto téma vtipkoval již v roce 1998 slovy: „Nový Starbucks otevřen v prostorách toalet stávajícího Starbucksu.“
Schultz šel zkrátka se Starbucksem nejen v rámci kamenného retailu proti pravidlům. A uspěl.
