Termín NFT byl tvrdým jádrem bitcoinové komunity vnímaný jako sprosté slovo. A dokud byly nezaměnitelné tokeny záležitostí hlavně veřejných blockchainů typu Ethereum, Solana nebo Polygon, mohli se její příslušníci „eneftéčkům“ smát.
Jenže pak Casey Rodarmora napadlo, že by mohl prolomit hned dvě velká tabu – plýtvání místem v bloku a NFT na bitcoinové síti. Zrodil se projekt Ordinals – a kontroverze na sebe nenechala dlouho čekat.
Ordinals jsou zjednodušeně řečeno bitcoinovou variací na NFT, které ale jejich autor nazývá digitální artefakty. Jejich autor přitom těží hlavně z nápadu, jak do bitcoinového blockchainu posílat možná až nechutně levným způsobem nefinanční transakce. Ty mohou obsahovat jedinečná zapsaná data, jako jsou třeba obrázky, videa nebo zvukové soubory, tedy obvyklé NFT podezřelé.
Jeden rozdíl oproti tradičním nezaměnitelným tokenům tu ale je: nejde jen o externí odkazy na soubory, ale veškerá data jsou zapsána přímo na bitcoinovém blockchainu. Což pochopitelně přináší větší plýtvání místem.
S ním souvisí neprozřetelné vyjádření šéfa blockchainové společnosti Blockstream, že by kryptotěžaři mohli podobné plýtvání prostorem v bitcoinových blocích cenzurovat. Tweet sice později smazal, ale džin už zůstal vypuštěný z lahve.
Proces přidávání aktiv do jednotlivých satoshi, což je nejmenší bitcoinová jednotka, se nazývá inskripce. Ta zůstává po dokončení bitcoinové transakce uložena v jejím podpisu. Není tedy potřeba na bitcoinovou síť navazovat další sidechain, který by digitální artefakty spravoval.
Autor se ale musel vypořádat s jiným problémem: bitcoiny jsou přirozeně zaměnitelné, což znamená, že každý z nich může být použit stejným způsobem, a jediný způsob, jak je oddělit, je sledovat složitý systém vstupů a výstupů transakcí. Toho se využívá například při sledování bitcoinů z kriminální činnosti.
Ordinals problém obchází tak, že každému satoshi přiřazuje číslo podle pořadí, v jakém byl vytěžen. Tento systém spolu s několika dalšími detaily pak slouží k zachování kontinuity NFT, respektive artefaktů. Na celé věci je vidět, že ji vytvořil bývalý bitcoinový vývojář a vedle elegantního kódu také na maximum využívá nezamýšlených důsledků velkého bitcoinového upgradu z předloňského listopadu.
Po hlavní bitcoinové síti už nyní kolují první digitální artefakty, převážně memy inspirované obrázky, a komunita si láme hlavu, co dál. Projekt Ordinals totiž znovu zažehl již zdánlivě vyhaslou diskusi, která se táhla řadu let od roku 2010 a točila se okolo způsobů využití omezeného místa v bloku. Které jsou legitimní a kdy neefektivní nakládání s prostorem raději necenzurovat?
Skupina tvořená z fundamentalistů argumentovala, že síť je zatím mladá a neduživá, respektive bloky jsou záměrně udržovány malé, takže by drahocenný prostor měl být využíván striktně k finančním transakcím. Původní vize Satoshi Nakamota ostatně popisovala Bitcoin jako peer-to-peer peněžní systém.
Proti hovořili zastánci volného trhu, podle kterých má odpor vůči cenzuře platit pro všechny aspekty bitcoinové sítě – a o transakcích obsažených v bloku má rozhodovat pouze výše poplatků. Trh už si vše ostatní porovná sám.
Další vývoj vedl ke kompromisnímu řešení. V roce 2014 zavedl dominující bitcoinový klient – Bitcoin Core funkci umožňující připojit k transakci krátký textový vzkaz do velikosti čtyřiceti a později osmdesáti bajtů. Na první pohled možná málo, ale stačí to na odkaz na externí soubor. Vznikla tak možnost snadného přidávání časových razítek k různým souborům uloženým mimo bitcoinový blockchain.
Zároveň zůstaly jádrem sítě finanční transakce. O zbytek se pak postarala aukce transakčních poplatků.
V témže roce přišli Robert Dermody, Adam Krellenstein a Evan Wagner s projektem Counterparty. Šlo o bitcoinový sidechain, kde po spálení určitého množství bitcoinu došlo k vytvoření XCP tokenů, umožňujících tvorbu nezaměnitelných digitálních tokenů a jejich decentralizovanou směnu.
Nejznámější projekt, který na Counterparty vznikl, je sběratelská karetní hra Spells of Genesis z roku 2015, která zároveň představuje historicky první mobilní hru tohoto typu aktivně využívající blockchain. O rok později pak přišly sběratelské karty Rare Pepes, které už spadají do kategorie NFT.
NFT na bitcoinu tedy nejsou úplně novým fenoménem. Jenže Ordinals jsou trochu jiný případ, protože se vše odehrává přímo na bitcoinovém blockchainu.
Ordinals díky svému elegantnímu řešení umožňují posílat po síti transakce v jednotkách satoshi a obcházejí tak celý aukční systém výběru transakcí s nejvyššími poplatky. A stará diskuse o plýtvání místem víří nanovo.
Transakce s digitálními artefakty sice nedělají nic, co by bylo zakázaného, ale daří se jim úspěšně vytěžovat síť. To se pochopitelně části komunity nelíbí. Jenže nenapáchala by cenzura více škody než užitku?
Podobnou diskusí si v minulosti prošel dokonce i blockchain, který se od začátku prezentoval jako otevřený jakékoli aplikaci bez výjimky – Ethereum. Když se na konci roku 2017 objevila NFT hra CryptoKitties, díky enormní popularitě brzy prakticky vytěsnila všechny ostatní aplikace a znemožnila síť k řadě účelů používat.
Kreslené kočky doslova ucpaly Ethereum. A zaznívaly i hlasy, že jde o útok na daný blockchain, který by se měl zakázat. Naštěstí se komunita touto cestou nevydala, jinak bychom byli o dost ochuzeni.
Dnes bere sám Rodarmor kritiku s nadhledem a říká, že kontroverze jen dělá jeho nápadu reklamu. „Vlastně mám hatery rád. Myslím, že dělají víc pro to, aby se lidé o projektu dozvěděli, než kdokoli jiný,“ shrnuje.