Kdo stavět nemusí, ať s tím počká. Anebo objednává materiál s minimálně půlročním předstihem – a rizikem, že se mu prodraží. Situace na českém trhu se stavebninami, jehož velikost se odhaduje na sto miliard korun ročně, ještě nikdy nebyla tak nevyzpytatelná jako teď.
Od jara loňského roku do toho letošního šly ceny stavebnin vzhůru o čtyřicet procent. V první fázi mohl za zvyšování covid, ve druhé růst cen energií, pohonných hmot a ruská invaze na Ukrajinu.
„V Česku se stále staví, i když je hodně signálů, že by to tak nemuselo být navěky. Vysoké ceny pozemků, hypoték, nejistota, zda seženu stavební firmu… Vše dohromady to jsou faktory, které působí proti výstavbě. Co vidíme a máme v objednávkách, ale ukazuje, že letos útlum určitě nebude,“ popisuje Vít Kutnar, spolumajitel firmy DEK, jejíž obrat v loňském roce dosáhl třiceti miliard korun.
Ve zdražení vede železo, polystyren a zdivo. Železo se k maximu dostalo letos v březnu, především v souvislosti s válkou na Ukrajinu, která patří mezi jeho největší dodavatele. Nahoru se šplhalo už od poloviny loňského roku, z patnácti korun za kilogram na šestapadesát. V posledních dvou týdnech už zase klesá ke hranici třiceti korun.
Až na tisíc korun za metr krychlový vystřelila i cena dřeva, nakupovaného hodně v Polsku. I ta se začíná pomalu vracet na úroveň cen z loňského roku. „Cihly zdražily celkem o padesát procent, fasádní polystyreny o více než sto procent: ze zhruba osmi set padesáti korun šly až přes dva tisíce,“ podotýká Petr Vaněrka, generální ředitel společnosti PRO-DOMA.
Ta je u nás aktuálně dvojkou na trhu se stavebninami, loni utržila 13,6 miliardy korun a zisk po zdanění činil sedm set milionů korun. Situace na trhu se podle Vaněrky mění ze dne na den, věří však, že skončily velké výkyvy v cenách. Ředitel očekává spíše pokles nebo stagnaci – a růst jen u materiálů energeticky náročných na výrobu.
Například zdivo prodražuje spotřeba plynu a řadí ho tak mezi nedostupné materiály: čeká se na něj dlouho a neprodává se nikomu, kdo nestaví. Prodejci si teď hlavně u zdiva a cihel objednávají zboží v omezeném množství dopředu.
„Třeba cementáři slíbili sto procent objemu výroby z loňska a jen něco málo navíc. Řeknou, toto je váš balíček a hospodařte, jak umíte,“ popisuje Petr Vaněrka. Projevuje se to hlavně na výstavbě rodinných domů, která se v podstatě zastavila. Dodělávají se jen rozjeté zakázky a kdo nemusí, nestaví.
Situace s drahými materiály se navíc přelila i do prodeje bytů, včetně bytů zcela nových. Jak upozorňuje Marcel Soural, majitel společnosti Trigema, nabídkovou cenu developeři jen tak nesníží.
„Tak dramatický nárůst nákladů jsme nezažili, k tomu je tu ještě obrovská nejistota, která nutí developery k velké obezřetnosti a vyčkávání. Nevíme, za kolik jsme schopni byty postavit,“ konstatuje.
Stavět tak budou hlavně silní hráči, kteří mají dostatek prostředků na to, aby projekty dokončili. „Ani v krizovém roce 2009 jsme tak vysoké náklady neměli,“ dodává Soural.
Vít Kutnar přiznává, že jeho firma zastavila velké projekty a zakázky, které ještě neměla rozjeté, a vyčkává, jakým směrem se bude trh hýbat. Změny na něm vnímá i Lukáš Zrůst, spoluzakladatel investiční skupiny Progresus a majitel firmy RD Rýmařov, která se specializuje na dřevostavby a do září příštího roku má vyprodáno.
Pokles nového obchodu odhaduje Lukáš Zrůst na zhruba deset procent. Na vině ale není materiál. „Největším problémem jsou aktuálně výše hypotečních sazeb. Očekávali jsme velký útlum, ale kupodivu nepřišel,“ vysvětluje a dodává, že se změnil profil klienta. Zatímco dříve měl Rýmařov devadesát osm procent zákazníků s hypotékou, dnes jich je devadesát procent s hotovostí.
„Co se týká cen materiálů, tak to bylo dramatické hlavně kvůli stresu na trhu. Dřevo šlo nahoru, protože se objednávalo až v pětinásobném množství, než bylo potřeba. Teď už se vše zase vrací do normálního stavu,“ podotýká Zrůst, jehož firma měla „spoustu věcí přednakoupených“.
„Máme rovněž výhodu miliardového obratu. Takže ve finále jsme na pěti, šesti procentech zdražení pro klienta,“ uzavírá.
