Autor komentáře Václav Skoblík je obchodním ředitelem energetické společnosti UCED, která je součástí investiční skupiny Creditas miliardáře Pavla Hubáčka.
Po extrémním nárůstu cen elektřiny a zemního plynu v posledních dvou letech nastává doba hledání nové rovnovážné ceny za obě komodity. Odpovědi hledají jak velkoobchodní hráči pro své tradingové hrátky, tak zejména koneční spotřebitelé.
Loňský rok jasně ukázal, že Evropa má spolehlivých zdrojů vyrábějících elektřinu málo. Evropské státy musely řešit zastropování cen pro zákazníky i svou závislost na ruském plynu.
Zásadním se stal zkapalněný zemní plyn (LNG). Ten postupně nahradil potrubní plyn a díky existenci LNG terminálů začal do Česka proudit z řady zemí. Důležitým se pak stal plyn z Norska s téměř čtvrtinovým podílem na celkových dodávkách a plyn z USA s absolutně nejvyšším nárůstem dodávek.
Po extrémním nárůstu v letech 2021 a 2022 začala výše plateb za obě komodity významně klesat. Velkoobchodní ceny elektřiny pro rok 2024 jsou tak na úrovni před zahájením konfliktu na Ukrajině.
Co ale pomůže snížení cen pro spotřebitele? Plánovaný a dotovaný masivní rozvoj obnovitelných zdrojů v celé Evropské unii to podle mě nebude.
Příkladem jsou fotovoltaické elektrárny (FVE), jejichž efektivita výroby patří v našich geografických podmínkách v Evropě mezi podprůměrné. Faktem je, že klima například ve Španělsku je pro ně mnohem vhodnější, sluneční radiace a množství vyrobené elektřiny je tam téměř dvojnásobná.
Například v lednu je ve Španělsku objem energie vyprodukovaný fotovoltaickými elektrárnami vyšší než celkové množství, které tyto elektrárny získají v Česku během srpna. A byť je Španělsko větší země, je jasné, že zejména v zimě musí elektřina v našich sítích chybět.
Pro velkoobchodní ceny elektřiny je situace obdobná – nadále výrazně klesají. Od počátku roku se na burze v Německu snížila cena dodávky na rok 2024 z více než 220 eur/MWh na aktuálních 135 eur/MWh s potenciálem dalšího poklesu.
Namísto velkoobchodních cen 50 eur/MWh z roku 2020 a 2021 jsme svědky vytvoření nové rovnovážné výše – 120 eur/MWh. Ceny pro rok 2024 této hodnoty zatím nedosahují, pro roky 2025 až 2026 jsou však ceny elektřiny na německé burze EEX již okolo hranice 100 eur/MWh a plynu 40 eur/MWh.
Cenu elektřiny ovlivňují i platby za uměle vytvořený produkt – povolenky CO2. Zvýšení ceny povolenek o dvacet procent od začátku roku 2022, kdy stály 77 eur/MWh a o 570 procent od roku 2020, kdy vyšly na 18 eur/MWh, je alarmující.
Bohužel se, i díky našemu předsednictví, nepodařilo zamezit spekulacím a ceny povolenek třeba jen dočasně stabilizovat. Povolenky tak zůstávají významným neřízeným rizikem, ale i stále jednoduše realizovatelným potenciálem ke snížení ceny elektřiny o stovky korun za megawatthodinu.
Díky povolenkám nelze vyloučit ani situaci, kdy se z uhelných zdrojů stanou na několik let takzvané závěrné elektrárny, které definují celkovou tržní cenu elektřiny. Najdeme pro to hned několik důvodů.
Prvním je vysoký nárůst spotřeby díky elektrifikaci obecně. Zvýšení spotřeby elektřiny na e-mobilitu a přechod vytápění z plynu na tepelná čerpadla budou poptávku nadále zvyšovat. V Česku se předpokládá nárůst spotřeby z 60 TWh za rok na 100 TWh za rok. Stejný trend budeme sledovat v celé Evropské unii.
Nesmíme zapomenout ani na to, že po ukončení provozu jaderných elektráren v Německu a postupném odstavování uhelných zdrojů obecně bude nedostatek elektřiny pro krytí základního zatížení. Import chybějícího množství nebude možný – tento scénář bude panovat v celé Evropě.
Vývoj cen povolenek bohužel nelze předvídat. A největší nejistotou zůstává geopolitická situace. Každá změna bude trhem brána jako negativní signál, který může vystřelit ceny plynu i elektřiny opět vysoko.
Zprávy o odstavení jádra v Německu a neutuchající podpora obnovitelných zdrojů, kterou zaplatíme my všichni, snížení cen na rok 2024 nepřinesla.
Rok 2023 je zatím z energetického hlediska ve znamení stabilizace. Zákazníci přesto musí počítat s tím, že, i když se neobjeví žádný negativní signál, a ten nelze vyloučit, jejich náklady na energie budou v následujících letech minimálně dvojnásobné oproti rokům 2020–2021.