Pochází z obchodního rodu, svůj byznys založil už ve dvaceti letech, patří k největším africkým filantropům a od samého počátku s přehledem vévodí žebříčku nejbohatších Afričanů. Seznamte se Alikem Dangotem.
Afričtí miliardáři mají za sebou úspěšný rok a zároveň jeden velký milník. Podle aktuálního žebříčku nejbohatších lidí světa amerického Forbesu souhrnné jmění dnes dvaadvaceti dolarových miliardářů z kontinentu vůbec poprvé v historii překročilo sto miliard dolarů.
Za pětinou této hodnoty stojí pouze jeden z nich. Neochvějný vládce žebříčku nejbohatších Afričanů už od jeho vzniku v roce 2011, zakladatel obřího konglomerátu Dangote Group, obchodujícího s cementem, ropou, uhlím, ale i textilem nebo zemědělskými produkty, a první Afričan, který se dostal do první stovky nejbohatších lidí světa – Nigerijec Aliko Dangote.
Podnikateli, který za týden, 10. dubna, oslaví své osmašedesáté narozeniny, se odhadované jmění meziročně zvýšilo z 13,4 miliardy na 23,9 miliardy dolarů a drží si bezpečný odstup od nižších stupňů vítězů. V celkovém žebříčku světových dolarových miliardářů mu patří 83. pozice.
„Je to velmi, velmi velká úleva,“ řekl Aliko Dangote v únoru americkému Forbesu, když jeho rafinerie v Lagosu prošla všemi regulačními překážkami a mohla postupně navyšovat kapacitu až na své maximum.
Rafinerie v Lagosu je totiž Dangoteho největším životním projektem, na kterém pracuje už více než dekádu, ale až nyní si může začít vychutnávat její sladké plody. A s ním i celá Afrika. Ta díky ní získá „schopnost rafinovat vlastní ropu a tím vytvářet bohatství a prosperitu pro své obrovské obyvatelstvo“, jak uvedl samotný Dangote pro Forbes.
Aliko Dangote se narodil v dubnu roku 1957 Mariyi Sanusi Dantatě a Mohammedu Dangotemu. Příslušník etnické skupiny Hausa a praktikující muslim měl to štěstí, že během svého života nemusel řešit to, co valná většina Afričanů – chudobu.
Jeho předkové z matčiny strany totiž patřili už za britské koloniální nadvlády k prosperujícím karavanním obchodníkům. Dědeček Alhaji Sanusi Dantata se významně podílel na Dangoteho výchově a vtiskl mu podnikatelského ducha. Když bylo Dangotemu osm let, ukázal své obchodní cítění tím, že za kapesné od dědečka nakoupil sladkosti, které nechal se ziskem prodat ostatním.
A to, co měl ve vínku, praktikoval i ve svém raném dospělém životě. V byznysu jej zpomalilo jen studium na islámské univerzitě al-Azhar v Káhiře, které dokončil v roce 1977. Ve svých dvaceti letech se vrátil do rodné Nigérie.
Tam s pomocí půjčky od svého otce ihned založil firmu, která obchodovala s komoditami, jako byly stavební materiály, převážně cement. Později studoval i na prestižní univerzitě Almeda University v USA.
Už v roce 1981 jeho firma pohltila několik dalších společností, čímž založil skupinu Dangote Group, kterou z pozice majitele i generálního ředitele vede dodnes. Jeho impérium se tak postupem dekád rozrostlo do potravinářství, a to včetně cukru, soli, pšenice nebo těstovin, vlastní ale i logistické a stavební firmy a tak dále.
Dangote je dnes kromě jiného největším producentem cementu v Africe s výrobními závody v několika zemích. Tento sektor přispěl k jeho obrovskému bohatství, které bobtnalo s jeho obchodními úspěchy.
„Nebojím se ničeho,“ řekl před lety v rozhovoru pro televizi CNN.
Jak sám uvedl v minulosti v jednom z dalších rozhovorů, svůj první soukromý tryskáč si koupil už ve svých čtyřiadvaceti letech, v třiatřiceti si nechal postavit obrovský palác v nejbohatší čtvrti Lagosu Ikoyi, ve kterém žije dodnes.
V žebříčku nejbohatších lidí světa amerického Forbesu se poprvé objevil v roce 2008, od roku 2011 pak začal kralovat každoročnímu žebříčku čtyřiceti dolarových miliardářů na africkém kontinentu. Doposud jej nikdo nesesadil. A horkotěžko se to někomu brzy povede.
Dangote totiž letos zařadil pomyslnou první kosmickou rychlost. Alespoň pokud jde o jeho jmění. To se mu meziročně téměř zdvojnásobilo. Důvodem je spuštění zmiňované rafinerie.
Zdroj Forbes US
Rafinerie ve státě Lagos je jeho největším životním projektem, který nemá dopad jen na jeho jmění, ale i na rozvoj celé Afriky. V roce 2013 se stal iniciátorem tohoto projektu ve snaze vyřešit krizi s pohonnými hmotami v Nigérii a od té doby do něj investoval přes dvacet miliard dolarů.
Paradoxem totiž je, že zatímco Nigérie patří k největším producentům ropy na světě, je stále z většiny závislá na dovozu rafinovaných ropných produktů. V zemi totiž chyběla rafinerie na zpracování ropy. Vedle ní pak rovnou postavil i elektrárnu a také závod na výrobu hnojiv.
Dangote ale po celou dobu výstavby rafinerie i před jejím samotným spuštěním bojoval zejména s úředníky, kteří mu start produkce vzhledem k přísným regulacím a odmítavým dílčím postojům k udělení povolení několikrát odložili. Otevřena byla až před dvěma lety, v květnu 2023, ovšem pouze s omezenou kapacitou.
Do měsíce by už z ní ale měly rafinované ropné produkty proudit ve velkém. Kapacita rafinerie 650 tisíc barelů denně nejenže pokryje nigerijskou spotřebu paliv, ale ještě z ní zbude na export. Projekt také přinesl zaměstnání tisícům lidí.
Ne vždy ale Nigerijci Dangoteho vnímali pozitivně. Nejvíce kritiky se na něj snášelo před devíti lety, když se jeho jméno objevilo v takzvaných Panama Papers, tedy uniklých dokumentech, jež poukazovaly na bohaté lidi, kteří své jmění ukládají do neprůhledných offshorových společností. Jeho rodina přitom byla spojena se třinácti takovými firmami.
Dangote, který má čtyři dcery ze dvou manželství, je ale na druhou stranu známý tím, že patří k největším africkým filantropům. Už v roce 1994 založil nadaci Aliko Dangote Foundation, která se zaměřovala zejména na řešení podvýživy dětí, ale také na boj s viry, jako je dětská obrna, ebola nebo v poslední době i covid-19.
Za to i za celkový byznysový přínos celé Nigérii si vysloužil mnoho ocenění i vyznamenání. Asi největší poctu získal v roce 2011, kdy byl za uznání svého přínosu k hospodářskému rozvoji Nigérie jmenován velkokomandérem Řádu Nigeru (GCON), což je druhé nejvyšší nigerijské vyznamenání.
„Afrika je nejrychleji rostoucím ekonomickým regionem na světě. Toto je správné místo pro investice,“ vyjádřil jako správný patriot své neskonalé přesvědčení o zářné budoucnosti Afriky v nedávném rozhovoru pro Bloomberg.
