Americká inflace sice klesá, ale rozhodně pomaleji, než se čekalo. Růst cen očištěných o potraviny a energie dokonce brzdit nezačal. Co z lednových dat vyčetli čeští ekonomové?
Čísla vývoje americké inflace za leden před týdnem zarazila trhy a nejen je. Inflace totiž v meziměsíčním srovnání stoupla o 0,3 procenta a v meziročním srovnání pro změnu odmítla spadnout pod tři. Vyšší byla také ta jádrová, a to meziročně o 0,2 procenta.
Banální rozdíly? Americké centrální bance stačily k odložení rozhodnutí o snižování úrokových sazeb, se kterým investoři počítali jako s hotovou věcí – a opět probudily k životu obavy z dalšího možného zpomalení světové ekonomiky.
Lednová data o americké inflaci ostatně minulý týden nepotrápila jen přehřátý americký trh. Pod tíhou transatlantických novinek oslabilo euro vůči dolaru i regionální evropské měny. Co ale data znamenají v dlouhodobějším horizontu? Na to odpovídají přední čeští ekonomové a investorská veřejnost.
„Investoři nevěřili Fedu, že sazby budou higher for longer, tedy vyšší po delší dobu,“ konstatuje Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády.
„To byla v posledním roce mantra, kterou nešlo přehlédnout, ale například na akciích se to příliš nepodepisovalo. Investoři pořád věří, že nejhorší je za námi. Samozřejmě si to všichni přejeme, ale trhy jsou v tomhle zrádné a umějí překvapit i dva roky po zvedání sazeb,“ připomíná.
Výše uvedené se týká střednědobého investování, na které má měnová politika vliv fundamentálně. Co ale vyšší sazby po delší dobu? „Do ekonomiky se propíšou nutně. Viděli jsme to okamžitě po zveřejnění čísla o inflaci, a to bylo vyšší jen o dvě desetiny procentního bodu nad očekáváním trhu. Okamžitě rostly výnosy amerických státních dluhopisů a krvácely akcie,“ dodává Stroukal.
„Kdybychom se přirovnání s krvácením měli držet, tak to byla spíš odřenina na koleně nejrychlejšího sprintera, žádné krvácení z tepny. Pořád jsme vedle historického maxima S&P 500, odřenina brzy zaroste strupem, párkrát se může znovu strhnout, ale mnohem důležitější je, jestli má sprinter silné srdce a plíce a utáhne ten zápřah,“ rozvíjí svůj příměr.
„Pokud by měl přijít skutečný problém, tak nevznikne z odřeného kolene, ale spíše ho doženou přehnané tréninky nebo doping. Trh očekával první snížení sazeb už v květnu a vyšší inflace jeho očekávání poslala do června,“ říká Stroukal.
„Je to zatím stále kosmetická změna, kdyby ale mělo přijít druhé či třetí prodloužení, tak už jsme v srpnu či září, a to už by bylo znát hodně. V březnu se sazby ještě měnit nebudou určitě, v květnu je to spíš nepravděpodobné,“ odhaduje ekonom.
„Je to vlastně i dobrá zpráva, protože inflaci v USA táhne zejména silnější ekonomický růst, je to tedy daň za úspěch. Co bychom za to u nás dali, kdyby nám ve snižování sazeb bránil nečekaně vysoký růst,“ uzavírá tuzemským kontextem.
A co to znamená pro investorskou veřejnost? Jan Berka z finanční skupiny Roklen říká, že hlavně vyšší sazby po delší dobu. „Stejně jako loni, i letos byl trh doslova donucen přehodnotit svůj výhled brzkého a rychlého snižování úroků ze strany americké centrální banky. Data včetně inflace a trhu práce naznačují, že je americká ekonomika rezistentní vůči vyšším sazbám.“
Fed se podle Berky do snižování sazeb nijak rychle nepohrne. „Stejně tak může přehodnotit, kde se nachází takzvaná neutrální sazba, která ekonomiku neochlazuje ani nepřehřívá. Pokud by se ukázalo, že je vyšší než aktuální odhad na 2,5 procenta, úroky by mohly být z dlouhodobého hlediska mnohem vyšší, než jsme byli zvyklí před pandemií,“ nastiňuje možný vývoj.
„Odolnost amerického akciového trhu souvisí s odolností americké ekonomiky. Dokud bude poptávka silná, tedy bude silný spotřebitel, ochota riskovat podpořená také výhledem snižování sazeb by mohla vydržet. Nižší úroky by pak pomohly i těm sektorům, které zvyšování sazeb v předchozích dvou letech zasáhly nejvíce, což jsou například malé a střední firmy,“ říká Berka.
„Pokud jde o měnový trh, perzistentní inflace bude signálem, že úroky v prvním čtvrtletí neklesnou. To je samo o sobě dobrá zpráva pro dolar. Je však potřeba počítat s tím, že vpřed hledící trhy již velkou část přecenění výhledu úroků zacenily,“ vysvětluje.
„Fed pro letošek pracuje se snížením sazeb o 75 bodů. Přiblížení tržního výhledu k výhledu Fedu může sebrat americké měně vítr z plachet. Pomoci by mohlo, pokud by v březnové prognóze snížil svůj výhled pod zmíněných 75 bodů. To ale v tuto chvíli nepovažujeme za základní scénář,“ konstatuje Berka.
„U dluhopisů pak bude záviset na emisní činnosti americké vlády a kondici ekonomiky. Čím déle se udrží největší hospodářství světa silné a ministerstvo financí se rozhodne pro další zvýšení emise dlouhodobějšího dluhu, vzniklé prostředí bude ideální pro nárůst časové prémie, která tak podpoří především nejdelší konec výnosové křivky,“ předpokládá.
„Sem spadají hlavně výnosy deset let a více. Kratší splatnosti by mohly o něco více zacenit snížení sazeb Fedu, a výnosová křivka by se tak celkově napřímila,“ doplňuje Berka.
Podle bývalého člena bankovní rady Pavla Štěpánka nezměnily náladu ohledně dalšího vývoje amerických úrokových sazeb jen údaje o inflaci – podpořily ji také nejnovější silné údaje z trhu práce, které vlastně potvrdily, že v americké ekonomice trvá stav plné zaměstnanosti.
„V lednu v USA vzniklo 353 tisíc nových pracovních míst, když očekávání bylo 187 tisíc. Navíc došlo k poměrně vysokému růstu mezd. To je pro měnovou politiku další důvod k obavám ohledně dalšího vývoje inflace, stejně jako přetrvávající velký fiskální schodek, který má ve fiskálním roce 2024 dosáhnout výše bezmála sedmi procent HDP, tedy o více než celý procentní bod nad údajem za fiskální rok 2023,“ vypočítává Štěpánek.
Nejistotu pak podle něj ještě podporují nejisté růstové vyhlídky americké ekonomiky.
„Prognózy na trhu – navzdory aktuálně dobré kondici americké ekonomiky – se výrazně liší. Sahají od pouhé stagnace až po tříprocentní růst. Pokud jde o akcie, je pravda, že akciové indexy sice po prvním šoku z nových údajů prudce klesly, ale rychle se dostaly zpět na all-time high. Vděčí za to ale nejvíce výsledkům takzvané velké sedmičky firem, které trh táhnou,“ připomíná.
„Zisky i výnosy u těchto firem překonávají odhady analytiků, nicméně jejich situace je svým způsobem dost odtržená od reality a zbytek trhu už tak dobře nevypadá. Vnucuje se otázka, do jaké míry je vlastně další růst akciového trhu udržitelný a zda se neblíží bod korekce,“ doplňuje.
Alan Pock, CEO a spoluzakladatel platformy Investown je ohledně vývoje pozitivnější. „Fed uvedl, že je optimistický stran snižujících se inflačních tlaků, rostoucí ekonomiky a trhu práce. Akciové trhy mohou po tomto prohlášení Fedu začít mírně růst, důležitá ale budou nová data za měsíc únor a březen,“ říká Pock.
Podobně situaci vnímá Erik Janovský, investiční manažer v nemovitostní skupině Mint. „Hlavní příčinou meziměsíčního růstu americké inflace byl především růst nájmů, který představoval dvě třetiny nárůstu,“ konstatuje.
„To však zásadně neubírá trhu na klidu. Jednorázové změny ve formě uplatnění inflačních doložek a navýšení váhy nájmu v rámci CPI indexu. Výsledná meziroční inflace dosáhla 3,1 procenta, očekávání byla těsně pod třemi procenty. Na trhu se tak racionálně posunulo očekávané první snížení sazeb zhruba o měsíc,“ rekapituluje.
„Dolar zesílil vůči širšímu koši měn, koruna nebyla výjimkou. Oddálení poklesu sazeb znamenalo také pokles ceny vládních dluhopisů a index S&P 500 korigoval zpět pod hranici pěti tisíc bodů. Trh zůstává i tak býčí, a to především díky odolnosti ekonomiky, kdy nezaměstnanost stále drží na 3,7 procenta,“ hodnotí Janovský.
S houževnatostí americké ekonomiky jakožto důležitějším faktorem, než jsou samotné sazby, souhlasí i ekonom Josef Kvarda z Finanční skupiny SFG Holding. Situace však pro firmy a jejich akcie rozhodně není bez rizika. „Delší období vysokých úrokových sazeb znamená vedle tlaku na oslabení cen dluhopisů a růst dolaru i riziko pro aktivitu, tržby a zisky firem, a tím i pro akciový trh,“ varuje Kvarda.
„Ten je zatím stále rekordně silný, protože vedle příznivých dat firemní výsledkové sezony, ekonomické aktivity čtvrtého čtvrtletí a technologického skoku umělé inteligence nadále věří dezinflačnímu trendu a pouhému odložení snižování úrokových sazeb a odvrácení hospodářské recese,“ uzavírá.
