Američané ještě ani neopustili Afghánistán, a už se ve dveřích objevili čínští diplomaté, aby Tálibánu pomohli s upevněním pozic v konfliktem zmítané zemi.
Co za touhle rychlostí a nedočkavostí asijského obra stojí? Podle mezinárodní investiční poradenské firmy U.S. Global Investors je to vcelku jednoduché.
Čína pokukuje po obrovském nerostném bohatství Afghánistánu, které jí může v mnoha ohledech zajistit ekonomickou nezávislost do příštích několika desítek let, a jako příhodnou záminku používá příslib pomoci s obnovou rozvrácené země.
Uplynulo ostatně jen několik hodin od chvíle, kdy Tálibán rychlé ovládnutí Afghánistánu dokončil, a mluvčí čínského ministerstva zahraničí už začal Tálibánu slibovat neochvějnou podporu.
A není se čemu divit. Čína může na vstřícném přístupu k novému afghánskému režimu potenciálně vydělat spoustu peněz. „Celková hodnota afghánských nerostných surovin se odhaduje na jeden až tři biliony dolarů. Pro srovnání, produkce opiového máku v zemi byla v roce 2020 oceněna na pouhých 350 milionů dolarů,“ uvádí se ve zprávě.
Jinými slovy, hodnota nerostných zdrojů pod povrchem Afghánistánu by mohla dosáhnout téměř tisícinásobku úrody opia, kterou se země na mezinárodním trhu nechvalně proslavila. Mezi tyto nerosty patří lithium, zlato, stříbro, platina, železo, měď, hliník i uran. Zvlášť mezi nimi vyniká lithium, které je skutečnou výhrou, protože je nezbytné pro výrobu lithium-iontových baterií používaných v elektromobilech.
Čína by se tak mohla stát partnerem země, která na poli lithia může získat podobný status, jako má Saúdská Arábie na trhu s ropou. A vzhledem k tomu, že Čína je největším světovým trhem s automobily a celý svět pomalu přechází na elektrická vozidla, bude si pravděpodobně chtít zajistit každé kilo lithia, k němuž se dostane.
Získání přístupu k ložiskům lithia a všech ostatních nerostných surovin by jednoduše Číně pomohlo ještě víc upevnit neotřesitelnou pozici v oblasti kritických materiálů. „Již nyní má Čína více než dominantní postavení v oblasti prvků vzácných zemin, z nichž mnohé se používají v mobilních telefonech a vojenském vybavení“, uvádí další zpráva společnosti U.S. Global Investors.
Zlepší však afghánské surovinové bohatství život Afghánců? Pravděpodobně ne. Jak připomíná U.S. Global, vzácné zdroje bývají v případě podobných zemí pro běžné obyvatele paradoxně spíše ke škodě. Jde o situaci, kdy zdánlivé požehnání v podobě nerostných zdrojů ve skutečnosti nečiní země bohatými. Naopak, v přepočtu na jednoho obyvatele je činí chudšími.
Například Saúdská Arábie, navzdory svému obrovskému nerostnému bohatství, má jen velmi průměrný HDP, stejně jako Nigérie, Brazílie, Irák a mnoho dalších zemí bohatých na ropu. Jedinou zemí, která kdy díky ropě nebo jiným nerostným surovinám skutečně zbohatla, je Norsko.
Vzhledem k této temné historii nerostných surovin se zdá být pravděpodobné, že afghánské nerostné suroviny drásající chudobu této válkou zmítané země zmírnit nepomohou.
