Před sto lety vypadal tabákový průmysl téměř stejně, v posledních letech ale musí výrobci hledat nové cesty k jiným formám užívání nikotinu, a celý trh tak prochází revolucí, kterou už nebude možné zastavit. Podle šéfa české pobočky British American Tobacco Štěpána Michlíčka je odklon kuřáků k méně škodlivým alternativám pozitivním zjištěním. Předpovídá, že trend dál rapidně poroste.

„Dříve jsem kouříval doutníky a dýmku a výjimečně samozřejmě ochutnám naše produkty, ale dlouhodobě mě kouření naštěstí nikdy nepohltilo,“ pochvaluje si generální ředitel British American Tobacco pro Česko a Slovensko Štěpán Michlíček, který v britské nadnárodní společnosti působí už přes čtrnáct let.

Do byznysu, ve kterém hraje hlavní roli nikotin, se přitom dostal přes Scandinavian Tobacco Group už v roce 2000, kdy začínal na pozici obchodníka. Sám tak mohl z první řady sledovat, jakým způsobem se kontroverzní obor v průběhu let rozvíjel a jak v posledních pěti letech akceleruje tempem, které tu v minulosti ještě nikdy nebylo.

Tržby rostou raketovým tempem

„Dřív jsme s konkurenty soutěžili o tržní podíl s produktem, který se příliš neměnil, v posledních pěti až deseti letech ale vidíme obrovskou revoluci, která se děje přímo před našima očima,“ říká.

Čím dál více kuřáků totiž zkouší nové alternativy, které nahrazují cigarety a jsou pro zdraví méně škodlivé než klasické spalování. V roce 2021 narostly British American Tobacco celosvětově tržby z nových kategorií o čtyřicet procent na více na dvě miliardy liber (56 miliard korun) a podíl takzvaných nehořlavých produktů na celkových tržbách se blíží patnácti procentům.

„V automobilovém průmyslu se spalovací motory přesouvají k hybridním nebo elektrickým tak, aby se omezily dopady na životní prostředí. U nás je to dost podobné, ale primárně jde o omezení dopadů na zdraví,“ vysvětluje Michlíček paralelu mezi dvěma odlišnými oblastmi.

Dnes si dospělí „kuřáci“ mohou vybrat tři alternativní možnosti, jakými se rozhodnou přijímat do svého těla nikotin. Tou první jsou elektronické cigarety, které fungují na bázi zahřívané tekutiny, druhou pak výrobky na zahřívání tabáku a třetí kategorií jsou nikotinové sáčky pod ret, které se do celého světa rozšířily teprve před pár lety ze Skandinávie.

Češi hledající a experimentující

Na rozdíl od většiny světových zemí v Česku všechny tři platformy společně dobře koexistují. „Ve zbytku světa vždy jedna z těchto kategorií masivně převládá. Zatímco v USA nebo Británii je nejpopulárnější vaping, ve východní Evropě a Asii je to zahřívaný tabák a ve Skandinávii právě zmiňované orální produkty,“ popisuje Michlíček.

Češi jsou podle něj v konzumaci nikotinu nezvykle inovativní a na rozdíl od jiných národů otevření k experimentování a hledání alternativ, kterými mohou zmírnit dopady jak na svoje zdraví, tak i na zdraví blízkých a v neposlední řadě i na svou peněženku. A významným motivátorem kuřáků při hledání alternativ je také zápach, který je pro běžné pálení charakteristický.

Stále se tu bavíme o nikotinu, takže nelze hovořit o zdravém životním stylu, u všech alternativních možností jde ale o více než devadesátiprocentní snížení obsahu škodlivých látek a toxinů oproti běžným cigaretám.

U nahřívaného tabáku se uvádí redukce těchto látek o devadesát až 95 procent, u elektronických cigaret je to zhruba 95 procent. Vůbec nejlépe jsou na tom nikotinové sáčky, ve kterých je obsaženo dokonce o 99 procent méně škodlivých látek než v klasických cigaretách.

Důvodem rychle rostoucí popularity je ale také jejich „neviditelnost“ – zatímco ani jednu z předchozích variant si „nezapálíte“ ve vlaku, letadle, kině nebo obchodním centru, nikotinový sáček si můžete do úst vložit kdekoli.

Že by lidi přestali kouřit? Těžko

Na lokálním trhu dnes sáčky využívá kolem dvou procent kuřáků, což odpovídá asi sto tisícům lidí. Přece jen oblíbenější jsou u Čechů zahřívaný tabák (patnáct procent) a elektronické cigarety (pět procent).

„Celkem už na alternativy přešlo kolem třiceti procent českých kuřáků, což je určitě pozitivní číslo. Problém je, že spousta z nich čas od času vlivem alkoholu nebo společenského života stejně sklouzne k cigaretě, takže ten přechod určitě není stoprocentní,“ podotýká Štěpán Michlíček.

Naším cílem je v roce 2025 navýšit tržby z nových kategorií více než dvojnásobně.

Bavíme se přitom o zhruba čtvrtině dospělé populace, která tabákové výrobky běžně užívá. S tím, že by se podařilo Čechy přemluvit k tomu, aby přestali kouřit úplně, Michlíček moc nepočítá. Cílem tabákových firem je spíš dál pracovat na rozšiřování alternativních možností, které lidem požitek ze zapálené cigarety maximálně přiblíží a přitom nahradí škodlivější spalování.

Tradiční cigarety sice tvoří stále zásadní část produkce, přechod na nové produkty a nikotinové alternativy se ale každým rokem zrychluje. „Naším cílem je v roce 2025 navýšit tržby z nových kategorií na pět miliard liber, proti loňskému roku tedy více než dvojnásobně,“ říká Michlíček.

Sedm miliard do vývoje alternativ

V loňském roce společnost British American Tobacco registrovala 18,3 milionu zákazníků využívajících nikotinové alternativy. A do roku 2030 plánuje přemluvit k těmto možnostem po celém světě padesát milionů lidí.

S posunem významně pomohla i pandemie covidu, která přiměla dlouholeté kuřáky, aby se zamysleli nad svým zdravím a zvážili skoncování s kouřením nebo alespoň přechod na existující alternativní varianty.

Tabákové firmy už pro ně chystají další inovace, aby rozšířily škálu méně škodlivých produktů. Konkrétně BAT do vývoje investuje ročně kolem 350 milionů liber, v přepočtu tedy skoro deset miliard korun. „Primárně se ale soustředíme na zdokonalování současných platforem,“ říká šéf české pobočky.

Společnost tak uvádí na trh novou generaci zařízení na zahřívaný tabák glo Hyper X2, které konkuruje Pulze od Imperial Brands nebo Iqos dalšího velkého hráče Philip Morris. „Značka glo je na trhu čtyři roky a k nějakému vylepšení dochází co půl roku,“ přibližuje Michlíček tempo inovací a potvrzuje, že závod tabákových gigantů o nové zákazníky už probíhá podle nových, alternativních pravidel.