Energetiku, a zejména tu evropskou, čekají už v brzké době radikální změny. Například Německo rozhodlo o útlumu jaderné energetiky a změny se intenzivně dotýkají i Česka, a to nejen v případě uhlí. Nejde přitom o nijak vzdálené termíny – konec uhlí by měl přijít již kolem roku 2030, velké energetické zdroje na zemní plyn by pak měly ukončit provoz do roku 2050.
„Plánovaný útlum fosilních paliv znamená, že mezi lety 2030 a 2050 bude třeba najít alternativu k zemnímu plynu. V současné době se odchází od uhlí a probíhá plynofikace teplárenství, ale už teď je jasné, že jde jen o mezikrok k něčemu dalšímu,“ vysvětluje investiční ředitel energetické skupiny UCED Richard Holešinský a trefně poznamenává: „Dalo by se to přirovnat k automobilovému průmyslu, kde jsou zřejmě elektromobily jen mezičlánkem na cestě od benzinu a nafty k vodíku.“
Podle něj i dalších odborníků z trhu míří budoucnost energetiky nezvratně k decentralizaci a zároveň ekologizaci. Útlum velkých zdrojů využívajících fosilní paliva v kombinaci s pokrokem v moderních technologiích dají vzniknout mnoha menším, alternativním zdrojům. Už se to děje a nejde jen o soukromé elektrárny domácností, které už před lety naskočily na trend výroby elektřiny ze slunce.
Tyto změny přinášejí na jedné straně lepší životní prostředí, na straně druhé kladou zvýšené nároky na řízení elektrizační soustavy. Stabilitu soustavy a odolnost proti výpadkům do značné míry zajišťovaly právě klasické velké uhelné zdroje. Postupné odstavování těchto zdrojů bude vyžadovat navýšení kapacity poskytovatelů takzvaných podpůrných služeb primárně pro přenosovou soustavu, sekundárně i pro ostatní účastníky energetického trhu.
Požadovanou flexibilitu by elektrizační soustava mohla už brzy najít v takzvané agregaci flexibility. Agregovaný blok je vlastně virtuální elektrárna, jejíž součástí mohou být kogenerační jednotky, fotovoltaické elektrárny nebo jiné výrobní zdroje elektřiny. Do řízení elektrizační soustavy by však mohly být zapojeny i spotřebiče – nabíjecí stanice elektromobility, elektrokotle, mlýny, čerpadla, ale i vzduchotechnické a klimatizační systémy.
Energetika 4.0 = snižování energetické náročnosti
A právě tímto směrem se orientuje i energetická skupina UCED, která je součástí investiční skupiny Creditas. V poslední době se skupina navíc silně zaměřuje na Energetiku 4.0 lemovanou novými technologiemi. Ty na jedné straně umožní efektivní řízení všech budoucích zdrojů a na druhé straně poskytnou chytrou spotřebu energií.
České podniky tento trend zajímá. Chytrá energetická řešení se již využívají ve velkých průmyslových areálech, jakými jsou například přerovské Metso, ostravské Vítkovice nebo hranická Sigma.
„Letos také dokončíme úplnou revitalizaci distribuční infrastruktury v Kopřivnici, a to nejen v původním průmyslovém parku v areálu Tatry, ale i na novém území, které rozvíjí město Kopřivnice,” doplňuje finanční ředitel UCED. Dříve spíše špinavější, a hlavně energeticky náročné a neefektivní brownfieldy se tak v Česku zazelenají.
Ostravské Vítkovice
Pro další rozvoj skupiny UCED byl letos v investiční skupině Creditas založen fond kvalifikovaných investorů, jehož akcionářem se může stát podle zákona pouze kvalifikovaný investor. Zatímco standardní fondy napřed získávají peníze a až poté řeší, co za ně koupí, tady postupovali opačně. Do podfondu Creditas Energy byla vložena aktiva ve formě podílů v šesti společnostech v čisté hodnotě 1,5 miliardy korun, investiční akcie tak vycházejí z fondového kapitálu.
V řeči čísel jde o 120 distribučních soustav po celé České republice s více než šesti tisíci odběrnými místy z řad velkých odběratelů energie (nejčastěji průmyslové podniky), do nichž ročně přitéká jedna terawatthodina elektřiny a plynu. Tyto parametry dělají z podfondu Creditas Energy jednoho z největších distributorů elektřiny v zemi. Podfond je tak zajímavou příležitostí pro kvalifikované investory.
Do budoucna plánuje UCED další akvizice a výstavbu decentralizovaných řešení, tak aby se efektivní a čistá výroba energií co nejvíc přiblížila k zákazníkovi.
