„V Česku sice stále vidíme skepsi vůči principům udržitelnosti nebo omezení těžby uhlí, ale nálada se teď mění, protože udržitelnost dostává i ekonomický rozměr,“ říká generální ředitel skupiny ČSOB Aleš Blažek. Energetická krize tak výrazně urychlila transformaci firem i domácností. A zásadně promlouvá i do finančního byznysu.
Banky v Česku v poslední době těží hlavně z růstu úrokových sazeb, ale na jejich byznysu se stále výrazněji projevuje i téma udržitelnosti. To zaměstnává bankovní instituce už několik let, ale až drahé energie mu daly reálný a širší rozměr. „Lidé a firmy přemýšlejí, jak nebýt závislí na plynu nebo elektrické síti a jak být soběstačnější a lépe šetřit,“ podotýká šéf ČSOB Aleš Blažek.
Ilustruje to na datech z nedávného průzkumu ČSOB Index inovací. Počet žádostí o dotaci ve státním programu Nová zelená úsporám dosahoval mezi lety 2021 a 2022 nárůstu 365 procent. Celková požadovaná suma se tak zvýšila na více než 33,7 miliardy korun.
Úvěry poskytované na udržitelné a úsporné projekty jsou už nyní kapitálově zvýhodněny, což je činí levnějšími pro klienty.
„Dramatický nárůst vidíme i v oblasti hypotečních úvěrů na udržitelné bydlení. Počet hypoték zaměřených na projekty s nižšími náklady na energie vzrostl meziročně o 10,4 procenta, počet úvěrů na financování zateplení nebo třeba fotovoltaiky dokonce o 650 procent,“ vypočítává Blažek.
Úsporné bydlení, auta i firmy
Příklad ČSOB tak ukazuje, jak se bankovní produkty a celý finanční byznys mění. Na energeticky úsporné bydlení loni banka poskytla 2131 hypoték za zhruba devět miliard korun. Úsporné bydlení s využitím zvýhodněné sazby je možné financovat i nezajištěným úvěrem, zajištěným, meziúvěrem nebo půjčkou. A zvýhodněnou půjčku ČSOB poskytuje také třeba na auta s alternativními pohony – elektromobily, plug-in hybridy nebo auta na vodík.
„Externí tlak v podobě zvýšených cen energií a nejistoty, co se bude dít do budoucna, nám umožňuje, abychom klientům pomohli rychleji provést transformaci směrem k udržitelnosti a úsporným řešením, která by jinak trvala mnohem déle,“ popisuje Blažek dění v posledním roce.
Banky takové urychlení vítají, klimatická krize, neudržitelné a neúsporné chování totiž ohrožují i jejich byznys. Sucho, záplavy a další extrémní klimatické jevy zvyšují riziko nesplácení úvěrů a například stress testy francouzského úřadu bankovního dozoru ukázaly, že mezi lety 2025 a 2050 vzrostou rizikové náklady bank v důsledku klimatické krize o 22 až 32 procent.
V nejbližší době se dá navíc očekávat, že trend zelenání finančního sektoru ještě prohloubí generační posun. Mladší generace vedle ekonomických obav slyší i na témata ochrany klimatu a společenské odpovědnosti.
Podle výzkumu Zeno Group 92 procent dotazovaných z generace Z a 90 procent oslovených mileniálů tvrdí, že bankovní instituce by měly být v oblasti společenské odpovědnosti aktivnější a mít vyšší cíle než hromadění zisku.
„Úvěry poskytované na udržitelné a úsporné projekty jsou už nyní kapitálově zvýhodněny, což je činí levnějšími pro klienty,“ popisuje změnu i v tomto ohledu Aleš Blažek.
Rozdíl mezi klimaticky rizikovými a „zelenějšími“ produkty by měly v nejbližších letech ještě prohloubit regulace a pravidla ESG. Už teď banky k prosazování udržitelnějších produktů tlačí takzvané Green Asset Ratio, nově sledovaný parametr ukazující, kolik peněz míří do energeticky méně náročných projektů. A to včetně třeba zmíněných hypoték, u kterých energetická úspornost pořizované nemovitosti umožňuje poskytnout nižší úrokové sazby.
Lídrem v dekarbonizaci
Také u korporátních klientů bankéři zjišťují dopad jejich činnosti na životní prostředí, což pak ovlivňuje úvěrová rozhodnutí. ČSOB jako první banka v Česku už v červnu 2021 ukončila financování uhelných projektů a nepodílí se na financování, pojištění ani poskytování poradenských služeb v oblasti výroby elektřiny založené na spalování a těžbě uhlí.
Na druhou stranu posiluje služby, které mají firmám s přechodem na bezemisní ekonomiku pomoci. Nejde přitom jen o výhodnější financování, ale i o poradenství a doporučení dlouhodobých strategických řešení.
Aby ČSOB rozšířila „zelenější“ nabídku, připravuje spolupráci například s poskytovatelem energií E.ON. „V jednom balíčku vyřešíte zateplení domu, solární panely, tepelné čerpadlo a výběr způsobu odběru,“ popisuje Aleš Blažek.
Skupina provozuje také webový srovnávač cen Ušetřeno.cz, jehož prostřednictvím domácnostem doporučuje výhodnější odběry (nejen) energií. Korporátním klientům pak pomáhá s přechodem k efektivnější a udržitelnější produkci poradenská platforma ČSOB Advisory, která firmám a podnikatelům poskytuje podporu při realizaci strategických projektů. A vysoké ceny energií zájem o udržitelné projekty výrazně zvýšily.
Levnější investice a nižší spotřeba
Blažek si je vědom, že přechod k udržitelnosti něco stojí. „Pro klienty jsou to velké kapitálové výdaje. My jim ale říkáme, že když budou investovat do udržitelnosti, můžeme jim na to poskytnout levnější finanční prostředky,“ připomíná.
Navíc je přesvědčen o vysoké návratnosti takové investice. „Komplexní řešení přináší benefity, které se projeví za tři nebo čtyři roky. Klienti získají efektivnější chod domácnosti nebo provoz firmy a nebudou mít obavy z podobných situací, jako byl loňský vývoj trhu s energiemi.“
Že se investice do úsporných řešení vyplatí, šéf skupiny ČSOB ilustruje na „domácím hřišti“. „Se vší skromností i vědomím závažnosti situace říkám, že energetická krize se chodu skupiny ČSOB vůbec nedotkla. Spotřebováváme totiž mnohem méně elektrické energie, než je obvyklé.“
Hradecká centrála ČSOB byla dostavěna na podzim 2021.
Vloni získala mezinárodně uznávaný certifikát LEED Platinum v kategorii New Construction.
Radlická budova NHQ s certifikací LEED Gold vznikla už před 15 lety.
Pohled na novější radlickou budovu SHQ, která získala nejvyšší možnou certifikaci LEED Platinum.
Banka totiž už před lety vsadila na moderní úsporná sídla. Například budova její centrály v pražských Radlicích má na 177 geotermických vrtů (o hloubce 150 metrů a celkové délce přes 26 kilometrů) pro teplovody, které vytápí celý komplex. „Stejně se vytápí i naše nová centrála v Hradci Králové,“ doplňuje Blažek.
O totéž se podle něj skupina snaží na pobočkách – bankovní budovy v Břeclavi, Blansku a ve Zlíně mají fotovoltaické elektrárny, které ročně vyrobí 30 MWh elektřiny. „Od roku 2015 jsme snížili spotřebu energií o 62 procent. Veškerá spotřebovaná energie je navíc pokrytá obnovitelnými zdroji.“
Zvýšené ceny energií a nejistota do budoucna nám umožňují, abychom klientům pomohli rychleji provést transformaci k udržitelnosti a úsporným řešením.
Tenhle příklad by podle Blažka mohl inspirovat firmy, které řeší energetickou krizi. „O výstavbě první budovy v Radlicích se rozhodovalo před více než patnácti lety a už tehdy se brala v úvahu energetická úspornost. O deset let později přišla ještě novější budova, která byla o úroveň dál.“
„Moji předchůdci, kteří o tom tehdy rozhodovali, prokázali velkou předvídavost, která má podíl na tom, že se chodu naší společnosti krize nedotkla,“ dodává šéf banky, která v Česku patří mezi největší podle objemu spravovaných peněz i zisku.
Čistý zisk celé skupiny vloni vzrostl o devět procent na 17,5 miliardy korun, objem aktiv pod její správou stoupl o sedm procent na 308 miliard korun a počet klientů se zvýšil o 115 tisíc na 4,34 milionu.
