Když začalo být jasné, že Donald Trump vyhrál americké prezidentské volby, vypadalo to, že se investoři zbláznili. Jako by na světě nezbýval nikdo, kdo by neměl vsazeno na americké akcie. Tahle sázka ale, diplomaticky řečeno, nedopadla nejlépe. Index S&P 500 předvedl od začátku Trumpova prezidentování nejhorší výkon od roku 2009, kdy vstoupil do Bílého domu Barack Obama.
Byly investorské předpoklady tak chybné? Akcioví investoři očekávali, že po čtyřech letech zpřísňujících se regulací přinese vítězství Donalda Trumpa naopak částečnou deregulaci, menší přímou i nepřímou daňovou zátěž pro podnikatele a zelenou v energetické politice firem.
Než se začnete smát naivitě investorů, připomeňme, že první dva měsíce první Trumpovy vlády akcie největších amerických firem skutečně předváděly lepší výkon, než tomu bylo před tím u Obamy a později za Bidena. Ještě v lednu na setkání ekonomických elit ve švýcarském Davosu se hovořilo o nastupující zlaté éře pro americké podnikání.
Jenže chyba lávky. Index amerických firem s největší tržní kapitalizací, tedy S&P 500, odepsal od začátku druhého Trumpova prezidentování zhruba 6,5 procenta. Horší výsledek startu své kariéry v Bílém domě mezi posledními americkými prezidenty předvedl jen George W. Bush s Barackem Obamou. Tady je však třeba dodat, že Baracku Obamovi zkomplikovala začátek jeho prezidentské kariéry finanční krize, která odstartovala ještě před jeho nástupem.
Ještě horší výsledek pak předvádí technologickými společnostmi více zatížený trh NASDAQ, který před tím na křídlech investorského nadšení z umělé inteligence stoupal nadzvukovou rychlostí ke hvězdám.
Index NASDAQ Composite ztratil od začátku Trumpova druhého prezidentování více než 10,5 procenta, podobně je na tom ale i index Russell 2000, který odráží výkon amerických firem s malou kapitalizací. Elitnější výběr v podobě NASDAQ 100, kde nalezneme firmy jako AMD, Alphabet, Amazon, Microsoft, Netflix, Nvidia, Tesla či Palantir a PayPal, pak odepsal devět procent.
Trhy otřásla především Trumpova cla, před jejichž zaváděním řada ekonomů varovala již na konci loňského roku. Hlavní obavy ale tehdy panovaly z toho, že by cla mohla znovu vrátit do hry americkou centrální bankou jen krátce před tím horko těžko zkrocenou inflaci.
Momentálně to spíš vypadá, že Američané navíc k tomu přestávají vlastní ekonomice věřit a čím dál častěji se tak skloňují slova jako stagflace, tedy vysoká inflace doprovázená jen minimálním ekonomickým růstem, nebo dokonce recese.
Americký prezident a jeho tým vykládají současné chování trhu jako detoxikační období a dobu ozdravného přechodu. Jak si v něm vedou jednotlivé firmy, komu se daří nejméně a kdo zatím naopak může zůstat v klidu?
Významné americké indexy po Trumpově nástupu. Zdroj: TradingView
Mezi americkými technologickými giganty to zcela nepřekvapivě zatím nejvíce odnesla Tesla, která doplácí také na neřízenou střelu v podobě svého ředitele a šéfa prezidentské iniciativy DOGE (Department of Government Efficiency) Elona Muska. Společnost od začátku Trumpova mandátu odepsala již 47 procent.
Tradičně růstové akcie konečně dohnala gravitace. Zdroj: TradingView
Příliš se ale nedařilo ani mateřské společnosti Google, tedy Alphabetu, který odepsal od začátku Trumpova prezidentování 18 procent. Miláček trhů posledních dvou let a hlavní motor AI investičního šílenství, tedy společnost Nvidia, se propadl o 15,6 procenta, její konkurent AMD o 13,3 procenta, Amazon téměř o patnáct procent a další z akcií, které do nedávna bezstarostně surfovaly na AI vlně, tedy Microsoft, spadl o deset procent.
Jediná z příbuzných akcií, která za Trumpovy vlády zatím vzdoruje gravitaci, je Zuckerbergova Meta, která se propadla jen o 3,25 procenta.
Palantir Technologies se zatím gravitaci vzpírá. Zdroj: TradingView
Opravdovou anomálii pak představuje se zbrojním průmyslem a umělou inteligencí svázaná denverská společnost Palantir Technologies, která si od začátku Trumpovy vlády připsala 21 a čtvrt procenta, a to navzdory tomu, že na ni pravděpodobně nepřímo dopadnou vládní škrty v rámci DOGE. Nutno ale říci, že to jde hodně na vrub poměrně solidnímu polštáři, protože si od ledna do poslední třetiny února společnost polepšila o téměř sedmdesát procent, větší část zisku nicméně společnost odmazala.
Naopak jedním z hlavních poražených z amerického obranného průmyslu je výrobce Lockheed Martin, který od začátku Trumpovy vlády odepsal téměř čtrnáct procent.
Akcie amerického spotřebitelského sektoru od nástupu Donalda Trumpa. Zdroj: TradingView
Když zapomeneme na tradičně růstový sektor technologických akcií a podíváme se na ty obyčejně mnohem nudnější, tedy na sektor spotřebního zboží a služeb (spadají sem mimo jiné i média), zjistíme, že zvládá Trumpovu vládu podstatně lépe, jak dokládá například Nasdaq US Benchmark Consumer Services Index, který sleduje americké akcie zařazené do odvětví spotřebitelských služeb podle klasifikace ICB (Industry Classification Benchmark).
Index si od začátku Trumpova prezidentování připsal přibližně dvě procenta a příliš mu nevadí ani současná americká „vaječná krize“.
