Třetina obyvatel Česka se domnívá, že umělá inteligence bude mít v následujících pěti letech alespoň malý vliv na jejich zaměstnání. Největší dopad předpokládají u profesí softwarových inženýrů, grafických designérů a novinářů.
Vyplývá to z výzkumu, který provedla společnost Ipsos ve spolupráci s katedrou žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Data dále ukazují, že pětina respondentů si už vyzkoušela systém na bázi umělé inteligence ChatGPT. Užitečným ho shledává sedm z deseti z nich.
Čtyři z deseti respondentů si myslí, že na jejich práci umělá inteligence vliv mít nebude. Téměř čtvrtina dotázaných, tedy třiadvacet procent, si zatím není jistá nebo uvedli, že se jich problematika netýká.
Vliv na své zaměstnání nejčastěji očekává generace lidí do čtyřiatřiceti let věku, počítá s ním šestapadesát procent z nich.
U softwarových inženýrů, grafických designérů či novinářů předpokládá alespoň nějaký vliv umělé inteligence na práci přes sedmdesát procent respondentů.
Naopak nejmenší vliv očekávají lidé u právníků a učitelů. Nicméně i zde si nadpoloviční většina obyvatel myslí, že i tyto profese zasáhne rámcová změna.
Více než polovina dotázaných, to je 56 procent, se domnívá, že systémy umělé inteligence sice novináře nenahradí, ale v následujících pěti letech se rozvine hybridní vztah robota a člověka. Ještě na jaře přitom předpokládalo hybridní vztah novinářů s umělou inteligencí 41 procent lidí.
V Česku podle provedeného průzkumu mírně stoupá zájem o chatovací systém ChatGPT. Zatímco letos v dubnu si ho vyzkoušelo patnáct procent lidí, v listopadu jich bylo o šest procent více.
Hlavními uživateli chatbotu jsou lidé do čtyřiadvaceti let věku. „S nástupem generativní umělé inteligence se ukazuje nová dělicí linie v populaci, která je kolem třicátého roku věku,“ uvedl k tomu hlavní řešitel výzkumného projektu Václav Moravec z Katedry žurnalistiky.
Nejčastějším důvodem, proč si lidé ChatGPT vyzkoušeli, byla zvědavost, ta činí osmdesát procent, či zábava sedmdesát procent.
Téměř pětina oslovených uživatelů, tedy devatenáct procent, uvedla, že ho použili i jako společníka v okamžicích samoty. Studenti využívali ChatGPT častěji pro úkoly v práci nebo ve škole, připustilo to 81 procent z nich.
„Kolem nástroje ChatGPT a jeho funkcionalit byl v posledním roce poměrně velký mediální rozruch, i proto ho část lidí zkusila pouze ze zvědavosti. I tak se ale ukazuje, že především pro nejmladší generaci se tyto systémy mohou stát novou normou. Jsou jim otevřenější a častěji se s nimi nebojí experimentovat s ohledem na různé příležitosti,“ sdělil Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
Užitečným shledává ChatGPT 69 procent z těch, kteří si systém vyzkoušeli. Desetinu lidí se zkušenostmi s ChatGPT přesvědčil systém do té míry, že ho využívají i několikrát denně. Naopak více než třetinu lidí, kteří si systém vyzkoušeli, první zkušenost odradila a již systém dále nepoužívají.
Do výzkumu se v druhé polovině letošního října zapojilo 1025 respondentů starších osmnácti let.
