Světový trh s luxusním zbožím chytil druhý dech. Jak potvrzuje nejnovější zpráva společnosti Deloitte, souhrnné tržby vyskočily na celkových 347 miliard dolarů.
Jména, vévodící trhu s luxusem, zásadně nepřekvapila – překvapivá ale je rychlost, s jakou se oklepal z postcovidové strnulosti. Zatímco ve fiskálním roce 2019 byly globální tržby v dolarech na 281 miliardách, aktuální číslo je výrazně vyšší.
Stovce největších společností kraluje jednoznačně francouzský koncern LVMH, vlastnící přes šedesát luxusních brandů včetně Louise Vuittona, Dioru, Tiffany & Co., Fendi nebo Bulgari.
Za ním se umístil rovněž francouzský koncern Kering SA, ovládající značky jako Gucci, Balenciaga, Yves Saint Laurent nebo Bottega Veneta. Třetí příčka náleží švýcarskému koncernu Compagnie Financière Richemont SA, kam spadají například Cartier, Montblanc nebo Piaget SA.
- LVMH Moët Hennessy Louis Vuitton SE
- Kering SA
- Compagnie Financière Richemont SA
- The Estée Lauder Companies Inc.
- Chanel Limited
„Souhrnné výsledky stovky nejúspěšnějších firem jsou odrazem pokračujícího trendu zotavení z dopadů pandemie. V drtivé většině zemí už došlo ke znovuotevření obchodů, obnovil se cestovní ruch i spotřebitelská poptávka, a to zejména v odvětvích, jako je kosmetika,“ říká za Deloitte ředitel auditu zaměřeného na retail Michal Černý.
Pouhých sedmnáct firem z žebříčku se přitom postaralo o téměř sedmdesát procent globálních tržeb. O rychlosti, s jakou se zákazníkům vrátila chuť utrácet za luxus, svědčí i souhrnná čistá zisková marže osmdesáti nejsilnějších společností: oproti předchozímu roku narostla o 1,2 procentního bodu na 13,4 procenta, čímž překonala hodnoty před pandemií.
Vedle Francie zůstává důležitou lokalitou také Itálie, v níž se výrobou luxusního zboží zabývá třiadvacet společností z výběru. Mezi nováčky se letos objevily zejména firmy z Indie a Číny, zaměřené na výrobu šperků a hodinek. Nejúspěšnějším novým jménem na seznamu se stala indická společnost Malabar Gold & Diamonds na devatenáctém místě.
Do hry také intenzivně vstupují nástroje umělé inteligence i prvky cirkulární ekonomiky. Výrobci například zavádějí virtuální nákupní asistenty nebo digitální pasy a identifikaci výrobků, dokumentující cestu od návrhu až po jeho užívání. Značky si od těchto kroků slibují vyšší důvěru spotřebitelů.
Centrem luxusu u nás zůstává Pařížská ulice v Praze, která disponuje nejvyšší koncentrací luxusních značek a opakovaně se stala nejdražší nákupní třídou ve střední a východní Evropě.
„Pařížské třídě v minulosti dominoval miliardář Zdeněk Bakala. Dnes je situace odlišná, protože společnost Luxury Brand Management ovládl fond S.E.H. Private Equity zastupující bratry Hesovy,“ vysvětluje Michal Černý z Deloitte. Další rozvoj lokalitu čeká s developerskými projekty poblíž nábřeží a náměstí Miloše Formana.
