Evropská komise neprodloužila embargo na dovoz ukrajinského obilí do pěti unijních států, některé z nich zavedou své. Severokorejský vůdce Kim Čong-un byl na návštěvě v Rusku a pro ukrajinské obilí dopluly první dvě lodě od odstoupení Ruska od obilné dohody. Co přinesl uplynulý válečný týden?
- Ukrajina dobyla zpět čtyři těžební plošiny u Krymu, které Rusko okupovalo od roku 2015. Podle serveru Ukrajinska pravda to v pondělí uvedla vojenská rozvědka. Plošiny, které slouží k dobývání ropy a plynu, Rusko po rozpoutání války proti Ukrajině využívalo podle rozvědky jako heliporty a umístilo na ně radary.
- Česko využívá stále více ruské ropy. V první polovině letošního roku činil podíl ropy dovezené prostřednictvím ruského ropovodu Družba kolem 65 procent. V loňském roce byl okolo 56 procent a v předchozích letech ještě nižší, uvedla v pondělí mluvčí státní společnosti Mero Barbora Putzová. Podíl ruské ropy je tak nejvyšší minimálně od roku 2012. V Evropské unii od loňska platí zákaz dovozu ropy z Ruska, Česko má při využití ropovodu Družba výjimku.
- Vysočina bude financovat rehabilitační centrum. Krajští zastupitelé v úterý rozhodli, že se Vysočina bude podílet na financování rehabilitačního centra v užhorodské nemocnici. Má sloužit ukrajinským vojákům zraněným ve válce. Kraj Vysočina poskytne 5,5 milionu korun. Spolu s ním část nákladů uhradí i další české kraje a ministerstvo zahraničí. Zřízení centra vyjde na 325 milionů ukrajinských hřiven, tedy asi 200 milionů korun.
- Ukrajinská společnost Antonov rozšiřuje výrobu dronů, a v reakci na ruskou invazi tak diverzifikuje svou dosud dominantní produkci dopravních letadel. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na prezentaci ukrajinského holdingu zastřešujícího zbrojního průmysl.
- Dánsko dodá Ukrajině vojenské vybavení v hodnotě 5,8 miliardy dánských korun, v přepočtu asi 800 milionů dolarů. Podle dánského ministerstva obrany bude nový balíček zahrnovat mimo jiné tanky, bojová vozidla pěchoty, munici a protiletadlová děla.
- Stavba krytů v Rumunsku. Rumunsko začalo na jednom místě u hranic s Ukrajinou stavět protiletecké kryty poté, co se na rumunské straně hranice našly úlomky dronu. Ty podle Bukurešti vypadají jako části bezpilotních letounů používaných ruskou armádou. Ruské síly od léta opakovaně útočí na ukrajinský přístav Izmajil na řece Dunaj, která tvoří hranici Ukrajiny a Rumunska. O výstavbě krytů v úterý informovala agentura AFP.
- Výcvik na amerických stíhačkách. První ukrajinští piloti by mohli zakončit výcvik na amerických stíhačkách F-16 ve Spojených státech před koncem letošního roku. Na bojových misích ale budou moci létat až za delší dobu. Podle agentury AP to v úterý řekl ředitel americké letecké národní gardy Michael Loh. Výcvik bude podle něj probíhat v Tusconu v Arizoně a ukrajinští piloti by tam měli dorazit v říjnu.
- Ukrajina téměř dokončila opravy svých energetických systémů po ruských náletech na energetickou infrastrukturu a je připravena na nadcházející zimu. Oznámil to ve středu šéf společnosti Ukrenerho, která je provozovatelem energetické sítě. Ruské útoky raketami a drony vedly k přerušení dodávek elektřiny a plánovaným výpadkům, které měly omezit spotřebu energie, uvedla agentura Reuters.
- Škody od odstoupení od obilné dohody. Ruské útoky od odstoupení od obilné dohody poškodily více než stovku zařízení v ukrajinských přístavech. Vývoz ukrajinského obilí klesl o téměř tři miliony tun měsíčně, uvedl ve středu ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov podle agentury Reuters. Rusko 18. července odstoupilo od dohody, která navzdory válce umožňovala bezpečný vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů.
- Výbuchy na Krymu. Sevastopolem na Ruskem obsazeném poloostrově Krym otřáslo během noci na na středu několik výbuchů, informovala agentura Unian. Ukrajinci ve městě zasáhli loděnici, kde vypukl požár a nejméně 24 lidí utrpělo zranění, uvedl šéf správy města Michail Razvožajev.
- Severní Korea může dodat Rusku poměrně velké množství munice pro jeho válku na Ukrajině. Výměnou za to od Moskvy očekává zejména potravinovou pomoc. Ruskému vydání zpravodajského serveru BBC to ve středu řekl analytik Fjodor Tertickij z Kukminské univerzity v jihokorejském Soulu. Podle něj bude mít ale rozhodující slovo Čína. Severokorejský lídr Kim Čong-un Rusko navštívil během minulého týdne.
- Pentagon sestavuje a posílá na Ukrajinu nový tým, který tam bude dohlížet na používání prostředků z americké pomoci. Washington tak reaguje na stále hlasitější volání republikánů po důslednějším dohledu nad nakládáním s americkými prostředky. Spojené státy dosud Kyjevu na obranu před ruskou agresí poskytly pomoc ve výši 43,7 miliardy dolarů, tedy 993 miliard korun, uvedl server CNN.
- Ukrajinská centrální banka podruhé za sebou snížila úrokové sazby, aby podpořila oživení domácí ekonomiky, kterou tvrdě zasáhla ruská vojenská invaze. Banka ve čtvrtek snížila svůj základní úrok o dva procentní body na dvacet procent. V červenci základní úrok zredukovala z 25 na 22 procent, uskutečnila tak první snížení úroků od začátku invaze z konce loňského února.
- V Kyjevě se otevřela kancelář Mezinárodního trestního soudu. Na sociálních sítích to oznámil ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin, podle něhož je kyjevská kancelář největším pracovištěm soudu mimo jeho sídlo v nizozemském Haagu. Kyjevská kancelář soudu se podle Kostina zaměří na vyšetřování ruského působení na Ukrajině. Rusko pokračuje už přes rok a půl v invazi na Ukrajinu.
- Evropská komise neprodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Komise uvedla, že díky práci příslušné koordinační platformy a dočasným opatřením zavedeným v květnu zmizela narušení trhu v pěti členských státech EU, které zákaz uplatňují. Embargo vypršelo o půlnoci z pátku na sobotu, ale Maďarsko, Polsko a Slovensko potvrdily, že budou jednostranně pokračovat v omezení dovozu, které údajně chrání jejich zemědělce. Rozhodnutí Evropské komise uvítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
- Zákaz vjezdu. V Polsku v neděli začal platit zákaz vjezdu pro všechny osobní automobily s ruskou poznávací značkou. Krok, který Varšava oznámila v sobotu, je v souladu s posledními sankcemi Evropské unie uvalenými na Rusko v souvislosti s jeho invazí na Ukrajinu. Podobná opatření v posledních dnech zavedlo i Finsko a pobaltské státy.
- Do ukrajinských černomořských přístavů v neděli dopluly pro obilí dvě nákladní lodě, napsal server Interfax-Ukrajina. Jsou to první plavidla, která do přístavů v Oděské oblasti vplula od začátku ruské invaze na Ukrajinu, aniž přitom využila koridor ustanovený takzvanými obilnými dohodami. Rusko od těchto dohod letos v červenci odstoupilo a opakovaně hrozí, že bude pokládat lodě plující do ukrajinských přístavů za vojenské cíle.
