Pražští radní schválili na úterním zasedání trojici studií, které pomohou nastavit směr pro budoucí rozvoj a zkvalitnění Severojižní magistrály v úseku mezi Vltavou a hlavním nádražím.
„Naším cílem je vrátit tomuto zanedbanému území přímo v centru Prahy kvalitu odpovídající jeho významu. Obě pražská hlavní nádraží, jak železniční, tak autobusové, jsou významnou branou do města. Chceme, aby se lidé, kteří nádraží z různých důvodů využívají, cítili bezpečně a příjemně,“ řekl náměstek pro územní a strategický rozvoj Petr Hlaváček.
„Bylo chybou, když komunisté zavedli přímo do centra města silnici dálničního charakteru a rozdělili město na dvě části. Toto je proto další krok v postupné humanizaci magistrály, podobně jako byla například úprava takzvaného chodníčku smrti a zavedení nových přechodů pro chodce u Muzea,“ řekl náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib.
Na základě závěrečných doporučení poroty soutěžního workshopu Florenc 21 město vybralo tři týmy, kterým zadalo zpracování zmíněného území detailněji.
První schválená studie se věnuje prostoru před Fantovou budovou a byla zpracována Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy jako podklad pro připravované úpravy spojené s probíhající rekonstrukcí samotné Fantovy budovy a s připravovanou rekonstrukcí stropní desky Nové odbavovací haly.
Před hlavním vchodem secesní budovy tak vznikne nový přechod pro chodce a současně prostor získá nový městský charakter, který dále bude kultivovat celý navazující veřejný prostor magistrály. Úpravy jsou navrhovány i v souvislosti s probíhajícím soutěžním dialogem Nový Hlavák, které mimo jiné řeší navazující prostor Vrchlického sadů.
Jedním z významnějších zásahů bude skutečnost, že před budovou hlavního nádraží magistrála přijde o jeden jízdní pruh kvůli redukci odbočovacího a připojovacího pruhu ke křižovatce U Bulhara. „Nepředpokládáme výrazný dopad na průjezdnost magistrály, protože její kapacita je určena už existujícími křižovatkami a semafory například u Muzea,“ dodal Hřib.
Cílem druhé studie z dílny ateliéru agps architecture ze švýcarského Curychu bylo zabývat se krátkodobými a střednědobými opatřeními pro úpravy severojižní magistrály v úseku Hlávkův most – křižovatka Bulhar, a to při jejím zachování na estakádě.
„Není správné vnímat toto místo v centru města jen jako prázdný prostor pro průjezd dálničního typu. Byť se to možná nezdá, celá oblast podél magistrály neslouží jen řidičům automobilů. Na stanici I. P. Pavlova se například pohybuje pěšky, na kole, v hromadné dopravě cestuje podobný počet lidí jako v autech. Chceme zpříjemnit tento prostor i pro ně,“ uvedl Hřib.
Snahou města je lepší integrace magistrály do městského prostředí za situace, kdy s ohledem na předpokládané intenzity automobilové dopravy v blízké budoucnosti nebude možná její zásadní úprava.
V první fázi se proto počítá se změnami, jako jsou osvětlení a dopravní značení, ve střednědobém horizontu pak úpravy šířky či počtu jízdních pruhů při současném rozšíření chodníků s cyklostezkou. Studie dále navrhuje nová propojení formou schodišť a věnuje se také možnostem zkvalitnění a využití veřejných prostranství pod magistrálou.
Zpracovateli poslední ideové studie bylo uskupení nizozemských urbanistů a krajinářů z ateliérů De Architekten Cie. a Lola Landscape architects společně s brněnským architektonickým studiem M2AU.
Zadáním tohoto týmu bylo představit cílovou vizi řešení parku Těšnov za předpokladu, že intenzita dopravy výhledově umožní stávající estakádu v budoucnu odstranit. Studie současně prověřuje možné umístění stavby archeologického muzea.
„Tato studie je spíše dlouhodobou vizí. Odstranění estakády na Těšnově není zatím reálné. Razantnější změny na celé magistrále se dají dělat až po výrazném zklidnění centra, poté co se pokročí dál ve stavbě okruhů, protože jinak to kapacitně zjevně nevychází. Už dnes je ale vhodné mít jasnou vizi pro budoucnost,“ vysvětluje Hřib.
