Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité, zajímavé i bizarní. Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.
Přitlačte
Denně se mají v Německu postavit čtyři až pět nových větrných turbín. Tak zní plán kancléře Olafa Scholze, který chce, aby země zrychlila výstavbu infrastruktury pro využití větrné energie. Jednotlivé spolkové země tak mají například každý měsíc podávat hlášení, jak se jim daří postupovat.
„V současné době připravujeme plán, jaké nové turbíny je třeba postavit a do kdy, abychom mohli dosáhnout našich cílů pro rok 2030,“ prohlásil Olaf Scholz v rozhovoru pro Bild am Sonntag. Do konce desetiletí chce země zdvojnásobit kapacitu svých větrných elektráren.
Německo má velké ambice v prosazování zelené energetiky, jenže ty podle poradenské společnosti EY nestačí a investice do nových zdrojů musí být větší. Aby se energetika transformovala tak rychle, jak spolková vláda plánuje, je nutné do konce desetiletí investovat 600 miliard eur.
Větší část z této sumy má mířit do rozšíření kapacit výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, menší pak na rozšíření přenosových a distribučních sítí. Ročně je podle studie EY potřeba v Německu investovat zhruba 55 miliard eur. Realita je ale zatím velmi vzdálená – v předminulém roce se do nové energetiky investovalo necelých patnáct.
Hlavními příčinami jsou podle EY kritické nedostatky kvalifikovaných pracovníků, surovin jako lithium a také volných pozemků. Rozvoj brzdí i zdlouhavé a nákladné schvalovací a stavební postupy. Německo chce do konce desetiletí zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na trhu s elektřinou na nejméně osmdesát procent, předloni byl podíl čtyřicetiprocentní.
Jsme v klidu
Vlna optimismu to není, ale o větším klidu se určitě mluvit dá. Šéfové a šéfky německých firem se o existenci svých podniků obávají podstatně méně než po vypuknutí pandemie. Ani vysoká inflace a energetická krize už firmy v Německu tolik neděsí.
Jak vyplývá z průzkumu ekonomického institutu ifo, o přežití mluví nyní v každé zhruba dvacáté firmě. Ukazuje se tak, že podnikatelská nálada je dokonce lepší než na konci loňského roku. Zároveň platí, že ačkoli se zlepšení týká všech oborů, největší obavy trvají v maloobchodě.
„Zpomalení ekonomiky nejspíš nezanechá výraznější stopy v podobě insolvencí podniků,“ uvedl analytik Klaus Wohlrabe. Výrazný rozdíl je pak patrný ve srovnání s výsledky stejného průzkumu, který proběhl krátce po vypuknutí pandemie koronaviru v Evropě. Tehdy se o svou existenci obávali v každé páté firmě.
Lidský robot do skladů a továren
Vypadá jako batoh s pevnou skořepinou, stojí deset tisíc eur a má lidem pomoci od bolestí zad – a firmám zvednout výkonnost zaměstnanců. Tak se dá ve zkratce představit exoskelet od německého startupu German Bionic, který nyní chystá sériovou výrobu.
Se svým exoskeletem cílí na lidi ve všech profesích, kde je potřeba něco zvedat a přenášet. Hlavní zákazníky tak hledá hlavně v továrnách, skladech, ale i pečovatelských domech.
Firma už vyvinula několik modelů exoskeletu a vest se senzory. Současná verze, mířící do sériové výroby, váží přes sedm kilogramů a připevňuje se na ramena, boky a stehna. Zařízení pak funguje jako elektronický sval, který ulehčuje práci a pomáhá se zvedáním a přenášením břemen.
Co připomíná futuristickou vizi, je podle zástupců startupu v mnoha zemích a oborech dnešní nutností. S tím, jak populace stárne, je pro mnoho firem stále těžší najít zaměstnance pro fyzicky náročné práce.
„Pomocí oblékacích nástrojů chceme lidi udržet v kondici,“ říká Armin G. Schmidt z German Bionic, jejichž výrobek získal na veletrhu CES ocenění Best of Innovation. Podle odhadů by měl trh s exoskelety dosáhnout do konce desetiletí hodnoty dvaceti miliard dolarů.
