Energetická společnost ČEZ formálně zahájila arbitrážní řízení proti ruské plynárenské společnosti Gazprom. Kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun. Možnost arbitráže zmínil už loni v říjnu předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko loni v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. Kontrolu nad firmou má Kreml.
Rusko loni mimo jiné zastavilo provoz plynovodu Nord Stream 1, který dodával ruský plyn po dně Baltského moře do Německa. Nord Stream 1 mohl přepravovat až 167 milionů metrů krychlových denně.
Beneš se ale domnívá, že ruská energetická válka proti Evropě začala už zhruba rok před invazí na Ukrajinu. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn a úroveň naplněnost zásobníků klesala. „Byl to plíživý tah ze strany Ruska,“ uvedl v říjnu v pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT).
Už tehdy označil mezinárodní arbitráž za jediný možný krok. „Když někdo neplní kontrakt, který máte, je těžké se bavit o něčem jiném než náhradě škody,“ řekl Beneš na dotaz, zda ČEZ s Gazpromem jedná o dodávkách na letošní rok. Výpadky v dodávkách podle něj ČEZ jasně poškodily. „Je to ve vyšších stovkách milionů až v prvních miliardách korun, logicky to budeme vymáhat,“ komentoval situaci Beneš v ČT. Otázkou podle něj zůstává, jakou částku se povede získat.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž dodal, že arbitráž se sídlem v Ženevě bude rozhodována tříčlenným arbitrážním tribunálem.
Premiér Petr Fiala na konci letošního ledna uvedl, že Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně. Jinými zdroji chce nahradit i dovoz ruské ropy.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur (zhruba 8400 korun) za megawatthodinu. Od té doby ale již výrazně klesla a v posledních dnech se dostala pod 68 eur. Za poklesem cen stojí mírná zima a vysoká úroveň dodávek zkapalněného zemního plynu.
