Možná už vás kroky či jízda autem zavedly do brněnského wellnessu Maximus Resort, olomoucké či liberecké zoologické zahrady nebo jste strávili rodinné odpoledne v jihomoravském akvaparku Pasohlávky.
Spojujícím prvkem zmíněných destinací jsou těžko přehlédnutelné obrovské skalní masivy. A i když vypadají jako pravé, vůbec tomu tak není. Je to dokonalá kopie navozující věrnou iluzi. „Jsme schopni udělat tak věrnou kopii skály, že ji nerozeznáte ani okem, ani dotykem,“ vypráví zakladatel firmy Bamboo Design v dílně na kraji Prahy.
Matouš Růžička dává se svými kolegy unikátní tvář nejen vodním a saunovým světům, ale čím dál více i soukromým zahradám či samotným rodinným domům – a často také rezidencím miliardářů z žebříčku Forbesu, mezi které patří například František Piškanin.
„Dnes jde o jakousi exkluzivitu, mít na zahradě jeskyni, útes nebo vodopád, ze kterého se dá skákat. Ocení to nejen děti,“ říká Růžička, zatímco si v dílně prohlížím metr krát metr velké dlaždice s texturou. Navozují pocit, že stojím v přírodě vedle pravé skály, která se do současné podoby formovala tisíce až miliony let.
Tahle ale vyrostla během pár dnů a mně nedá, abych si iluzi nezažil i na vlastní kůži. Za chvíli už konečky prstů přejíždím po plastice, která bude v budoucnu zdobit interiér jednoho z rodinných domů – a musím dát za pravdu, že iluze se dotykem stává dokonalou. Jen tedy necítím tolik chladu jako v přírodě.
Zakladatel Bamboo Design Matouš Růžička
Na co tedy sahám? Na umělou plastiku vytvořenou ze stříkaného betonu. Technika, která je od sedmdesátých let známá hlavně ve Spojených státech, se k nám ale ve velkém nikdy nedostala. Až teď.
„Je to trend, který k nám přišel z Ameriky, kde jsou kolem většiny bazénů vytvořeny podobné skály. V Česku máme kolem bazénu tak maximálně terasy. Ale už se to mění,“ pozoruje Růžička rostoucí zájem trhu.
Jeho cesta ke stříkanému betonu ale nebyla přímočará. Nejdříve začal se svými parťáky dovážet bambus z Indonésie a stavět z něj zahradní doplňky včetně pergol pro soukromé klienty, ale i vybavení zoologických zahrad – do zahrad soukromých se totiž s bambusem nakonec neprosadili.
„Zjistili jsme, že o bambus zde není velký zájem, protože se do našich zeměpisných šířek moc nehodí. Po několika letech neúspěšného pokusu o podnikání jsme proto přemýšleli, jakým směrem se dál vydáme,“ vzpomíná.
Tehdy zrovna určovali podobu nového výběhu pro libereckou zoologickou zahradu a narazili na člověka, který měl ze zahraničí zkušenosti právě se stříkaným betonem. Tedy s technikou, pomocí které na předem připravenou ocelovou konstrukci potaženou pletivem nastříkáte slabou vrstvu betonu a voilà – umělá plastika či skalní masiv je na světě.
„Od nového kolegy jsme se tehdy dozvěděli, že výběhy zoologických zahrad po celém světě se dělají ze stříkaného betonu. Tak jsme se rovnou v Liberci zeptali, jestli něco podobného nechtějí,“ říká Růžička. A v Liberci chtěli.
Před Bamboo Design tak ležela první zakázka, která udala směr i rytmus zcela nové byznysové kapitoly. „Najednou jsme měli produkt, který zde byl dost unikátní,“ konstatuje zakladatel firmy, kde dnes pomocí speciálních scannerů a dalších technologií dokážou přenést naprosto přesnou podobu jakékoliv přírodní skály včetně pórů i puklin do zahrad či domů.
Na své zahradě tak můžete mít kousek Čertových hlav, Adršpašských skal nebo třeba kus Velké čínské zdi.
Ve finále se touto metodou nedělají jen atrapy všeho kamenného, ale překvapivě také stromů. Právě ty můžete vidět ve výbězích zvířat v olomoucké nebo liberecké zoo, aniž by vás napadlo, že kmen není ze dřeva, ale z betonu. Obarvení včetně patřičné patiny dokonale vykresluje iluzi opravdového stromu.
Na jedné straně unikátní produkt, který ale nikdo neznal. To byla v podstatě největší překážka pro rychlý rozjezd nového byznysu. Dnes už se situace začíná obracet a kromě zoologických zahrad se o technice dozvídají i soukromí klienti, na které se Bamboo Design aktuálně zaměřuje.
Skalní masiv ze stříkaného betonu v chorvatském akvaparku miliardáře Františka Studénky
Skály u bazénu rodinného domu v Ostravě
Umělá skála v interiéru apartmánu You and Me
Polyfunkční dům Holport 2 v pražských Holešovicích
Jeskynní sauna v brněnském Maximus Resort
Umělé čedičové varhany v olomoucké zoo
Umělý skalní masiv nad línou řekou v Aqualandu Moravia Pasohlávky
Replika himalájské zdi z betonu v Lešné
Ze zoologických zahrad česká firma postupně vycouvala – na trhu se objevila levnější a podle Růžičky méně kvalitní konkurence z Polska, se kterou nechce bojovat cenou. Se svým týmem, který při ročním obratu do patnácti milionů korun čítá deset lidí, se soustředí zejména na kvalitu tvaru a textury skal.
I proto jeden metr čtvereční umělé duté skály vyjde minimálně na deset tisíc korun. Pokud by klient chtěl přesnou kopii skály například z Kokořínska nebo Santorini, cena za metr šplhá až na dvojnásobek. Výjimkou není ani vnitřní instalace: například v jedné luxusní rezidenci v pražské Troji vzniklo takzvané paludárium, doplňující velký obývací pokoj s komorně znějícím vodopádem a tropickými rostlinami.
„Konkrétně u skal jsou nekonečné možnosti. Vždy jde o jiný typ, jiný druh kamene, kombinujeme ji s vodopádem, flórou, někde jsou převisy, skalní jeskyně a podobně. Každá stavba je prostě unikátní,“ rozplývá se Matouš Růžička a ukazuje na makety skal v Kutné Hoře nebo v milovickém zážitkovém parku Mirakulum.
Každý takový projekt je nejdříve vytvořen ve zmenšeném měřítku a teprve po precizním namodelování nabíhá tým sochařů, svářečů, statiků a stříkačů betonu přímo na finální místo. Tam tráví i několik měsíců, jako tomu bylo v případě výstavby akvaparku 81. nejbohatšího Čecha Františka Studénky v chorvatské Poreči.
Projekt zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži v kategorii nejlepší veřejný bazén pro rok 2019. „To jsme dělali půl roku. Byla to pro nás zásadní zakázka, od které jsme se odpíchli do soukromého sektoru,“ přidává se do debaty Jan Karafiát, který má na starosti hlavně statiku každého projektu.
Jan Karafiát (vlevo) a Matouš Růžička v dílně Bamboo Design
„Teď se snažíme posouvat vyloženě do architektury. Oslovil nás například developer, který staví celou rezidenční vesničku. A v ní chce mít skály, vodopády a tak podobně. Už jde o příklad propojení architektury s našimi prvky, se kterými se počítá od samotné studie projektu,“ vypichuje jednu z podstatných změn na trhu.
Bamboo Design už také navázala spolupráci s českým architektem Stanislavem Fialou a rozměrnými venkovními plastikami se podílela na fasádě domu Holport II, který se stal další dominantou pražských Holešovic.
Foto Bamboo Design
Polyfunkční dům Holport 2 v pražských Holešovicích
Bambus ale v názvu firmy, navzdory vývoji ke stříkanému betonu, zůstane – Bamboo Design už má na trhu své jméno. Matouš Růžička přitom firmu nechce nechat vyrůst do přílišné velikosti a spíše by rád udržoval jejího kamarádského ducha, aby se všichni mohli soustředit na kvalitu a netříštit pozornost mezi více projektů najednou.
„Dříve jsme měli pocit, že nám kvůli odmítnutí okamžitého zhotovení zakázky něco uteče, ale dnes už vidíme, že si lidé umí počkat,“ uzavírá naše setkání mezi skalami.
