Bankéř Tomáš Spurný Česku předvídá vyšší inflaci, nejasnou budoucnost a těžkou pozici ve světě. Ještě to ale můžeme změnit.
Absolvent New York University a Columbia University má naprosto dokonalý manažerský životopis. Působil jako partner v poradenské společnosti McKinsey, byl finančním ředitelem Komerční banky, šéfoval slovenské VUB bance, maďarské CIB bance, maďarské pobočce Erste a mezi tím dokonce necelé dva roky působil jako CEO přímo v PPF. Posledních pět let je v čele tuzemské Moneta Money Bank – středně velké české banky, z níž chce udělat vyzyvatele bank největších.
„A nejen to. Potřeba je i vytvořit českou banku vlastněnou českými akcionáři. Takovou banku, která by dodávala stabilitu a podporovala ekonomiku této země v časech dobrých i složitých,“ vypočítává šestapadesátiletý manažer. „V tomto jsem konzistentní, mluvím o tom od doby, kdy jsem sem nastoupil. Další věc je, že velké banky mají zkrátka větší ziskovost než banky střední, a to s proporčně menší kapitálovou náročností.“
O potřebě partnera pro Monetu je Tomáš Spurný přesvědčen. Obchod s PPF v hodnotě 26 miliard korun každopádně nyní stojí, respektive probíhá za pečlivě střeženou oponou. V pražském sídle Monety jsme tak s jejím šéfem mluvili o aktuálně širších problémech. O strachu z inflace, drahém bydlení, nesprávných debatách, ale i o tom, proč česká prosperita nemusí trvat napořád.
Bojíte se inflace?
Určitě. Významně. Když se rozhlédneme po světě, tak inflace je jedna z největších hrozeb, kterým globálně čelíme. Začneme-li s rozvojovým světem a podíváme se na Indii či na Ruskou federaci, vidíme, že inflace významně akceleruje, v obou případech nad šest procent. Jižní Amerika je na tom podobně. Ve Spojených státech je velký tlak na cenové hladiny a je provázen takzvaným supply shockem, tedy nedostatkem nabídky. Čísla tudíž jasně hovoří o tom, že ze střednědobého a krátkodobého horizontu inflaci čelíme.
