Pouliční lampy umějí řídit dopravu a popeláři se smartphony mají přehled o tom, jak je která popelnice plná. Technologie pronikají do měst a jejich propojení dává větší smysl než jen připojená lednička v domácnostech.
Internet věcí, chytrá města, cloud, umělá inteligence nebo analytika a otevřená data. To jsou aktuální trendy v IT světě, které není problém technologicky zvládnout, protože sítě pro internet věcí (IoT) spouští v podstatě každý operátor. Rezervy jsou ale v datech, v jejich správě, analýze a dalším využívání.
Třeba Praha nasazuje chytré odpadkové koše Bigbelly, které si hlídají zaplněnost. Když je potřeba, zapnou interní lis a místo si udělají. Každý z košů má v sobě SIM kartu a nad jejich sítí bdí cloudový systém Clean, který data třídí a předává těm, kteří s nimi následně pracují. Ať už na mobilním telefonu, nebo na webu.
Zavřený datový sklad, nebo otevřený trh
Systémy, jako je ten pražský popelářský, ale samy o sobě nic převratného neřeší. Podobně jako instalace „chytrých“ laviček s wi-fi a USB nabíječkou. Smysl tohle všechno začne dávat až v okamžiku, kdy systémy v rámci úřadu, města nebo státní instituce začnou skládat dohromady jednu datovou mozaiku.
Veřejná správa si v Česku dosud pořídila cca 7300 informačních systémů, jejich pořizovací náklady činily přes 110 miliard korun a roční údržba 25 miliard. Dat je tedy plno, ale mnoho z nich je do systémů zadáváno často špatně či neúplně. O tom, jak uživatelsky komfortní tyto systémy jsou a do kolika z nich může alespoň zčásti nahlédnout veřejnost, není třeba hovořit.
Některá města ale pochopila, že možnosti nekončí sběrem dat, a zkoušejí otevřený systém pro jejich další využití. Třeba v Kodani vytvořili celou platformu, která data otevřela jak komerčnímu, tak veřejnému sektoru.
„Nad těmito daty se pak dají stavět nové aplikace, mohou vznikat nové startupy, projekty pro univerzity nebo lze získat telemetrická data z oblasti dopravy pro analýzu a potřeby rozvoje města,“ vysvětluje Petr Šprync z pražské pobočky společnosti Hitachi. Právě japonská firma dánské metropoli pomáhala s vývojem a implementací platformy pro výměnu dat.
„Kodaň se vydala jiným směrem než většina ostatních Smart City projektů, které většinou řeší jen dílčí pokrytí technologiemi ve městech pod hlavičkou Smart City. Kodaň navíc nabídne platformu a přístup k datům a nechá komerční nebo veřejný sektor, aby si našly vlastní cestu, jak data využít. To může být v oblasti inovací a rozvoje Smart City daleko efektivnější,“ dodává Šprync.
Hitachi se specializuje na proměnu datových skladišť měst na datová tržiště. Na chytrá města se zaměřuje poslední dva roky, kdy významně roste poptávka po systémech, které propojují data od uživatelů a od automatizovaných systémů.
„Městské digitální datové tržiště je model, který postupně získává na popularitě. Podobně jako obchody s aplikacemi od Googlu nebo Applu si mohou uživatelé stáhnout data, která chtějí,“ popisuje otevřený trh s daty Doug Laney z americké společnosti Gartner, která se zabývá výzkumem a poradenstvím v oblasti informačních a komunikačních technologií.
Jen skladovat data v cloudu nebo na serveru ale nestačí. Je třeba nasadit ještě specializované nástroje, které se v nepřeberném množství informací dokážou vyznat a nasvítit data v potřebném kontextu. „Zvyšující se objemy, rozmanitost a rychlost dat ze snímačů, strojů a dalších připojených zařízení přinášejí značné problémy s integrací dat a jejich zpracování. Například systém Pentaho přináší platformu pro snadné zpracování a kombinaci údajů z IoT senzorů, chytrých zařízení s jinými datovými aktivy,“ dodává Šprync.
Už i úřady chtějí hackovat
Komerční firmy už pochopily význam dat a zapojují se i v Česku do hackathonů – akcí, které jsou na otevřených datech postaveny. Programátoři a vývojáři data využívají a spolu s grafiky či webdesignéry na nich stavějí nové aplikace.
V poslední době se konečně začínají zapojovat i města a úřady. „Vítězným projektem BrnoHacks se stal prototyp chatbotu pro Messenger BrnoBot, který integruje více zdrojů dat a pomáhá lidem orientovat se ve městě a nabízí jim informace o životě v něm,“ hlásila květnová zpráva Fondu Otakara Motejla, který se v tuzemsku snaží data otevírat a opendatový hackathon v Brně pořádá.
Na září se chystá zatím největší hackathon, za nímž stojí veřejná správa. Akci spolupořádá Český telekomunikační úřad a Nejvyšší kontrolní úřad. Proč? Možná proto, že i na úřadech se začínají objevovat profesionálové, kteří sledují aktuální vývoj a smysl dat chápou. „Všechny informace veřejné správy s výjimkou utajovaných, důvěrných a citlivých musí být veřejné a veřejnosti snadno dostupné,“ tvrdí Miloslav Kala, prezident NKÚ.
Jen pokud se toto naplní, mají města šanci stát se opravdu smart.
