Akcie na světových trzích, které zažily v minulém týdnu další dramatický propad, zřejmě stále ještě nenašly své dno. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Důvodem bylo především razantní zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech. Další vývoj bude podle nich záležet hlavně na měnové politice centrálních bank a na postupu války na Ukrajině.

„Nejhorší týden od března 2020 a od začátku roku za sebou mají akciové burzy ve Spojených státech. Akciový index S&P 500 klesl o 5,8 procenta se všemi jedenácti sektory v červených číslech. Ze svých maxim je již o 24 procent níže a podobně jsou na tom také další světové akciové indexy,“ řekl analytik XTB Štěpán Hájek.

Hlavní německy index DAX klesl minulý týden o 4,69 procenta. Svezl se především na negativní náladě z USA. Ta začala dělat investorům problémy hned na začátku minulého týdne, kdy trhy začaly ‚naceňovat‘ možnost rychlejšího zvyšování úrokových sazeb, k němuž se chystá americká centrální banka.

Prostředí, ve kterém se nyní nacházejí akciové trhy po celém světě, je podle Hájka diametrálně odlišné od toho, které by mělo postavit základy pro udržitelný růst. Vysoká inflace zvyšuje náklady společnostem, které čelí nižší poptávce kvůli příliš vysokým cenám a ty spotřebitel už není ochoten akceptovat.

Z trhu mizí likvidita levných peněz, rostou úrokové sazby a Fed začal program kvantitativního utahování. Utahování měnové politiky do zpomalující ekonomiky může způsobit nejen další propady, ale také udusit trh klidně na několik dalších měsíců, dodal Hájek.

„Trhy prozatím na dně nejsou. Zpřísňování politiky centrálních bank znamená změnu tržního režimu. Vysoké valuace řady firem nejsou ve světle vyšších úroků nadále ospravedlnitelné,“ souhlasil analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Obrat podle něj nenastane, dokud nebude vidět, že medicína centrálních bank zabírá a inflace zpomaluje. Jakmile by se tento trend potvrdil, mohly by burzy opět posilovat. Nicméně Pfeiler neočekává, že by akcie například v ročním horizontu překonaly maxima z konce roku 2021.