Elon Musk měl loni překazit ukrajinský útok, Rusku se nelíbí zasílání munice s ochuzeným uranem Ukrajině a Čína i Severní Korea pomáhají agresorovi. Co dalšího přinesl uplynulý válečný týden?

  • Elon Musk nedopustil útok na ruskou flotilu. Inženýrům své společnosti Starlink měl loni nařídit, aby v oblasti Rusy okupovaného ukrajinského Krymu vypnuli internetovou službu. Chtěl tak zabránit útoku na ruskou námořní flotilu, k němuž hodlali Ukrajinci použít ponorky bez lidské posádky s nákladem výbušnin. Podle serveru CNN o tom píše autor Walter Isaacson v nové Muskově biografii, která se začne prodávat tento týden. Musk to popřel a reagoval prohlášením, že Starlink nad Krymem vypnout nemohl, protože tam nikdy aktivovaný nebyl. Podle něj měli naopak ukrajinské úřady „nouzově žádat“ o zapnutí služby Starlink pro území až do krymského Sevastopolu. Sám Isaacson na síti X, bývalém Twitteru, později verzi miliardáře potvrdil.
  • Spory o munici s ochuzeným uranem. Americká vláda ve středu uvedla, že poprvé poskytne ukrajinské armádě náboje pro tanky Abrams obsahující ochuzený uran. Toto rozhodnutí odsoudila Moskva jako „zločin“. Podle ruských představitelů je to „další odraz šokující lhostejnosti Washingtonu k ekologickým dopadům užití tohoto typu munice“. Spojené státy toto prohlášení ve čtvrtek odmítly. Neexistuje podle nich důkaz, že by munice s ochuzeným uranem způsobovala rakovinu. Náboje s tímto materiálem už na Ukrajinu poslala Británie, tehdy Moskva také reagovala odmítavě.
  • Do Rumunska zřejmě dopadl ruský dron. O incidentu z noci na pondělí informoval prezident země Klaus Iohannis. Na rumunské území zřejmě dopadly části ruského dronu útočícího na ukrajinský přístav Izmajil na Dunaji. Bukurešť to několik dní kategoricky odmítala, až ve středu tuto možnost poprvé připustila.
  • Rusko-severokorejské vyjednávání. Ve Vladivostoku by se tento týden měl sejít ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský diktátor Kim Čong-un. Jednat budou o možných dodávkách zbraní a munice, které by Moskva mohla použít ve své válce proti Ukrajině. Putin bude od Kima žádat dělostřelecké granáty a protitankové střely, Severokorejský vůdce bude zase usilovat o pokročilé technologie pro satelity a ponorky s jaderným pohonem a také o potravinovou pomoc.
  • Miliardové půjčky Rusku. Ty měly podle Financial Times poskytnout čtyři největší čínské banky. Zatímco západní věřitelé působení v Rusku omezují nebo z něj odcházejí, na jejich místo se dere Peking, který se snaží propagovat jüan jako alternativní světovou měnu vedle dolaru. Investice finančních ústavů Bank of China, Industrial & Commercial Bank of China, China Construction Bank a Agricultural Bank of China v Rusku se tak do konce března letošního roku zvýšily na 9,7 miliardy dolarů. Na začátku roku 2022 tam přitom měly investice ve výši 2,2 miliardy dolarů, tedy 49,2 miliardy korun.
  • Celosvětový nárůst obětí kazetové munice. Převážně v důsledku ruské invaze na Ukrajinu se počet lidí zabitých nebo zraněných kazetovou municí v loňském roce celosvětově zvýšil osmkrát na více než tisíc. Zpráva Cluster Munition Coalition uvádí, že v důsledku využití munice v loňském roce zemřelo 353 lidí, z toho více než tři stovky na Ukrajině. Je to nejvíce od doby, kdy skupina před čtrnácti lety začala statistiku sestavovat. Téměř všechny oběti byli civilisté a tři čtvrtiny z nich byly děti, které často lákají ke hře nevybuchlé bomby. Na Ukrajině tuto zbraň minulý rok využívalo především Rusko, ve statistice proto nejsou zahrnuty případy použití americké kazetové munice, kterou od letošního července dostává Ukrajina.
  • Chorvatské přístavy se otevřely ukrajinskému obilí. Ukrajina přes ně od minulého týdne vyváží obilí a další zemědělské produkty. Další alternativní trasa má Kyjevu pomoci s exportem poté, co Rusko v létě odstoupilo od obilné dohody, která umožňovala bezpečný transport obilí přes Černé moře. Podle páteční tiskové zprávy britské vlády klesla ukrajinská kapacita pro vývoz obilí od července v důsledku ruských útoků zhruba o třetinu.
  • Střely ATACMS pro Ukrajinu. Ty mají dolet až tři sta kilometrů a zahrnovat by je mohl příští balíček americké vojenské pomoci. S odkazem na dva zdroje v administrativě prezidenta Joea Bidena o tom informoval americký server ABC News. Obsah zbraňového balíčku se však podle zdrojů ještě může změnit a rakety mohou na Ukrajinu dorazit až za několik měsíců.
  • Deset tanků Leopard 1. Ukrajina je obdržela od Dánska, Nizozemska a Německa, uvedla agentura Unian s odvoláním na oznámení velitelství dánských ozbrojených sil. To ohlásilo, že další tanky už jsou na cestě. Ty pocházejí z dob studené války mezi Západem a Sovětským svazem a vyrobilo se jich celkem 4700 kusů. Německá armáda je už zhruba dvacet let nepoužívá.
  • Odsouzený novinář. Prvním ruským novinářem odsouzeným za šíření lživých informací o válce „s využitím služebního postavení“ se stal Michail Afanasjev. Soud na Sibiři ho potrestal pěti lety a šesti měsíci ve vězeňském táboře za články o jedenácti příslušnících policejní pohotovostní jednotky, kteří odmítli odjet bojovat na Ukrajinu. Novináři za tvrzení, že policisté nebyli náležitě vyzbrojeni vinou prohnilosti velení, hrozilo až deset let odnětí svobody. Sám fakt, že policisté odmítli odjet válčit, je ale podle BBC nesporný. Devět z nich bylo kvůli tomu vyhozeno od policie, kvůli čemuž se nyní soudí.