Na švýcarský úřad Finma, který vykonává dohled nad finančním sektorem, už přišly stovky žalob kvůli způsobu, jakým švýcarský stát zachránil banku Credit Suisse. Spor se vede zejména o dluhopisy AT1, které nechal úřad v záchranném procesu ocenit na nulu, čímž smazal jejich úhrnnou hodnotu zhruba sedmnáct miliard dolarů (asi 365 miliard korun). Informovala o tom v úterý agentura Bloomberg. Celkem už se náhrady soudní cestou dožadují držitelé více než třetiny těchto dluhopisů.
Advokátní kancelář Pallas Partners podala u švýcarského soudu žalobu osmnáctého dubna a mimo jiné v ní tvrdí, že úřad Finma neměl právo nařídit totální odpis dluhopisů AT1. Pro své klienty, což je devadesát institucionálních investorů a správců aktiv, kteří měli dluhopisy za 1,35 miliardy USD, proto nyní právníci žádají úplnou kompenzaci. Dalších tři sta milionů dolarů chtějí jako náhradu pro sedm set drobných klientů a rodinných firem.
Credit Suisse byla druhou největší bankou ve Švýcarsku. V březnu se ale dostala do tak vážných problémů, že začala ohrožovat finanční stabilitu globálního bankovního sektoru. Do věci se proto vložila švýcarská vláda, centrální banka a regulační orgány včetně úřadu Finma, které dojednaly záchranu banky tak, že ji za tři miliardy švýcarských franků (CHF; 71,8 miliardy korun) převezme její větší domácí rival UBS.
„Bylo to zneužití procesu, Švýcarsko by nemělo využívat postup řešení problémů k tomu, aby umožnilo bance UBS převzít Credit Suisse na úkor držitelů AT1,“ uvedla zakladatelka a vedoucí partnerka společnosti Pallas Natasha Harrisonová. V dubnu podala u švýcarského soudu žalobu také americká advokátní kancelář Quinn Emanuel, která zastupuje více než čtyři sta institucionálních investorů. Ti drží dluhopisy AT1, jejichž hodnota činila zhruba 4,5 miliardy dolarů. Podány byly nejméně další dvě žaloby.
Dluhopisy označované AT1 (Additional Tier-1) byly vytvořeny po finanční krizi v roce 2008. Představují nejnižší stupeň bankovních dluhopisů a v dobrých časech přinášejí vysoké výnosy. Když se ale banka, která je vydala, dostane do problémů, držitelé těchto cenných papírů pocítí újmu jako jedni z prvních. Žalujícím se ale nelíbí, že v případě záchrany Credit Suisse dokázali i držitelé kmenových akcií alespoň zlomek své investice zachránit. Držitelé kmenových akcií jsou přitom v hierarchii důležitosti při vypořádání nároků úplně nejníže.
Mnozí držitelé dluhopisů Credit Suisse byli oznámením švýcarského úřadu rozčarováni, jiné tento postup rozzuřil. Namítali zejména, že změna zákona den před odepsáním dluhopisů byla nespravedlivá a že špatný je i samotný proces, který převrací dosavadní zvyklosti při insolvenčním procesu, kdy mají držitelé dluhopisů přednost před kmenovými akcionáři. Evropské regulační orgány se pak snažily rychle investory ujistit, že podmínky záchrany velké švýcarské banky představují výjimku.
Na krok úřadu Finma se vztahovala mimořádná legislativa, která byla přijata o víkendu osmnáctého a devatenáctého března, kdy byla dohoda o záchraně Credit Suisse sestavena. Obhájci odpisu dluhopisů AT1 rovněž poukazují na skutečnost, že drobné písmo v prospektu k těmto dluhopisům vždy upozorňovalo na možnost odpisu na nulu.
Tento týden se očekávají další žaloby, protože UBS má snahu s dokončením transakce si pospíšit. Některé právní kanceláře si vykládají třicetidenní lhůtu pro podání žalob jako osmnáctý duben, zatímco jiné se domnívají, že pravidlo třiceti dnů se vztahuje pouze na dny pracovní. Předseda představenstva UBS Colm Kelleher uvedl, že plánuje dokončit převzetí Credit Suisse v tomto čtvrtletí, konkrétně v květnu.
Investory do dluhopisů AT1 kontaktovali vedle Pallasu také právníci z advokátní kanceláře Quinn Emanuel Urquhart & Sullivan nebo Korein Tillery. Žaloby už podali nebo se k tomu chystají mimo Švýcarsko také investoři v dalších jurisdikcích, zejména ve Spojených státech a v Singapuru.
