Meziroční míra inflace v eurozóně pokračovala v lednu v nečekaně rychlém poklesu z předchozích měsíců. Z prosincových 9,2 procenta se dostala až na 8,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Ekonomové očekávali mírnější snížení růstu cen, v průměru asi na devět procent.
Největší podíl na zdražování stále měly rostoucí ceny energií, ačkoli jejich nárůst výrazně zpomalil. V meziměsíčním srovnání se ceny ve dvaceti zemích platících eurem snížily o 0,4 procenta. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii, statistický úřad je zveřejní v polovině února.
Ceny energií se v lednu meziročně zvýšily o 17,2 procenta, zatímco v prosinci vzrostly o 25,5 procenta. V meziměsíčním srovnání energie o 0,9 procenta zlevnily.
K jejich podílu na celkové meziroční inflaci se po mnoha měsících přiblížila kategorie potraviny, alkohol a tabákové výrobky, kde ceny vzrostly o 14,1 procenta, zatímco v prosinci to bylo 13,8 procenta. Neenergetické průmyslové zboží meziročně zdražilo o 6,9 procenta a služby o 4,2 procenta.
Statistiky eurozóny poprvé ovlivnilo Chorvatsko, které se začátkem ledna stalo dvacátou zemí používající společnou měnu. Jeho odhadovaná inflace byla s hodnotou 12,5 procenta pátá nejvyšší.
Více rostly ceny jen v Lotyšsku (21,6 procenta), Estonsku (18,8 procenta), Litvě (18,4 procenta) a na Slovensku (14,9 procenta). Naopak nejnižší inflaci měly podle dnešního odhadu Španělsko a Lucembursko (5,8 procenta).
