skip to main content
AdVoice

Firmy se učí využít zbytkové teplo ze spalin, vysvětluje šéf Almeva East Europe

V době výrazného růstu energií hledají firmy způsoby, jak snižovat své náklady. Jedním z efektivních řešení, u něhož je nezanedbatelné i ekologické hledisko, je i takzvané heat recovery neboli zpětné získávání tepla.

Proč teplo vypouštět do vzduchu, když jej lze zpracovat. Využívání odpadního tepla není myšlenka 21. století, první zmínky na­jdeme již o dvě stě let dříve, kdy se zbytko­vé teplo začalo používat pro předehřívání vstupních surovin do výroby.

V minulém sto­letí se tento princip využíval ve většině prů­myslových odvětví. Neustálý tlak na snižová­ní emisí, růst cen energií a zároveň aktuální prudký rozvoj technologií znamená, že ná­vratnost systémů pro zpětné získávání tepla může být už po dvou letech používání.

„Heat recovery systémy jsou navrženy tak, aby provoz a výrobu nikterak neomezovaly. Pokud je potřeba některou část vyčistit nebo provést servis, výroba se nezastavuje a běží dál – systém je připojen přes přemostění – bypass.

Před samotným návrhem rekuperač­ního systému je potřeba pouze vědět, kde se získané teplo využije,“ vysvětluje Pavel Mare­ček, šéf švýcarsko-české společnosti Almeva East Europe, která vyrábí a distribuuje zejmé­na špičkové komíny, spalinové systémy a sys­témy pro odkouření.

Firmám Almeva rovněž dodává na klíč heat recovery systémy od dánského výrob­ce Exodraft. Mezi typické firmy, které zpětně získávají teplo, patří pekárny, slévárny, zpra­covatelé kovu, výrobci nápojů, pivovary, pa­pírny, automobilky, lakovny nebo například pražírny kávy.

„Systémy zpětného získávání tepla je mož­né připojit na řídicí systémy výroby a díky tomu je lze neustále monitorovat. Hlavní efekty jsou dva – ekologický –, to znamená snížení energie a emisí CO2, a ekonomický, kdy návratnost investic je už zhruba po dvou až pěti letech provozu při dnešních cenách energií,“ říká Pavel Mareček.

„Ceny energií meziročně neustále rostou, takže návratnost vložených investic je s ohle­dem na tento fakt podstatně kratší. Navíc zákazník využití energie a úspor za dané ob­dobí vidí na displeji počítače a snadno zjistí, kolik energie každý měsíc uspoří,“ připomíná Mareček.

Bez zajímavosti není ani fakt, že ztrá­ta energie ze spalin nebo jiného tepelného procesu je obvykle kolem 15 až 20 %, při­čemž účinnost hlídají teplotní a tlaková či­dla. Vzhledem k tomu, že tyto systémy jsou schopny obnovit až 90 % tepla, je ztrátovost pouze dvouprocentní.

Zbytkové teplo navíc ohřeje vodu, kterou lze ve firmě dále využí­vat k lokálnímu i dálkovému vytápění, zpět­nému využití ve výrobě nebo k ohřevu vody pro mytí či úklid.

Společnost Exodraft, kterou v Česku vý­hradně zastupuje firma Almeva East Europe, již provedla stovky instalací heat recovery systémů v rám­ci celé Evropy. České zastoupení realizuje projekty nejenom v tuzemsku, ale rovněž na Slovensku, v Litvě nebo v Bulharsku.

A jaká je životnost zařízení pro zpětné zís­kávání tepla? „Systém jako takový je navržen z trvanlivých materiálů, a pakliže se pravidel­ně provádí jeho údržba, životnost je více než čtvrtstoletí,“ dodává šéf Almeva.

Almeva a. s
Šýcarsko-česká společnost se sídlem v moravských Želešicích je součástí skupiny Almeva, zabývající se výrobou a distribucí komínů, komínových a spalinových systémů. Druhá největší firma v oboru v České republice nabízí největší sortiment komínů a odkouření, spalinové ventilátory Exodraft, výpočetní software Kesa Aladin pro dimenzaci spalinových cest.